Valná hromada Tesly přiklepla Muskovi odměnu bilion korun. Ještě se vyjádří soud

Rekordní balík odměn pro šéfa americké automobilky Tesla Elona Muska ve formě akcií v hodnotě 44,9 miliardy dolarů (1,04 bilionu korun) ve čtvrtek schválili akcionáři. To však neznamená, že miliardář automaticky slíbený balíček akcií obdrží. Rozhodnutí akcionářů ale zvyšuje Muskovy šance u soudu v Delaware, který odměny už jednou zrušil, napsala agentura DPA.

Poměr hlasování ze čtvrtka firma nezveřejnila. Sám Musk díky svému vlastnickému podílu disponuje 13 procenty hlasů. S novým balíkem akcií by váha jeho hlasu stoupla na dvacet procent. Při prvním hlasování v roce 2018 valná hromada schválila balíček akcií pro Muska většinou 73 procent. Jeden z akcionářů však proti plánu podal žalobu, na jejímž základě krok soudkyně Kathaleen McCormicková zrušila s tím, že je nespravedlivý vůči akcionářům.

Podle kompenzačního plánu měl Musk postupně získat 300 milionů akcií Tesly za cenu z roku 2018, pokud společnost splní do deseti let ambiciózní cíle, které zahrnovaly nárůst tržní hodnoty firmy z tehdejších 50 miliard na 650 miliard dolarů (z 1,1 na bezmála 15 bilionů korun).

Na základě tohoto plánu byla potenciální hodnota balíčku vyčíslena přibližně na 56 miliard dolarů (skoro 1,3 bilionu korun). Dohoda tak představovala největší balík odměn, jaký kdy některá z firem ve Spojených státech hodlala svému šéfovi vyplatit. Žaloba uváděla, že Tesla investory oklamala, protože naznačovala, že splnění těchto cílů je velmi obtížné, zatímco ve skutečnosti to tak podle žaloby není.

Po svižném růstu automobilka Tesla cíle rychle dosáhla a v některých obdobích měla dokonce hodnotu přesahující bilion dolarů (asi 23 bilionů korun) . Muskův balík odměn tak měl hodnotu přibližně sto miliard dolarů (2,3 bilionu korun). Od té doby akcie společnosti klesly, ve čtvrtek se tržní hodnota Tesly pohybovala v blízkosti 582 miliard dolarů (přes 13 bilionů korun).

Akcionáři ve čtvrtek schválili také návrh na přesun právního sídla společnosti z Delawaru do Texasu. Musk tento krok inicioval právě na základě rozhodnutí soudkyně McCormickové. Už před několika lety nicméně přesunul faktické sídlo společnosti z Palo Alta v kalifornském Silicon Valley do texaského Austinu, kde automobilka v dubnu 2022 otevřela jednu ze svých gigafactory, jak Tesla nazývá továrny na baterie do elektromobilů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael při útoku v Libanonu zabil šest lidí a dalších 22 zranil, uvedla média

Izraelský útok na centrum civilní obrany v jižním Libanonu zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky. Dalších 22 lidí utrpělo zranění. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na libanonskou státní tiskovou agenturu. Izrael a Libanon se v pátek podle Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o 45 dní. Izrael v dubnu rozšířil pozemní invazi do jižního Libanonu, od oznámení příměří 16. dubna boje pokračovaly, i když v nižší intenzitě.
00:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 5 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 5 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Kongu oznámili epidemii eboly. První případ hlásí i Uganda

Na severovýchodě Demokratické republiky Kongo v provincii Ituri propukla epidemie eboly, oznámilo na síti X africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ohlášeno bylo 65 mrtvých a bezmála 250 případů s podezřením na nákazu virem. Agentura Reuters pak večer oznámila, že ohnisko nemoci v pátek potvrdila i sousední Uganda. Ta zatím eviduje jednoho nakaženého, který zemřel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko chystá útok na prezidentskou kancelář v Kyjevě, tvrdí Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Rusko plánuje útok drony a raketami na prezidentskou kancelář, rezidenci hlavy státu a podzemní bunkry v Kyjevě a další místa na Ukrajině označená za centra rozhodování. Odvolává se na dokumenty, které získala vojenská rozvědka HUR.
před 8 hhodinami

„Tisíce trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce. Vzdala jsem to,“ napsala ruská disidentka před sebevraždou

Významná ruská oceánografka a celoživotní bojovnice za lidská práva Nina Litvinovová spáchala ve svých osmdesáti letech sebevraždu. Zdroje z bezpečnostních složek sdělily státní agentuře RIA Novosti, že zanechala dopis na rozloučenou. „Mám vás ráda a myslím na vás, ale musím odejít. Život je pro mě nesnesitelný – od té doby, co (ruský vládce Vladimir) Putin napadl Ukrajinu, zabíjí nevinné lidi a u nás neustále posílá do vězení tisíce lidí, kteří trpí a umírají jen za to, že jsou proti válce a zabíjení,“ popsala ruský režim.
před 9 hhodinami
Načítání...