Republikáni hasí politický požár po šokujícím rozhodnutí arizonského soudu o potratech

Do amerického předvolebního klání se v USA s plnou silou vrací téma potratů. Před dvěma lety pomohlo při volbách do Kongresu demokratům odvrátit očekávanou „republikánskou vlnu.“ A nyní získalo novou razanci sporem o oživení zákazu potratů z roku 1864 v Arizoně – tedy v jednom ze států, který by mohl být letos rozhodující v listopadové volbě příštího prezidenta USA. Republikáni, včetně Donalda Trumpa, se proto horečně snaží zvládnout politické zemětřesení, které podlamuje jejich pozici.

Palčivou celostátní debatu o potratech, silnou zvláště v posledních dvou letech, nyní oživila dvojice soudních verdiktů – na Floridě a zejména ten „čerstvý“ v Arizoně.

Nejdříve Nejvyšší soud na Floridě počátkem dubna vydal rozhodnutí, které umožňuje, aby v nadcházejících týdnech vstoupil v platnost zákaz potratů po šestém týdnu těhotenství. Následně přišlo úterní rozhodnutí Nejvyššího soudu státu Arizona, které zapůsobilo na veřejnost i na politiky jako bomba.

Starý zákon, ale stále dobrý, překvapili soudci

Soudci totiž rozhodli, že zákon z roku 1864, z doby občanské války (v Česku známá také jako Sever proti Jihu, 1861 až 1865) je v současné době vymahatelný. Byl přijat v době, kdy Arizona ještě nebyla státem USA a kodifikován v roce 1913, tedy rok poté, co se stala 48. státem Spojených států.

Podle tohoto zákona je trestným činem vinen každý, kdo „poskytne, dodá nebo podá těhotné ženě nebo přiměje takovou ženu, aby užila jakýkoli lék, drogu nebo látku, nebo použije jakýkoli nástroj nebo jiný prostředek, s úmyslem vyvolat tím potrat takové ženy, pokud to není nezbytné k záchraně jejího života“. Za to může být uložen trest odnětí svobody až na pět let.

Soud odmítl argumenty, že by místo tohoto starého zákona, měl být prosazován zákaz potratů po patnácti týdnech. Ten přitom vyplývá ze zákona přijatého v Arizoně v roce 2022.

Podle listu Arizona Republic verdikt stanovuje, že vymáhání může začít za čtrnáct dní. Arizonská ministryně spravedlnosti, demokratka Kris Mayersová, již prohlásila, že stíhání podle tohoto zákona nepřipustí.

Pokud zákaz začne platit, bude mít stát jedno z nejpřísnějších omezení potratů v USA, podobné zákonům v republikánských státech, jako jsou Oklahoma a Texas. Nicméně sami republikáni se obávají, že úplný zákaz potratů by přetáhl v Arizoně voliče k demokratům.

Džin z lahve a jeho politické dopady

„Džina z lahve“ vypustil v červnu 2022 Nejvyšší soud USA, když zrušil celostátní právo na potrat. To bylo dané verdiktem v procesu Roe v. Wade (Roeová versus Wade) z roku 1973. Ženy v celých USA podle něj měly právo na interrupci zhruba do třiadvacátého týdne těhotenství.

Odlišné rozhodnutí vrcholové soudní instance, v níž nyní převažují konzervativní členové, bylo proto historickým obratem. Verdikt ohledně regulace potratů přešel poté na jednotlivé americké státy: Republikáni přibližně ve třetině amerických států zavedli přísné zákazy potratů. Ovšem průzkumy i výsledky referend nasvědčují tomu, že většina Američanů s takovými opatřeními nesouhlasí.

„Potratová karta“ se projevila také ve volbách do Sněmovny reprezentantů a do Senátu v roce 2022, v nichž demokraté nedopadli tak špatně, jak se čekalo. A podle pozorovatelů k tomu výrazně přispělo i téma interrupcí, které demokraté zvýrazňovali oproti vnitřně nejednotným republikánům. Právo na potrat bylo výrazným momentem tehdejší volební kampaně demokratů.

Držet se své silné karty hodlají i nadále. Aktivisté již například uvedli, že se jim podařilo shromáždit dostatek podpisů, aby téma starého arizonského zákona bylo zařazeno do hlasování zákonodárců. To by pak Arizoně umožnilo ho zrušit.

Dlouholetá bašta republikánů nyní patří demokratům

V minulých prezidentských volbách v Arizoně těsně vyhrála současná hlava státu, demokrat Joe Biden. Ten jako předpokládaný letošní kandidát Demokratické strany prosazuje obnovení režimu před rozhodnutím Nejvyššího soudu USA v roce 2022. To znamená garance – napříč USA – práva na potrat do 22. týdne těhotenství prostřednictvím rozhodnutí Kongresu.

