Valná hromada Tesly přiklepla Muskovi odměnu bilion korun. Ještě se vyjádří soud

Rekordní balík odměn pro šéfa americké automobilky Tesla Elona Muska ve formě akcií v hodnotě 44,9 miliardy dolarů (1,04 bilionu korun) ve čtvrtek schválili akcionáři. To však neznamená, že miliardář automaticky slíbený balíček akcií obdrží. Rozhodnutí akcionářů ale zvyšuje Muskovy šance u soudu v Delaware, který odměny už jednou zrušil, napsala agentura DPA.

Poměr hlasování ze čtvrtka firma nezveřejnila. Sám Musk díky svému vlastnickému podílu disponuje 13 procenty hlasů. S novým balíkem akcií by váha jeho hlasu stoupla na dvacet procent. Při prvním hlasování v roce 2018 valná hromada schválila balíček akcií pro Muska většinou 73 procent. Jeden z akcionářů však proti plánu podal žalobu, na jejímž základě krok soudkyně Kathaleen McCormicková zrušila s tím, že je nespravedlivý vůči akcionářům.

Podle kompenzačního plánu měl Musk postupně získat 300 milionů akcií Tesly za cenu z roku 2018, pokud společnost splní do deseti let ambiciózní cíle, které zahrnovaly nárůst tržní hodnoty firmy z tehdejších 50 miliard na 650 miliard dolarů (z 1,1 na bezmála 15 bilionů korun).

Na základě tohoto plánu byla potenciální hodnota balíčku vyčíslena přibližně na 56 miliard dolarů (skoro 1,3 bilionu korun). Dohoda tak představovala největší balík odměn, jaký kdy některá z firem ve Spojených státech hodlala svému šéfovi vyplatit. Žaloba uváděla, že Tesla investory oklamala, protože naznačovala, že splnění těchto cílů je velmi obtížné, zatímco ve skutečnosti to tak podle žaloby není.

Po svižném růstu automobilka Tesla cíle rychle dosáhla a v některých obdobích měla dokonce hodnotu přesahující bilion dolarů (asi 23 bilionů korun) . Muskův balík odměn tak měl hodnotu přibližně sto miliard dolarů (2,3 bilionu korun). Od té doby akcie společnosti klesly, ve čtvrtek se tržní hodnota Tesly pohybovala v blízkosti 582 miliard dolarů (přes 13 bilionů korun).

Akcionáři ve čtvrtek schválili také návrh na přesun právního sídla společnosti z Delawaru do Texasu. Musk tento krok inicioval právě na základě rozhodnutí soudkyně McCormickové. Už před několika lety nicméně přesunul faktické sídlo společnosti z Palo Alta v kalifornském Silicon Valley do texaského Austinu, kde automobilka v dubnu 2022 otevřela jednu ze svých gigafactory, jak Tesla nazývá továrny na baterie do elektromobilů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje protiekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 32 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 4 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...