Republikáni hasí politický požár po šokujícím rozhodnutí arizonského soudu o potratech

Do amerického předvolebního klání se v USA s plnou silou vrací téma potratů. Před dvěma lety pomohlo při volbách do Kongresu demokratům odvrátit očekávanou „republikánskou vlnu.“ A nyní získalo novou razanci sporem o oživení zákazu potratů z roku 1864 v Arizoně – tedy v jednom ze států, který by mohl být letos rozhodující v listopadové volbě příštího prezidenta USA. Republikáni, včetně Donalda Trumpa, se proto horečně snaží zvládnout politické zemětřesení, které podlamuje jejich pozici.

Palčivou celostátní debatu o potratech, silnou zvláště v posledních dvou letech, nyní oživila dvojice soudních verdiktů – na Floridě a zejména ten „čerstvý“ v Arizoně.

Nejdříve Nejvyšší soud na Floridě počátkem dubna vydal rozhodnutí, které umožňuje, aby v nadcházejících týdnech vstoupil v platnost zákaz potratů po šestém týdnu těhotenství. Následně přišlo úterní rozhodnutí Nejvyššího soudu státu Arizona, které zapůsobilo na veřejnost i na politiky jako bomba.

Starý zákon, ale stále dobrý, překvapili soudci

Soudci totiž rozhodli, že zákon z roku 1864, z doby občanské války (v Česku známá také jako Sever proti Jihu, 1861 až 1865) je v současné době vymahatelný. Byl přijat v době, kdy Arizona ještě nebyla státem USA a kodifikován v roce 1913, tedy rok poté, co se stala 48. státem Spojených států.

Podle tohoto zákona je trestným činem vinen každý, kdo „poskytne, dodá nebo podá těhotné ženě nebo přiměje takovou ženu, aby užila jakýkoli lék, drogu nebo látku, nebo použije jakýkoli nástroj nebo jiný prostředek, s úmyslem vyvolat tím potrat takové ženy, pokud to není nezbytné k záchraně jejího života“. Za to může být uložen trest odnětí svobody až na pět let.

Soud odmítl argumenty, že by místo tohoto starého zákona, měl být prosazován zákaz potratů po patnácti týdnech. Ten přitom vyplývá ze zákona přijatého v Arizoně v roce 2022.

Podle listu Arizona Republic verdikt stanovuje, že vymáhání může začít za čtrnáct dní. Arizonská ministryně spravedlnosti, demokratka Kris Mayersová, již prohlásila, že stíhání podle tohoto zákona nepřipustí.

Pokud zákaz začne platit, bude mít stát jedno z nejpřísnějších omezení potratů v USA, podobné zákonům v republikánských státech, jako jsou Oklahoma a Texas. Nicméně sami republikáni se obávají, že úplný zákaz potratů by přetáhl v Arizoně voliče k demokratům.

Džin z lahve a jeho politické dopady

„Džina z lahve“ vypustil v červnu 2022 Nejvyšší soud USA, když zrušil celostátní právo na potrat. To bylo dané verdiktem v procesu Roe v. Wade (Roeová versus Wade) z roku 1973. Ženy v celých USA podle něj měly právo na interrupci zhruba do třiadvacátého týdne těhotenství.

Odlišné rozhodnutí vrcholové soudní instance, v níž nyní převažují konzervativní členové, bylo proto historickým obratem. Verdikt ohledně regulace potratů přešel poté na jednotlivé americké státy: Republikáni přibližně ve třetině amerických států zavedli přísné zákazy potratů. Ovšem průzkumy i výsledky referend nasvědčují tomu, že většina Američanů s takovými opatřeními nesouhlasí.

„Potratová karta“ se projevila také ve volbách do Sněmovny reprezentantů a do Senátu v roce 2022, v nichž demokraté nedopadli tak špatně, jak se čekalo. A podle pozorovatelů k tomu výrazně přispělo i téma interrupcí, které demokraté zvýrazňovali oproti vnitřně nejednotným republikánům. Právo na potrat bylo výrazným momentem tehdejší volební kampaně demokratů.

Držet se své silné karty hodlají i nadále. Aktivisté již například uvedli, že se jim podařilo shromáždit dostatek podpisů, aby téma starého arizonského zákona bylo zařazeno do hlasování zákonodárců. To by pak Arizoně umožnilo ho zrušit.

