Elektřina v USA rychle zdražuje. Hlavně v místech, kde se staví AI centra

Americká energetická síť nedokáže pokrývat rostoucí spotřebu elektřiny způsobenou boomem umělých inteligencí. A tak ceny pro běžné spotřebitele rychle rostou. Experti nevěří, že se to zlepší.

Ceny energie v Americe uhánějí vzhůru dvakrát rychleji než inflace. Za posledních pět let stouply o více než třicet procent. A analytici předpokládají, že tento trend jen tak neskončí. Prezident USA Donald Trump přitom významnou část své kampaně postavil právě na slibu, že se mu podaří ceny srazit na polovinu. Z toho, že Američané platí za energie stále více i po jeho nástupu do funkce, viní obnovitelné zdroje a slibuje 625 milionů dolarů pro upadající uhelný průmysl v USA.

Na některých místech došlo k tak rychlému skoku plateb za elektřinu, že už se téma politizuje. Například v New Jersey, kde ceny elektřiny letos v létě vzrostly o 22 procent oproti loňskému roku, opanovaly přední místa v kampani v guvernérských volbách. A téma je to nejen pro opoziční demokraty, ale i pro Trumpovy republikány.

„Osobně si myslím, že bychom měli zablokovat všechna budoucí datová centra,“ řekl republikán kandidující na volné místo v krajské radě ve Virginii Patrick Harders. „Musíme zajistit, aby datová centra nebyla stavěna tam, kde nepatří,“ řekl ve své volební reklamě další republikán Geary Higgins. Paradoxní je, že stejného nepřítele ve svých volebních klipech označuje i Higginsův demokratický protikandidát.

Příčin je víc

Současný prudký nárůst cen elektřiny je způsoben více faktory. Jsou jimi kolísavé ceny paliv, inflace, tarify, zpomalení výstavby přenosových sítí a také dlouhé zpoždění při připojování nových generátorů. Všechny analýzy ale zmiňují jako o jeden z těch hlavních důvodů rostoucí poptávku po elektřině. A právě zde se objevuje fenomén datových center, jež za touto rostoucí poptávkou stojí.

Odvětví datových center zažívá prudký rozmach a obří serverové farmy vznikají po celém světě. Jsou nutné pro rozvoj odvětví umělé inteligence. A právě tam, kde je těchto center nejvíc, rostou podle analýzy agentury Bloomberg ceny nejvíc. Elektřina podle ní stojí až o 267 procent více než před pěti lety v oblastech nacházejících se v blízkosti významných datových center.

Že zdražování není konec, předpovídá například studie Carnegie Mellon University a North Carolina State University. Podle ní dojde v USA v blízkosti datových center k dalšímu zdražování asi o 25 procent.

Do datových center putují obrovské investice. V loňském roce namířili američtí investoři 109 miliard dolarů do slibných start-upů a stávajících společností vyvíjejících nástroje umělé inteligence. Tři čtvrtiny organizací nedávno uvedly, že umělou inteligenci využívají nějakým způsobem, například pro výzkum, tvorbu obsahu, zákaznický servis, logistiku a další.

Umělá inteligence je ale oproti jiným počítačovým aktivitám energeticky značně náročná a ve srovnání s předchozími technologiemi vyžaduje enormní výpočetní výkon. Jedna studie MIT například odhaduje, že v roce 2023 spotřebovala datová centra 4,4 procenta veškeré elektřiny v USA. Aby udrželi krok s poptávkou a konkurenci, technologičtí giganti jako Google, Meta, Microsoft a Amazon podle odhadů letos utratí 364 miliard dolarů na urychlení výstavby nových datových center po celých USA, přičemž zařízení se budou soustředit v oblastech jako severní Virginie, Phoenix v Arizoně, Ohio a Nebraska.

Právě tam tedy mohou občané nejvíc čelit rostoucím cenám.

Energetický žrout

„Elektřina jsou nová vejce,“ cituje deník The New York Times výkonného ředitele Národní asociace státních spotřebitelských organizací Davida Springe. Narážel tak na situaci s letošními rekordními cenami vajec kvůli epidemii ptačí chřipky.

V energetice přitom analytici takový vývoj velmi přesně předpovídali. Na jaře letošního roku vyšla rozsáhlá zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA), která spočítala, že právě spotřeba energie datovými centry bude do roku 2030 představovat v USA téměř polovinu nárůstu poptávky po elektřině. „V důsledku využívání umělé inteligence bude americká ekonomika v roce 2030 spotřebovávat více elektřiny na zpracování dat než na výrobu všech energeticky náročných výrobků dohromady, včetně hliníku, oceli, cementu a chemikálií,“ konstatuje výzkum.

Podobně se budou vyvíjet i jiné státy. V rozvinutých ekonomikách obecně se předpokládá, že datová centra budou do roku 2030 pohánět více než dvacet procent růstu poptávky po elektřině, což po letech stagnace nebo poklesu poptávky v mnoha z nich vrátí energetický sektor v těchto ekonomikách zpět na cestu růstu, varuje IEA.

Podle zprávy bude k uspokojení rostoucí poptávky datových center po elektřině využívána široká škála energetických zdrojů, přičemž díky své cenové konkurenceschopnosti a dostupnosti na klíčových trzích budou hrát hlavní roli obnovitelné zdroje a zemní plyn. Ne tak v USA, kde současná administrativa tyto zdroje omezuje a vsází více na návrat uhlí.

„Umělá inteligence je dnes jedním z nejvýznamnějších témat v energetickém světě, ale dosud politikům a trhům chyběly nástroje k plnému pochopení jejích dalekosáhlých dopadů,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. „Globální poptávka po elektřině ze strany datových center se v příštích pěti letech více než zdvojnásobí. V některých zemích budou dopady obzvláště silné. Například ve Spojených státech budou datová centra představovat téměř polovinu růstu poptávky po elektřině, v Japonsku více než polovinu a v Malajsii až pětinu,“ shrnul Birol výhled pro svět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...