Akcionáři Tesly schválili plán odměn pro Muska až za 878 miliard dolarů

Nahrávám video

Akcionáři společnosti Tesla schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska, který by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii.

Podle agentury Reuters Musk na čtvrteční valné hromadě zaznamenal drtivé vítězství, když akcionáři podpořili jeho vizi přeměny výrobce elektromobilů na giganta v oblasti umělé inteligence (AI) a robotiky.

Pro plán odměňování, podle nějž musí firma během deseti let splnit různé cíle, aby Musk akcie získal, hlasovalo 75 procent akcionářů. Akcie společnosti na zprávu reagovaly při mimoburzovním obchodování růstem zhruba o jedno procento.

Podle analytiků je výsledek hlasování pro akcie Tesly pozitivní, neboť jejich hodnota se odvíjí od Muskových plánů na výrobu autonomních vozidel, rozšíření robotických taxi po celých Spojených státech či prodej humanoidních robotů. Jméno značky Tesla přitom letos poškodila Muskova krajně pravicová politická rétorika, připomíná Reuters.

„Opravdu pořádný příběh“

Musk po hlasování vystoupil na pódiu v texaském Austinu spolu s tančícími roboty. „To, do čeho se chystáme pustit, není jen nová kapitola budoucnosti Tesly, je to úplně nová kniha,“ prohlásil. „Bude to opravdu pořádný příběh,“ dodal.

Akcionáři Tesly ve čtvrtek také opětovně zvolili tři členy představenstva a hlasovali pro konání každoročních voleb všech členů představenstva.

Akcionáři hlasovali také pro investici do Muskovy startupové společnosti zabývající se umělou inteligencí, xAI, i když mnoho z nich se hlasování zdrželo.

Nahrávám video

Získání balíku akcií je navázané na několik podmínek

Vítězství Muska se podle Reuters všeobecně očekávalo, protože miliardář mohl uplatnit plná hlasovací práva ze svého podílu přibližně patnácti procent akcií Tesly. Proti plánu se postavili někteří významní investoři, včetně norského státního investičního fondu a proxy firem Glass Lewis a Institutional Shareholder Services, podle nichž tato výplata může snížit hodnotu pro akcionáře.

Představenstvo Tesly už dříve pohrozilo, že Musk by mohl z pozice šéfa odstoupit, pokud mu akcionáři odměny neschválí.

Musk může na základě nového plánu odměn za deset let vydělat až 878 miliard dolarů v akciích Tesly. Dostat by mohl až jeden bilion v akciích, část peněz ale bude muset vrátit společnosti, upřesňuje Reuters.

Získání balíku akcií je navázané na několik podmínek: miliardář musí zůstat dalších deset let v čele společnosti, firma musí dodat dvacet milionů vozů, zprovoznit milion robotických taxi, dodat na trh milion robotů s umělou inteligencí a vykázat jádrový zisk až 400 miliard dolarů. K získání maximální částky je také zapotřebí, aby se tržní hodnota Tesly během deseti let zvýšila nejméně na 8,5 bilionu dolarů ze současného 1,5 bilionu dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Už mám protestů dost.“ Pařížští obchodníci se obávají dalšího týdne nepokojů

Pařížské náměstí Republiky (Place de la République) se od 17. října jen obtížně vrací k běžnému životu. Zatímco se na čtvrtek chystají další protesty, jeden z místních optiků upozorňuje, že pověst této čtvrti zůstává poškozená.
před 2 hhodinami

Rusko odmítlo prodloužit příměří u Olešek, využilo ho k posílení pozic

Rusko odmítlo prodloužit příměří u Olešek a v neděli skončený klid zbraní podle Kyjeva využilo pro přeskupení sil a upevnění pozic. Kreml to označil za „běžnou praxi“, zatímco ukrajinský ombudsman konstatoval, že takové kroky vzájemné dohody výslovně zakázaly. Moskva příměří využila rovněž propagandisticky a ihned po jeho vypršení obnovila útoky na Cherson, jehož obyvatele dlouhodobě terorizuje. Evakuovaných z Olešek jsou stovky, Ukrajina ani Rusko ale přesný počet nezveřejnily.
před 3 hhodinami

