Republikáni hasí politický požár po šokujícím rozhodnutí arizonského soudu o potratech

Do amerického předvolebního klání se v USA s plnou silou vrací téma potratů. Před dvěma lety pomohlo při volbách do Kongresu demokratům odvrátit očekávanou „republikánskou vlnu.“ A nyní získalo novou razanci sporem o oživení zákazu potratů z roku 1864 v Arizoně – tedy v jednom ze států, který by mohl být letos rozhodující v listopadové volbě příštího prezidenta USA. Republikáni, včetně Donalda Trumpa, se proto horečně snaží zvládnout politické zemětřesení, které podlamuje jejich pozici.

Palčivou celostátní debatu o potratech, silnou zvláště v posledních dvou letech, nyní oživila dvojice soudních verdiktů – na Floridě a zejména ten „čerstvý“ v Arizoně.

Nejdříve Nejvyšší soud na Floridě počátkem dubna vydal rozhodnutí, které umožňuje, aby v nadcházejících týdnech vstoupil v platnost zákaz potratů po šestém týdnu těhotenství. Následně přišlo úterní rozhodnutí Nejvyššího soudu státu Arizona, které zapůsobilo na veřejnost i na politiky jako bomba.

Starý zákon, ale stále dobrý, překvapili soudci

Soudci totiž rozhodli, že zákon z roku 1864, z doby občanské války (v Česku známá také jako Sever proti Jihu, 1861 až 1865) je v současné době vymahatelný. Byl přijat v době, kdy Arizona ještě nebyla státem USA a kodifikován v roce 1913, tedy rok poté, co se stala 48. státem Spojených států.

Podle tohoto zákona je trestným činem vinen každý, kdo „poskytne, dodá nebo podá těhotné ženě nebo přiměje takovou ženu, aby užila jakýkoli lék, drogu nebo látku, nebo použije jakýkoli nástroj nebo jiný prostředek, s úmyslem vyvolat tím potrat takové ženy, pokud to není nezbytné k záchraně jejího života“. Za to může být uložen trest odnětí svobody až na pět let.

Soud odmítl argumenty, že by místo tohoto starého zákona, měl být prosazován zákaz potratů po patnácti týdnech. Ten přitom vyplývá ze zákona přijatého v Arizoně v roce 2022.

Podle listu Arizona Republic verdikt stanovuje, že vymáhání může začít za čtrnáct dní. Arizonská ministryně spravedlnosti, demokratka Kris Mayersová, již prohlásila, že stíhání podle tohoto zákona nepřipustí.

Pokud zákaz začne platit, bude mít stát jedno z nejpřísnějších omezení potratů v USA, podobné zákonům v republikánských státech, jako jsou Oklahoma a Texas. Nicméně sami republikáni se obávají, že úplný zákaz potratů by přetáhl v Arizoně voliče k demokratům.

Džin z lahve a jeho politické dopady

„Džina z lahve“ vypustil v červnu 2022 Nejvyšší soud USA, když zrušil celostátní právo na potrat. To bylo dané verdiktem v procesu Roe v. Wade (Roeová versus Wade) z roku 1973. Ženy v celých USA podle něj měly právo na interrupci zhruba do třiadvacátého týdne těhotenství.

Odlišné rozhodnutí vrcholové soudní instance, v níž nyní převažují konzervativní členové, bylo proto historickým obratem. Verdikt ohledně regulace potratů přešel poté na jednotlivé americké státy: Republikáni přibližně ve třetině amerických států zavedli přísné zákazy potratů. Ovšem průzkumy i výsledky referend nasvědčují tomu, že většina Američanů s takovými opatřeními nesouhlasí.

„Potratová karta“ se projevila také ve volbách do Sněmovny reprezentantů a do Senátu v roce 2022, v nichž demokraté nedopadli tak špatně, jak se čekalo. A podle pozorovatelů k tomu výrazně přispělo i téma interrupcí, které demokraté zvýrazňovali oproti vnitřně nejednotným republikánům. Právo na potrat bylo výrazným momentem tehdejší volební kampaně demokratů.

Držet se své silné karty hodlají i nadále. Aktivisté již například uvedli, že se jim podařilo shromáždit dostatek podpisů, aby téma starého arizonského zákona bylo zařazeno do hlasování zákonodárců. To by pak Arizoně umožnilo ho zrušit.

