Republikáni hasí politický požár po šokujícím rozhodnutí arizonského soudu o potratech

Do amerického předvolebního klání se v USA s plnou silou vrací téma potratů. Před dvěma lety pomohlo při volbách do Kongresu demokratům odvrátit očekávanou „republikánskou vlnu.“ A nyní získalo novou razanci sporem o oživení zákazu potratů z roku 1864 v Arizoně – tedy v jednom ze států, který by mohl být letos rozhodující v listopadové volbě příštího prezidenta USA. Republikáni, včetně Donalda Trumpa, se proto horečně snaží zvládnout politické zemětřesení, které podlamuje jejich pozici.

Palčivou celostátní debatu o potratech, silnou zvláště v posledních dvou letech, nyní oživila dvojice soudních verdiktů – na Floridě a zejména ten „čerstvý“ v Arizoně.

Nejdříve Nejvyšší soud na Floridě počátkem dubna vydal rozhodnutí, které umožňuje, aby v nadcházejících týdnech vstoupil v platnost zákaz potratů po šestém týdnu těhotenství. Následně přišlo úterní rozhodnutí Nejvyššího soudu státu Arizona, které zapůsobilo na veřejnost i na politiky jako bomba.

Starý zákon, ale stále dobrý, překvapili soudci

Soudci totiž rozhodli, že zákon z roku 1864, z doby občanské války (v Česku známá také jako Sever proti Jihu, 1861 až 1865) je v současné době vymahatelný. Byl přijat v době, kdy Arizona ještě nebyla státem USA a kodifikován v roce 1913, tedy rok poté, co se stala 48. státem Spojených států.

Podle tohoto zákona je trestným činem vinen každý, kdo „poskytne, dodá nebo podá těhotné ženě nebo přiměje takovou ženu, aby užila jakýkoli lék, drogu nebo látku, nebo použije jakýkoli nástroj nebo jiný prostředek, s úmyslem vyvolat tím potrat takové ženy, pokud to není nezbytné k záchraně jejího života“. Za to může být uložen trest odnětí svobody až na pět let.

Soud odmítl argumenty, že by místo tohoto starého zákona, měl být prosazován zákaz potratů po patnácti týdnech. Ten přitom vyplývá ze zákona přijatého v Arizoně v roce 2022.

Podle listu Arizona Republic verdikt stanovuje, že vymáhání může začít za čtrnáct dní. Arizonská ministryně spravedlnosti, demokratka Kris Mayersová, již prohlásila, že stíhání podle tohoto zákona nepřipustí.

Pokud zákaz začne platit, bude mít stát jedno z nejpřísnějších omezení potratů v USA, podobné zákonům v republikánských státech, jako jsou Oklahoma a Texas. Nicméně sami republikáni se obávají, že úplný zákaz potratů by přetáhl v Arizoně voliče k demokratům.

Džin z lahve a jeho politické dopady

„Džina z lahve“ vypustil v červnu 2022 Nejvyšší soud USA, když zrušil celostátní právo na potrat. To bylo dané verdiktem v procesu Roe v. Wade (Roeová versus Wade) z roku 1973. Ženy v celých USA podle něj měly právo na interrupci zhruba do třiadvacátého týdne těhotenství.

Odlišné rozhodnutí vrcholové soudní instance, v níž nyní převažují konzervativní členové, bylo proto historickým obratem. Verdikt ohledně regulace potratů přešel poté na jednotlivé americké státy: Republikáni přibližně ve třetině amerických států zavedli přísné zákazy potratů. Ovšem průzkumy i výsledky referend nasvědčují tomu, že většina Američanů s takovými opatřeními nesouhlasí.

„Potratová karta“ se projevila také ve volbách do Sněmovny reprezentantů a do Senátu v roce 2022, v nichž demokraté nedopadli tak špatně, jak se čekalo. A podle pozorovatelů k tomu výrazně přispělo i téma interrupcí, které demokraté zvýrazňovali oproti vnitřně nejednotným republikánům. Právo na potrat bylo výrazným momentem tehdejší volební kampaně demokratů.

Držet se své silné karty hodlají i nadále. Aktivisté již například uvedli, že se jim podařilo shromáždit dostatek podpisů, aby téma starého arizonského zákona bylo zařazeno do hlasování zákonodárců. To by pak Arizoně umožnilo ho zrušit.

