Francie zakotvila do ústavy právo na potrat

7 minut
Horizont ČT24: Právo na potrat ukotví francouzská ústava
Zdroj: ČT24

Obě komory francouzského parlamentu odhlasovaly na společné schůzi ve Versailles zanesení práva na potrat do ústavy. Informovala o tom agentura AFP, podle které byl návrh zákona schválen drtivou většinou 780 ku 72 hlasům a přivítán dlouhým potleskem vestoje. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který změnu ústavy podporoval, výsledek hlasování přivítal, stejně jako organizace hájící práva žen. Hnutí proti interrupcím naopak krok zkritizovaly.

Francie prosadila právo na interrupci do ústavy v době, kdy je zpochybňováno či odepíráno ve Spojených státech i některých evropských zemích, poznamenala agentura AFP. „Ano, časy se změnily. Udělali jsme pokrok v rovnosti i svobodě slova. Francouzkám říkáme, že nikdy neustoupíme,“ řekla po hlasování předsedkyně Národního shromáždění Yael Braun-Pivetová.

Macron loni při příležitosti Mezinárodního dne žen prohlásil, že podporuje začlenění práva na potrat do ústavy. Učinil tak zhruba rok poté, co Nejvyšší soud USA zrušil přelomové rozhodnutí v kauze Roeová versus Wade z roku 1973, které stanovilo právo na potrat plošně v celých Spojených státech přibližně do 22. týdne těhotenství.

Podle průzkumů veřejného mínění podporuje legálnost potratů přibližně 80 procent Francouzů. Aktivisté za práva na potrat shromáždění v centru Paříže v pondělí jásali a tleskali, zatímco se na obří obrazovce objevil nápis „MyBodyMyChoice“ (Moje tělo, moje volba), když byl výsledek hlasování oznámen.

„Vysíláme vzkaz všem ženám: vaše tělo patří vám a nikdo za vás nemůže rozhodovat,“ řekl před hlasováním premiér Gabriel Attal. „Oslavme společně začátek nové svobody zaručené ústavou,“ vyzval prezident Macron na síti X směrem k 8. březnu, kdy si svět připomíná Mezinárodní den žen.

Ženy mají ve Francii legální právo na potrat od roku 1974. Ale rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z roku 2022 přimělo aktivisty k vyvinutí tlaku na Francii, aby se stala první zemí, která toto právo výslovně chrání ve své ústavě.

Zakotvení práva na potrat do ústavy se však neobešlo bez kritiky. Předsedkyně Asociace katolických rodin Pascale Morinièreová označila tento krok za porážku bojovníků proti potratům. „Je to porážka, ale ne pro mě nebo pro nás. Je to porážka pro ženy. Zavádět do ústavy právo na smrt není v souladu se zrušeným trestem smrti,“ prohlásila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 20 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...