Dlouholetá bašta republikánů nyní patří demokratům

V minulých prezidentských volbách v Arizoně těsně vyhrála současná hlava státu, demokrat Joe Biden. Ten jako předpokládaný letošní kandidát Demokratické strany prosazuje obnovení režimu před rozhodnutím Nejvyššího soudu USA v roce 2022. To znamená garance – napříč USA – práva na potrat do 22. týdne těhotenství prostřednictvím rozhodnutí Kongresu.

Arizona je přitom dlouholetou baštou republikánů, která v posledních letech volí demokraty. Potraty byly silným tématem voleb v roce 2022, kdy zde demokraté získali všechny hlavní celostátní úřady a v celém státě dosáhli lepších výsledků, než se očekávalo. V nadcházejících listopadových volbách pak mohou podle pozorovatelů arizonští voliči rozhodnout o tom, která strana ovládne Bílý dům a obě komory Kongresu.

Každá strana si uvědomuje své silné karty

Demokraté využili své silné předvolební téma, které rezonuje celou zemí, i k tomu, že se pokusili ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu odhlasovat své návrhy zákonů, které by měly arizonský zákon zrušit.

Republikáni však různými kličkami zamezili tomu, aby se o věci hlasovalo. Zdůvodnili to tím, že rozhodování se mělo uskutečnit pouhý den po rozhodnutí arizonského soudu.

Špičky republikánů ve sněmovně i v Senátu později vydaly prohlášení, že rozhodnutí arizonského soudu ještě nenabylo právní moci a pravděpodobně ještě několik týdnů nenabude. Předpokládá se totiž, že právní boj o zákon z roku 1864 se ještě vrátí k soudu nižší instance a povede se spor o jeho ústavnost.

Média však upozorňují, že vývoj kolem dění na Floridě a v Arizoně opět odhalil slabinu republikánů. Tedy například to, že někteří arizonští republikáni, kteří v minulosti hlasovali pro podporu omezení potratů nebo pro poskytnutí právní ochrany plodu, po úterním soudním verdiktu náhle změnili kurz a vyzvali ke zrušení starého zákona nebo k nějaké jiné legislativní úpravě.

Navíc i republikánští stratégové podle médií poukazují na neúspěch snahy o tématu nemluvit a věnovat se radši silným republikánským kartám: migraci a ekonomice. Téma potratů či například umělého oplodnění je totiž pro významnou část americké veřejnosti stále velmi důležité. Diskuse se tak očekávají na Floridě, ovládané republikány, kde by voliči mohli zákon změnit pomoci volební iniciativy. Téma je horké i v Nevadě či Montaně.

V samotné Arizoně pak vypukl u potratových klinik a jejich klientů zmatek v tom ohledu, zda ještě mohou služby nabízet a jak dlouho. Objevily se také obavy lékařů, že by mohli být žalováni a potrestáni.

Trump nechává rozhodování na jednotlivých státech

Současná situace oslabuje i pozici pravděpodobného republikánského kandidáta do prezidentských voleb Donalda Trumpa. A to také vzhledem k jeho proměnlivému postoji.

Ve středu novinářům řekl, že by v případě návratu do Bílého domu nepodepsal (federální) zákon zakazující umělé přerušení těhotenství. Část republikánské strany – odpůrci potratů – to nicméně požaduje.

Trump zopakoval, že o věci by měly rozhodovat jednotlivé státy. Nespecifikoval, jaká omezení by státy měly zavádět, ovšem řekl, že podporuje výjimky pro oběti znásilnění a pacientky v kritickém stavu.

Přiznal také zranitelnost republikánů v otázce potratů i umělého oplodnění.

„V Arizoně zašli příliš daleko“

„Florida (floridský zákon) se pravděpodobně změní. Arizona se určitě změní, každý si to přeje,“ řekl. K verdiktu v Arizoně dodal, že zachází příliš daleko. „To se urovná. Jsem si jistý, že guvernérka a všichni ostatní se vrátí k rozumu a že o to bude postaráno,“ prohlásil.

Deník The New York Times napsal, že Trump se kdysi označoval za „zastánce volby“, tedy obhájce práva na potrat, než v úspěšné kampani v roce 2016 přešel na druhou stranu. Během působení v Bílém domě pak jmenoval jako členy Nejvyššího soudu USA ty soudce, kteří se podíleli na zrušení verdiktu z případu Roe v. Wade a umožnili tak jednotlivým státům potraty zakazovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, zraněno je 20 lidí

Nejméně dvacet lidí se zranilo při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informuje o tom španělský list La Vanguardia, podle něhož má pět lidí těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
před 16 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 44 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti. Podle Trumpa by měla OSN nadále fungovat.
17:18Aktualizovánopřed 57 mminutami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 3 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...