Dlouholetá bašta republikánů nyní patří demokratům

V minulých prezidentských volbách v Arizoně těsně vyhrála současná hlava státu, demokrat Joe Biden. Ten jako předpokládaný letošní kandidát Demokratické strany prosazuje obnovení režimu před rozhodnutím Nejvyššího soudu USA v roce 2022. To znamená garance – napříč USA – práva na potrat do 22. týdne těhotenství prostřednictvím rozhodnutí Kongresu.

Arizona je přitom dlouholetou baštou republikánů, která v posledních letech volí demokraty. Potraty byly silným tématem voleb v roce 2022, kdy zde demokraté získali všechny hlavní celostátní úřady a v celém státě dosáhli lepších výsledků, než se očekávalo. V nadcházejících listopadových volbách pak mohou podle pozorovatelů arizonští voliči rozhodnout o tom, která strana ovládne Bílý dům a obě komory Kongresu.

Každá strana si uvědomuje své silné karty

Demokraté využili své silné předvolební téma, které rezonuje celou zemí, i k tomu, že se pokusili ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu odhlasovat své návrhy zákonů, které by měly arizonský zákon zrušit.

Republikáni však různými kličkami zamezili tomu, aby se o věci hlasovalo. Zdůvodnili to tím, že rozhodování se mělo uskutečnit pouhý den po rozhodnutí arizonského soudu.

Špičky republikánů ve sněmovně i v Senátu později vydaly prohlášení, že rozhodnutí arizonského soudu ještě nenabylo právní moci a pravděpodobně ještě několik týdnů nenabude. Předpokládá se totiž, že právní boj o zákon z roku 1864 se ještě vrátí k soudu nižší instance a povede se spor o jeho ústavnost.

Média však upozorňují, že vývoj kolem dění na Floridě a v Arizoně opět odhalil slabinu republikánů. Tedy například to, že někteří arizonští republikáni, kteří v minulosti hlasovali pro podporu omezení potratů nebo pro poskytnutí právní ochrany plodu, po úterním soudním verdiktu náhle změnili kurz a vyzvali ke zrušení starého zákona nebo k nějaké jiné legislativní úpravě.

Navíc i republikánští stratégové podle médií poukazují na neúspěch snahy o tématu nemluvit a věnovat se radši silným republikánským kartám: migraci a ekonomice. Téma potratů či například umělého oplodnění je totiž pro významnou část americké veřejnosti stále velmi důležité. Diskuse se tak očekávají na Floridě, ovládané republikány, kde by voliči mohli zákon změnit pomoci volební iniciativy. Téma je horké i v Nevadě či Montaně.

V samotné Arizoně pak vypukl u potratových klinik a jejich klientů zmatek v tom ohledu, zda ještě mohou služby nabízet a jak dlouho. Objevily se také obavy lékařů, že by mohli být žalováni a potrestáni.

Trump nechává rozhodování na jednotlivých státech

Současná situace oslabuje i pozici pravděpodobného republikánského kandidáta do prezidentských voleb Donalda Trumpa. A to také vzhledem k jeho proměnlivému postoji.

Ve středu novinářům řekl, že by v případě návratu do Bílého domu nepodepsal (federální) zákon zakazující umělé přerušení těhotenství. Část republikánské strany – odpůrci potratů – to nicméně požaduje.

Trump zopakoval, že o věci by měly rozhodovat jednotlivé státy. Nespecifikoval, jaká omezení by státy měly zavádět, ovšem řekl, že podporuje výjimky pro oběti znásilnění a pacientky v kritickém stavu.

Přiznal také zranitelnost republikánů v otázce potratů i umělého oplodnění.

„V Arizoně zašli příliš daleko“

„Florida (floridský zákon) se pravděpodobně změní. Arizona se určitě změní, každý si to přeje,“ řekl. K verdiktu v Arizoně dodal, že zachází příliš daleko. „To se urovná. Jsem si jistý, že guvernérka a všichni ostatní se vrátí k rozumu a že o to bude postaráno,“ prohlásil.

Deník The New York Times napsal, že Trump se kdysi označoval za „zastánce volby“, tedy obhájce práva na potrat, než v úspěšné kampani v roce 2016 přešel na druhou stranu. Během působení v Bílém domě pak jmenoval jako členy Nejvyššího soudu USA ty soudce, kteří se podíleli na zrušení verdiktu z případu Roe v. Wade a umožnili tak jednotlivým státům potraty zakazovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil Izrael a USA z „odpovědnosti za oběti protestů“

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní podněcuje k násilí, hledá prý záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Přes dva týdny trvající protivládní protesty si podle lidskoprávních agentur vyžádaly nejméně dva tisíce obětí. Některým zatčeným protestujícím hrozí trest smrti.
před 23 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 6 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...