Elektřina v USA rychle zdražuje. Hlavně v místech, kde se staví AI centra

Americká energetická síť nedokáže pokrývat rostoucí spotřebu elektřiny způsobenou boomem umělých inteligencí. A tak ceny pro běžné spotřebitele rychle rostou. Experti nevěří, že se to zlepší.

Ceny energie v Americe uhánějí vzhůru dvakrát rychleji než inflace. Za posledních pět let stouply o více než třicet procent. A analytici předpokládají, že tento trend jen tak neskončí. Prezident USA Donald Trump přitom významnou část své kampaně postavil právě na slibu, že se mu podaří ceny srazit na polovinu. Z toho, že Američané platí za energie stále více i po jeho nástupu do funkce, viní obnovitelné zdroje a slibuje 625 milionů dolarů pro upadající uhelný průmysl v USA.

Na některých místech došlo k tak rychlému skoku plateb za elektřinu, že už se téma politizuje. Například v New Jersey, kde ceny elektřiny letos v létě vzrostly o 22 procent oproti loňskému roku, opanovaly přední místa v kampani v guvernérských volbách. A téma je to nejen pro opoziční demokraty, ale i pro Trumpovy republikány.

„Osobně si myslím, že bychom měli zablokovat všechna budoucí datová centra,“ řekl republikán kandidující na volné místo v krajské radě ve Virginii Patrick Harders. „Musíme zajistit, aby datová centra nebyla stavěna tam, kde nepatří,“ řekl ve své volební reklamě další republikán Geary Higgins. Paradoxní je, že stejného nepřítele ve svých volebních klipech označuje i Higginsův demokratický protikandidát.

Příčin je víc

Současný prudký nárůst cen elektřiny je způsoben více faktory. Jsou jimi kolísavé ceny paliv, inflace, tarify, zpomalení výstavby přenosových sítí a také dlouhé zpoždění při připojování nových generátorů. Všechny analýzy ale zmiňují jako o jeden z těch hlavních důvodů rostoucí poptávku po elektřině. A právě zde se objevuje fenomén datových center, jež za touto rostoucí poptávkou stojí.

Odvětví datových center zažívá prudký rozmach a obří serverové farmy vznikají po celém světě. Jsou nutné pro rozvoj odvětví umělé inteligence. A právě tam, kde je těchto center nejvíc, rostou podle analýzy agentury Bloomberg ceny nejvíc. Elektřina podle ní stojí až o 267 procent více než před pěti lety v oblastech nacházejících se v blízkosti významných datových center.

Že zdražování není konec, předpovídá například studie Carnegie Mellon University a North Carolina State University. Podle ní dojde v USA v blízkosti datových center k dalšímu zdražování asi o 25 procent.

Do datových center putují obrovské investice. V loňském roce namířili američtí investoři 109 miliard dolarů do slibných start-upů a stávajících společností vyvíjejících nástroje umělé inteligence. Tři čtvrtiny organizací nedávno uvedly, že umělou inteligenci využívají nějakým způsobem, například pro výzkum, tvorbu obsahu, zákaznický servis, logistiku a další.

Umělá inteligence je ale oproti jiným počítačovým aktivitám energeticky značně náročná a ve srovnání s předchozími technologiemi vyžaduje enormní výpočetní výkon. Jedna studie MIT například odhaduje, že v roce 2023 spotřebovala datová centra 4,4 procenta veškeré elektřiny v USA. Aby udrželi krok s poptávkou a konkurenci, technologičtí giganti jako Google, Meta, Microsoft a Amazon podle odhadů letos utratí 364 miliard dolarů na urychlení výstavby nových datových center po celých USA, přičemž zařízení se budou soustředit v oblastech jako severní Virginie, Phoenix v Arizoně, Ohio a Nebraska.

Právě tam tedy mohou občané nejvíc čelit rostoucím cenám.

Energetický žrout

„Elektřina jsou nová vejce,“ cituje deník The New York Times výkonného ředitele Národní asociace státních spotřebitelských organizací Davida Springe. Narážel tak na situaci s letošními rekordními cenami vajec kvůli epidemii ptačí chřipky.

V energetice přitom analytici takový vývoj velmi přesně předpovídali. Na jaře letošního roku vyšla rozsáhlá zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA), která spočítala, že právě spotřeba energie datovými centry bude do roku 2030 představovat v USA téměř polovinu nárůstu poptávky po elektřině. „V důsledku využívání umělé inteligence bude americká ekonomika v roce 2030 spotřebovávat více elektřiny na zpracování dat než na výrobu všech energeticky náročných výrobků dohromady, včetně hliníku, oceli, cementu a chemikálií,“ konstatuje výzkum.

Podobně se budou vyvíjet i jiné státy. V rozvinutých ekonomikách obecně se předpokládá, že datová centra budou do roku 2030 pohánět více než dvacet procent růstu poptávky po elektřině, což po letech stagnace nebo poklesu poptávky v mnoha z nich vrátí energetický sektor v těchto ekonomikách zpět na cestu růstu, varuje IEA.

Podle zprávy bude k uspokojení rostoucí poptávky datových center po elektřině využívána široká škála energetických zdrojů, přičemž díky své cenové konkurenceschopnosti a dostupnosti na klíčových trzích budou hrát hlavní roli obnovitelné zdroje a zemní plyn. Ne tak v USA, kde současná administrativa tyto zdroje omezuje a vsází více na návrat uhlí.

„Umělá inteligence je dnes jedním z nejvýznamnějších témat v energetickém světě, ale dosud politikům a trhům chyběly nástroje k plnému pochopení jejích dalekosáhlých dopadů,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. „Globální poptávka po elektřině ze strany datových center se v příštích pěti letech více než zdvojnásobí. V některých zemích budou dopady obzvláště silné. Například ve Spojených státech budou datová centra představovat téměř polovinu růstu poptávky po elektřině, v Japonsku více než polovinu a v Malajsii až pětinu,“ shrnul Birol výhled pro svět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 6 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...