Republikáni hasí politický požár po šokujícím rozhodnutí arizonského soudu o potratech

Do amerického předvolebního klání se v USA s plnou silou vrací téma potratů. Před dvěma lety pomohlo při volbách do Kongresu demokratům odvrátit očekávanou „republikánskou vlnu.“ A nyní získalo novou razanci sporem o oživení zákazu potratů z roku 1864 v Arizoně – tedy v jednom ze států, který by mohl být letos rozhodující v listopadové volbě příštího prezidenta USA. Republikáni, včetně Donalda Trumpa, se proto horečně snaží zvládnout politické zemětřesení, které podlamuje jejich pozici.

Palčivou celostátní debatu o potratech, silnou zvláště v posledních dvou letech, nyní oživila dvojice soudních verdiktů – na Floridě a zejména ten „čerstvý“ v Arizoně.

Nejdříve Nejvyšší soud na Floridě počátkem dubna vydal rozhodnutí, které umožňuje, aby v nadcházejících týdnech vstoupil v platnost zákaz potratů po šestém týdnu těhotenství. Následně přišlo úterní rozhodnutí Nejvyššího soudu státu Arizona, které zapůsobilo na veřejnost i na politiky jako bomba.

Starý zákon, ale stále dobrý, překvapili soudci

Soudci totiž rozhodli, že zákon z roku 1864, z doby občanské války (v Česku známá také jako Sever proti Jihu, 1861 až 1865) je v současné době vymahatelný. Byl přijat v době, kdy Arizona ještě nebyla státem USA a kodifikován v roce 1913, tedy rok poté, co se stala 48. státem Spojených států.

Podle tohoto zákona je trestným činem vinen každý, kdo „poskytne, dodá nebo podá těhotné ženě nebo přiměje takovou ženu, aby užila jakýkoli lék, drogu nebo látku, nebo použije jakýkoli nástroj nebo jiný prostředek, s úmyslem vyvolat tím potrat takové ženy, pokud to není nezbytné k záchraně jejího života“. Za to může být uložen trest odnětí svobody až na pět let.

Soud odmítl argumenty, že by místo tohoto starého zákona, měl být prosazován zákaz potratů po patnácti týdnech. Ten přitom vyplývá ze zákona přijatého v Arizoně v roce 2022.

Podle listu Arizona Republic verdikt stanovuje, že vymáhání může začít za čtrnáct dní. Arizonská ministryně spravedlnosti, demokratka Kris Mayersová, již prohlásila, že stíhání podle tohoto zákona nepřipustí.

Pokud zákaz začne platit, bude mít stát jedno z nejpřísnějších omezení potratů v USA, podobné zákonům v republikánských státech, jako jsou Oklahoma a Texas. Nicméně sami republikáni se obávají, že úplný zákaz potratů by přetáhl v Arizoně voliče k demokratům.

Džin z lahve a jeho politické dopady

„Džina z lahve“ vypustil v červnu 2022 Nejvyšší soud USA, když zrušil celostátní právo na potrat. To bylo dané verdiktem v procesu Roe v. Wade (Roeová versus Wade) z roku 1973. Ženy v celých USA podle něj měly právo na interrupci zhruba do třiadvacátého týdne těhotenství.

Odlišné rozhodnutí vrcholové soudní instance, v níž nyní převažují konzervativní členové, bylo proto historickým obratem. Verdikt ohledně regulace potratů přešel poté na jednotlivé americké státy: Republikáni přibližně ve třetině amerických států zavedli přísné zákazy potratů. Ovšem průzkumy i výsledky referend nasvědčují tomu, že většina Američanů s takovými opatřeními nesouhlasí.

„Potratová karta“ se projevila také ve volbách do Sněmovny reprezentantů a do Senátu v roce 2022, v nichž demokraté nedopadli tak špatně, jak se čekalo. A podle pozorovatelů k tomu výrazně přispělo i téma interrupcí, které demokraté zvýrazňovali oproti vnitřně nejednotným republikánům. Právo na potrat bylo výrazným momentem tehdejší volební kampaně demokratů.

Držet se své silné karty hodlají i nadále. Aktivisté již například uvedli, že se jim podařilo shromáždit dostatek podpisů, aby téma starého arizonského zákona bylo zařazeno do hlasování zákonodárců. To by pak Arizoně umožnilo ho zrušit.