Ruští sportovci nemají startovat pod svou vlajkou, míní Pavel

Na mistrovstvích světa či Evropy by neměli startovat pod ruskou vlajkou sportovci, kteří reprezentují svoji zemi a tím i režim, který už pátý rok vede plnohodnotnou agresivní válku, uvedl prezident Petr Pavel. Při odchodu ze Strakovy akademie prohlásil, že ačkoli je to možná nefér vůči sportovcům, je pro, aby se ruští sportovci na mezinárodní sportovní fóra do ukončení rusko-ukrajinské války nepouštěli.
15:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sánchez slíbil obnovit důvěru ve vysokorychlostní železnici

Španělský premiér Pedro Sánchez slíbil důkladné a transparentní vyšetření železniční nehody u Urdy a obnovení důvěry ve vysokorychlostní železnici. Vláda podle něj na příštím zasedání představí balíček mimořádné pomoci obětem, který má zahrnovat zálohové odškodnění či zvláštní podporu pro dočasně práce neschopné.
před 3 hhodinami

Mrazáky supermarketů v šesti evropských zemích zasáhl kyberútok

Desítky supermarketů v Belgii a Lucembursku mají kvůli kybernetickému útoku problémy s mrazáky a lednicemi. Napsala to agentura Belga, podle níž se to týká řetězců firem Ahold Delhaize, Carrefour či Spar. Také chladicí zařízení v některých obchodech ve Švédsku, Irsku, Estonsku a Nizozemsku zasáhl kybernetický útok, píší server listu Dagens Nyheter a agentura Reuters. Eurokomisař Christophe Hansen to označil podle Reuters za promyšlený útok na zásobování potravinami v EU a belgická prokuratura zahájila vyšetřování trestného činu.
11:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nawrockého „sabotáže“ a Tuskovo řešení „silou“. Ústavní krize trvá už dekádu

Od pátku gradující spor o polský ústavní soud trvá reálně už jedenáct let a točí se kolem sporných reforem, za nimiž stála konzervativní vláda Práva a spravedlnosti (PiS). Instituce má nyní dvojí vedení, jež se vzájemně neuznává. Podle právníků a expertů může za eskalaci hlavně prezident Karol Nawrocki, který odmítl jmenovat Sejmem schválené soudce. I kontroverzní kroky současné liberální vlády premiéra Donalda Tuska, jež se snaží obnovit právní stát za každou cenu, ale budí obavy. Nejistota kolem legálnosti příslušných verdiktů má dopad na polské občany a může negativně ovlivnit i zahraniční investice a vztahy země s EU.
před 4 hhodinami

NATO cvičí přesun a zásobování tisíců vojáků

V Lotyšsku se koná dosud největší cvičení mezinárodní brigády NATO v zemi. Operace Resolute Reforger 2026 prověřuje schopnost aliančních jednotek přesouvat se na velké vzdálenosti a udržet bojeschopnost v náročných podmínkách. Do cvičení, které potrvá do 8. listopadu, se zapojilo přibližně 3 tisíce a tisíc kusů vojenské techniky. Vojáci testují logistické, zdravotnické i vojenské policejní zabezpečení jednotek v terénu. Jednou z hlavních výzev je zásobování bojových jednotek v první linii palivem, potravinami a vodou prostřednictvím sítě logistických stanovišť. Cvičení zahrnuje i operace v realistických podmínkách včetně civilních oblastí východního Lotyšska.
před 5 hhodinami

Demokraté míří ve sněmovně k vítězství. „Republikánským“ volebním mapám navzdory

Sněmovna reprezentantů se po volbách dostane do rukou Demokratické strany, předpokládají průzkumy společnosti The Cook Political Report. Volby do Kongresu v polovině prezidentského mandátu jsou v americké politice tradičně pro vládnoucí stranu nepříznivé. Letos ovšem republikáni pro demokraty připravili překážky v podobě překreslených volebních map. Nové obvody jsou ovšem náchylnější ke změně nálad ve společnosti, kroky republikánského prezidenta Donalda Trumpa navíc čelí kritice.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.