Akcionáři Tesly schválili plán odměn pro Muska až za 878 miliard dolarů

Nahrávám video
Události: Rekordní odměny pro Elona Muska
Zdroj: ČT24

Akcionáři společnosti Tesla schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska, který by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii.

Podle agentury Reuters Musk na čtvrteční valné hromadě zaznamenal drtivé vítězství, když akcionáři podpořili jeho vizi přeměny výrobce elektromobilů na giganta v oblasti umělé inteligence (AI) a robotiky.

Pro plán odměňování, podle nějž musí firma během deseti let splnit různé cíle, aby Musk akcie získal, hlasovalo 75 procent akcionářů. Akcie společnosti na zprávu reagovaly při mimoburzovním obchodování růstem zhruba o jedno procento.

Podle analytiků je výsledek hlasování pro akcie Tesly pozitivní, neboť jejich hodnota se odvíjí od Muskových plánů na výrobu autonomních vozidel, rozšíření robotických taxi po celých Spojených státech či prodej humanoidních robotů. Jméno značky Tesla přitom letos poškodila Muskova krajně pravicová politická rétorika, připomíná Reuters.

„Opravdu pořádný příběh“

Musk po hlasování vystoupil na pódiu v texaském Austinu spolu s tančícími roboty. „To, do čeho se chystáme pustit, není jen nová kapitola budoucnosti Tesly, je to úplně nová kniha,“ prohlásil. „Bude to opravdu pořádný příběh,“ dodal.

Akcionáři Tesly ve čtvrtek také opětovně zvolili tři členy představenstva a hlasovali pro konání každoročních voleb všech členů představenstva.

Akcionáři hlasovali také pro investici do Muskovy startupové společnosti zabývající se umělou inteligencí, xAI, i když mnoho z nich se hlasování zdrželo.

Nahrávám video
90’ ČT24: Musk a Tesla
Zdroj: ČT24

Získání balíku akcií je navázané na několik podmínek

Vítězství Muska se podle Reuters všeobecně očekávalo, protože miliardář mohl uplatnit plná hlasovací práva ze svého podílu přibližně patnácti procent akcií Tesly. Proti plánu se postavili někteří významní investoři, včetně norského státního investičního fondu a proxy firem Glass Lewis a Institutional Shareholder Services, podle nichž tato výplata může snížit hodnotu pro akcionáře.

Představenstvo Tesly už dříve pohrozilo, že Musk by mohl z pozice šéfa odstoupit, pokud mu akcionáři odměny neschválí.

Musk může na základě nového plánu odměn za deset let vydělat až 878 miliard dolarů v akciích Tesly. Dostat by mohl až jeden bilion v akciích, část peněz ale bude muset vrátit společnosti, upřesňuje Reuters.

Získání balíku akcií je navázané na několik podmínek: miliardář musí zůstat dalších deset let v čele společnosti, firma musí dodat dvacet milionů vozů, zprovoznit milion robotických taxi, dodat na trh milion robotů s umělou inteligencí a vykázat jádrový zisk až 400 miliard dolarů. K získání maximální částky je také zapotřebí, aby se tržní hodnota Tesly během deseti let zvýšila nejméně na 8,5 bilionu dolarů ze současného 1,5 bilionu dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 45 mminutami

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo.
před 3 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 3 hhodinami

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 6 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 10 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 11 hhodinami

Údery napříč Íránem zasáhly i klíčový most v Teheránu

Írán a jemu blízké libanonské hnutí Hizballáh pokračovaly ve čtvrtek v útocích na Izrael. Údery způsobily zranění čtyř lidí včetně tří dětí, uvedl web The Times of Israel. Podle íránských médií obyvatelé islámské republiky zaznamenali exploze ve městech Ahváz, Šíráz, Isfahán, Karadž, Kermánšáh a Bandar-Abbás. Údery také podle agentury AFP silně poškodily Pasteurův ústav, významné lékařské výzkumné centrum v Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...