Dlouholetá bašta republikánů nyní patří demokratům

V minulých prezidentských volbách v Arizoně těsně vyhrála současná hlava státu, demokrat Joe Biden. Ten jako předpokládaný letošní kandidát Demokratické strany prosazuje obnovení režimu před rozhodnutím Nejvyššího soudu USA v roce 2022. To znamená garance – napříč USA – práva na potrat do 22. týdne těhotenství prostřednictvím rozhodnutí Kongresu.

Arizona je přitom dlouholetou baštou republikánů, která v posledních letech volí demokraty. Potraty byly silným tématem voleb v roce 2022, kdy zde demokraté získali všechny hlavní celostátní úřady a v celém státě dosáhli lepších výsledků, než se očekávalo. V nadcházejících listopadových volbách pak mohou podle pozorovatelů arizonští voliči rozhodnout o tom, která strana ovládne Bílý dům a obě komory Kongresu.

Každá strana si uvědomuje své silné karty

Demokraté využili své silné předvolební téma, které rezonuje celou zemí, i k tomu, že se pokusili ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu odhlasovat své návrhy zákonů, které by měly arizonský zákon zrušit.

Republikáni však různými kličkami zamezili tomu, aby se o věci hlasovalo. Zdůvodnili to tím, že rozhodování se mělo uskutečnit pouhý den po rozhodnutí arizonského soudu.

Špičky republikánů ve sněmovně i v Senátu později vydaly prohlášení, že rozhodnutí arizonského soudu ještě nenabylo právní moci a pravděpodobně ještě několik týdnů nenabude. Předpokládá se totiž, že právní boj o zákon z roku 1864 se ještě vrátí k soudu nižší instance a povede se spor o jeho ústavnost.

Média však upozorňují, že vývoj kolem dění na Floridě a v Arizoně opět odhalil slabinu republikánů. Tedy například to, že někteří arizonští republikáni, kteří v minulosti hlasovali pro podporu omezení potratů nebo pro poskytnutí právní ochrany plodu, po úterním soudním verdiktu náhle změnili kurz a vyzvali ke zrušení starého zákona nebo k nějaké jiné legislativní úpravě.

Navíc i republikánští stratégové podle médií poukazují na neúspěch snahy o tématu nemluvit a věnovat se radši silným republikánským kartám: migraci a ekonomice. Téma potratů či například umělého oplodnění je totiž pro významnou část americké veřejnosti stále velmi důležité. Diskuse se tak očekávají na Floridě, ovládané republikány, kde by voliči mohli zákon změnit pomoci volební iniciativy. Téma je horké i v Nevadě či Montaně.

V samotné Arizoně pak vypukl u potratových klinik a jejich klientů zmatek v tom ohledu, zda ještě mohou služby nabízet a jak dlouho. Objevily se také obavy lékařů, že by mohli být žalováni a potrestáni.

Trump nechává rozhodování na jednotlivých státech

Současná situace oslabuje i pozici pravděpodobného republikánského kandidáta do prezidentských voleb Donalda Trumpa. A to také vzhledem k jeho proměnlivému postoji.

Ve středu novinářům řekl, že by v případě návratu do Bílého domu nepodepsal (federální) zákon zakazující umělé přerušení těhotenství. Část republikánské strany – odpůrci potratů – to nicméně požaduje.

Trump zopakoval, že o věci by měly rozhodovat jednotlivé státy. Nespecifikoval, jaká omezení by státy měly zavádět, ovšem řekl, že podporuje výjimky pro oběti znásilnění a pacientky v kritickém stavu.

Přiznal také zranitelnost republikánů v otázce potratů i umělého oplodnění.

„V Arizoně zašli příliš daleko“

„Florida (floridský zákon) se pravděpodobně změní. Arizona se určitě změní, každý si to přeje,“ řekl. K verdiktu v Arizoně dodal, že zachází příliš daleko. „To se urovná. Jsem si jistý, že guvernérka a všichni ostatní se vrátí k rozumu a že o to bude postaráno,“ prohlásil.

Deník The New York Times napsal, že Trump se kdysi označoval za „zastánce volby“, tedy obhájce práva na potrat, než v úspěšné kampani v roce 2016 přešel na druhou stranu. Během působení v Bílém domě pak jmenoval jako členy Nejvyššího soudu USA ty soudce, kteří se podíleli na zrušení verdiktu z případu Roe v. Wade a umožnili tak jednotlivým státům potraty zakazovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. V noci na sobotu o tom podle Reuters rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 50 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 7 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 10 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 10 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...