Arizona je přitom dlouholetou baštou republikánů, která v posledních letech volí demokraty. Potraty byly silným tématem voleb v roce 2022, kdy zde demokraté získali všechny hlavní celostátní úřady a v celém státě dosáhli lepších výsledků, než se očekávalo. V nadcházejících listopadových volbách pak mohou podle pozorovatelů arizonští voliči rozhodnout o tom, která strana ovládne Bílý dům a obě komory Kongresu.

Každá strana si uvědomuje své silné karty

Demokraté využili své silné předvolební téma, které rezonuje celou zemí, i k tomu, že se pokusili ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu odhlasovat své návrhy zákonů, které by měly arizonský zákon zrušit.

Republikáni však různými kličkami zamezili tomu, aby se o věci hlasovalo. Zdůvodnili to tím, že rozhodování se mělo uskutečnit pouhý den po rozhodnutí arizonského soudu.

Špičky republikánů ve sněmovně i v Senátu později vydaly prohlášení, že rozhodnutí arizonského soudu ještě nenabylo právní moci a pravděpodobně ještě několik týdnů nenabude. Předpokládá se totiž, že právní boj o zákon z roku 1864 se ještě vrátí k soudu nižší instance a povede se spor o jeho ústavnost.

Média však upozorňují, že vývoj kolem dění na Floridě a v Arizoně opět odhalil slabinu republikánů. Tedy například to, že někteří arizonští republikáni, kteří v minulosti hlasovali pro podporu omezení potratů nebo pro poskytnutí právní ochrany plodu, po úterním soudním verdiktu náhle změnili kurz a vyzvali ke zrušení starého zákona nebo k nějaké jiné legislativní úpravě.

Navíc i republikánští stratégové podle médií poukazují na neúspěch snahy o tématu nemluvit a věnovat se radši silným republikánským kartám: migraci a ekonomice. Téma potratů či například umělého oplodnění je totiž pro významnou část americké veřejnosti stále velmi důležité. Diskuse se tak očekávají na Floridě, ovládané republikány, kde by voliči mohli zákon změnit pomoci volební iniciativy. Téma je horké i v Nevadě či Montaně.

V samotné Arizoně pak vypukl u potratových klinik a jejich klientů zmatek v tom ohledu, zda ještě mohou služby nabízet a jak dlouho. Objevily se také obavy lékařů, že by mohli být žalováni a potrestáni.

Trump nechává rozhodování na jednotlivých státech

Současná situace oslabuje i pozici pravděpodobného republikánského kandidáta do prezidentských voleb Donalda Trumpa. A to také vzhledem k jeho proměnlivému postoji.

Ve středu novinářům řekl, že by v případě návratu do Bílého domu nepodepsal (federální) zákon zakazující umělé přerušení těhotenství. Část republikánské strany – odpůrci potratů – to nicméně požaduje.

Trump zopakoval, že o věci by měly rozhodovat jednotlivé státy. Nespecifikoval, jaká omezení by státy měly zavádět, ovšem řekl, že podporuje výjimky pro oběti znásilnění a pacientky v kritickém stavu.

Přiznal také zranitelnost republikánů v otázce potratů i umělého oplodnění.

„V Arizoně zašli příliš daleko“

„Florida (floridský zákon) se pravděpodobně změní. Arizona se určitě změní, každý si to přeje,“ řekl. K verdiktu v Arizoně dodal, že zachází příliš daleko. „To se urovná. Jsem si jistý, že guvernérka a všichni ostatní se vrátí k rozumu a že o to bude postaráno,“ prohlásil.

Deník The New York Times napsal, že Trump se kdysi označoval za „zastánce volby“, tedy obhájce práva na potrat, než v úspěšné kampani v roce 2016 přešel na druhou stranu. Během působení v Bílém domě pak jmenoval jako členy Nejvyššího soudu USA ty soudce, kteří se podíleli na zrušení verdiktu z případu Roe v. Wade a umožnili tak jednotlivým státům potraty zakazovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří

Americká armáda zabila čtyři muže při úderu na loď ve východním Tichomoří, uvedlo velitelství americké armády SOUTHCOM. Podle něj byli muži zapojeni do pašování drog. Spojené státy v září zahájily útoky proti malým lodím v Karibském moři a později i ve východním Tichém oceánu, jejichž posádky označují za narkoteroristy.
před 1 hhodinou

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 5 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 10 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 10 hhodinami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 12 hhodinami
Načítání...