Dlouholetá bašta republikánů nyní patří demokratům

V minulých prezidentských volbách v Arizoně těsně vyhrála současná hlava státu, demokrat Joe Biden. Ten jako předpokládaný letošní kandidát Demokratické strany prosazuje obnovení režimu před rozhodnutím Nejvyššího soudu USA v roce 2022. To znamená garance – napříč USA – práva na potrat do 22. týdne těhotenství prostřednictvím rozhodnutí Kongresu.

Arizona je přitom dlouholetou baštou republikánů, která v posledních letech volí demokraty. Potraty byly silným tématem voleb v roce 2022, kdy zde demokraté získali všechny hlavní celostátní úřady a v celém státě dosáhli lepších výsledků, než se očekávalo. V nadcházejících listopadových volbách pak mohou podle pozorovatelů arizonští voliči rozhodnout o tom, která strana ovládne Bílý dům a obě komory Kongresu.

Každá strana si uvědomuje své silné karty

Demokraté využili své silné předvolební téma, které rezonuje celou zemí, i k tomu, že se pokusili ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu odhlasovat své návrhy zákonů, které by měly arizonský zákon zrušit.

Republikáni však různými kličkami zamezili tomu, aby se o věci hlasovalo. Zdůvodnili to tím, že rozhodování se mělo uskutečnit pouhý den po rozhodnutí arizonského soudu.

Špičky republikánů ve sněmovně i v Senátu později vydaly prohlášení, že rozhodnutí arizonského soudu ještě nenabylo právní moci a pravděpodobně ještě několik týdnů nenabude. Předpokládá se totiž, že právní boj o zákon z roku 1864 se ještě vrátí k soudu nižší instance a povede se spor o jeho ústavnost.

Média však upozorňují, že vývoj kolem dění na Floridě a v Arizoně opět odhalil slabinu republikánů. Tedy například to, že někteří arizonští republikáni, kteří v minulosti hlasovali pro podporu omezení potratů nebo pro poskytnutí právní ochrany plodu, po úterním soudním verdiktu náhle změnili kurz a vyzvali ke zrušení starého zákona nebo k nějaké jiné legislativní úpravě.

Navíc i republikánští stratégové podle médií poukazují na neúspěch snahy o tématu nemluvit a věnovat se radši silným republikánským kartám: migraci a ekonomice. Téma potratů či například umělého oplodnění je totiž pro významnou část americké veřejnosti stále velmi důležité. Diskuse se tak očekávají na Floridě, ovládané republikány, kde by voliči mohli zákon změnit pomoci volební iniciativy. Téma je horké i v Nevadě či Montaně.

V samotné Arizoně pak vypukl u potratových klinik a jejich klientů zmatek v tom ohledu, zda ještě mohou služby nabízet a jak dlouho. Objevily se také obavy lékařů, že by mohli být žalováni a potrestáni.

Trump nechává rozhodování na jednotlivých státech

Současná situace oslabuje i pozici pravděpodobného republikánského kandidáta do prezidentských voleb Donalda Trumpa. A to také vzhledem k jeho proměnlivému postoji.

Ve středu novinářům řekl, že by v případě návratu do Bílého domu nepodepsal (federální) zákon zakazující umělé přerušení těhotenství. Část republikánské strany – odpůrci potratů – to nicméně požaduje.

Trump zopakoval, že o věci by měly rozhodovat jednotlivé státy. Nespecifikoval, jaká omezení by státy měly zavádět, ovšem řekl, že podporuje výjimky pro oběti znásilnění a pacientky v kritickém stavu.

Přiznal také zranitelnost republikánů v otázce potratů i umělého oplodnění.

„V Arizoně zašli příliš daleko“

„Florida (floridský zákon) se pravděpodobně změní. Arizona se určitě změní, každý si to přeje,“ řekl. K verdiktu v Arizoně dodal, že zachází příliš daleko. „To se urovná. Jsem si jistý, že guvernérka a všichni ostatní se vrátí k rozumu a že o to bude postaráno,“ prohlásil.

Deník The New York Times napsal, že Trump se kdysi označoval za „zastánce volby“, tedy obhájce práva na potrat, než v úspěšné kampani v roce 2016 přešel na druhou stranu. Během působení v Bílém domě pak jmenoval jako členy Nejvyššího soudu USA ty soudce, kteří se podíleli na zrušení verdiktu z případu Roe v. Wade a umožnili tak jednotlivým státům potraty zakazovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 7 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 58 mminutami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně třináct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 3 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 6 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 13 hhodinami
Načítání...