Elektřina v USA rychle zdražuje. Hlavně v místech, kde se staví AI centra

Americká energetická síť nedokáže pokrývat rostoucí spotřebu elektřiny způsobenou boomem umělých inteligencí. A tak ceny pro běžné spotřebitele rychle rostou. Experti nevěří, že se to zlepší.

Ceny energie v Americe uhánějí vzhůru dvakrát rychleji než inflace. Za posledních pět let stouply o více než třicet procent. A analytici předpokládají, že tento trend jen tak neskončí. Prezident USA Donald Trump přitom významnou část své kampaně postavil právě na slibu, že se mu podaří ceny srazit na polovinu. Z toho, že Američané platí za energie stále více i po jeho nástupu do funkce, viní obnovitelné zdroje a slibuje 625 milionů dolarů pro upadající uhelný průmysl v USA.

Na některých místech došlo k tak rychlému skoku plateb za elektřinu, že už se téma politizuje. Například v New Jersey, kde ceny elektřiny letos v létě vzrostly o 22 procent oproti loňskému roku, opanovaly přední místa v kampani v guvernérských volbách. A téma je to nejen pro opoziční demokraty, ale i pro Trumpovy republikány.

„Osobně si myslím, že bychom měli zablokovat všechna budoucí datová centra,“ řekl republikán kandidující na volné místo v krajské radě ve Virginii Patrick Harders. „Musíme zajistit, aby datová centra nebyla stavěna tam, kde nepatří,“ řekl ve své volební reklamě další republikán Geary Higgins. Paradoxní je, že stejného nepřítele ve svých volebních klipech označuje i Higginsův demokratický protikandidát.

Příčin je víc

Současný prudký nárůst cen elektřiny je způsoben více faktory. Jsou jimi kolísavé ceny paliv, inflace, tarify, zpomalení výstavby přenosových sítí a také dlouhé zpoždění při připojování nových generátorů. Všechny analýzy ale zmiňují jako o jeden z těch hlavních důvodů rostoucí poptávku po elektřině. A právě zde se objevuje fenomén datových center, jež za touto rostoucí poptávkou stojí.

Odvětví datových center zažívá prudký rozmach a obří serverové farmy vznikají po celém světě. Jsou nutné pro rozvoj odvětví umělé inteligence. A právě tam, kde je těchto center nejvíc, rostou podle analýzy agentury Bloomberg ceny nejvíc. Elektřina podle ní stojí až o 267 procent více než před pěti lety v oblastech nacházejících se v blízkosti významných datových center.

Že zdražování není konec, předpovídá například studie Carnegie Mellon University a North Carolina State University. Podle ní dojde v USA v blízkosti datových center k dalšímu zdražování asi o 25 procent.

Do datových center putují obrovské investice. V loňském roce namířili američtí investoři 109 miliard dolarů do slibných start-upů a stávajících společností vyvíjejících nástroje umělé inteligence. Tři čtvrtiny organizací nedávno uvedly, že umělou inteligenci využívají nějakým způsobem, například pro výzkum, tvorbu obsahu, zákaznický servis, logistiku a další.

Umělá inteligence je ale oproti jiným počítačovým aktivitám energeticky značně náročná a ve srovnání s předchozími technologiemi vyžaduje enormní výpočetní výkon. Jedna studie MIT například odhaduje, že v roce 2023 spotřebovala datová centra 4,4 procenta veškeré elektřiny v USA. Aby udrželi krok s poptávkou a konkurenci, technologičtí giganti jako Google, Meta, Microsoft a Amazon podle odhadů letos utratí 364 miliard dolarů na urychlení výstavby nových datových center po celých USA, přičemž zařízení se budou soustředit v oblastech jako severní Virginie, Phoenix v Arizoně, Ohio a Nebraska.

Právě tam tedy mohou občané nejvíc čelit rostoucím cenám.

Energetický žrout

„Elektřina jsou nová vejce,“ cituje deník The New York Times výkonného ředitele Národní asociace státních spotřebitelských organizací Davida Springe. Narážel tak na situaci s letošními rekordními cenami vajec kvůli epidemii ptačí chřipky.

V energetice přitom analytici takový vývoj velmi přesně předpovídali. Na jaře letošního roku vyšla rozsáhlá zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA), která spočítala, že právě spotřeba energie datovými centry bude do roku 2030 představovat v USA téměř polovinu nárůstu poptávky po elektřině. „V důsledku využívání umělé inteligence bude americká ekonomika v roce 2030 spotřebovávat více elektřiny na zpracování dat než na výrobu všech energeticky náročných výrobků dohromady, včetně hliníku, oceli, cementu a chemikálií,“ konstatuje výzkum.

Podobně se budou vyvíjet i jiné státy. V rozvinutých ekonomikách obecně se předpokládá, že datová centra budou do roku 2030 pohánět více než dvacet procent růstu poptávky po elektřině, což po letech stagnace nebo poklesu poptávky v mnoha z nich vrátí energetický sektor v těchto ekonomikách zpět na cestu růstu, varuje IEA.

Podle zprávy bude k uspokojení rostoucí poptávky datových center po elektřině využívána široká škála energetických zdrojů, přičemž díky své cenové konkurenceschopnosti a dostupnosti na klíčových trzích budou hrát hlavní roli obnovitelné zdroje a zemní plyn. Ne tak v USA, kde současná administrativa tyto zdroje omezuje a vsází více na návrat uhlí.

„Umělá inteligence je dnes jedním z nejvýznamnějších témat v energetickém světě, ale dosud politikům a trhům chyběly nástroje k plnému pochopení jejích dalekosáhlých dopadů,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. „Globální poptávka po elektřině ze strany datových center se v příštích pěti letech více než zdvojnásobí. V některých zemích budou dopady obzvláště silné. Například ve Spojených státech budou datová centra představovat téměř polovinu růstu poptávky po elektřině, v Japonsku více než polovinu a v Malajsii až pětinu,“ shrnul Birol výhled pro svět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
před 4 hhodinami

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
včera v 10:00

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
včera v 08:00

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
8. 1. 2026
Načítání...