Obě komory francouzského parlamentu odhlasovaly na společné schůzi ve Versailles zanesení práva na potrat do ústavy. Informovala o tom agentura AFP, podle které byl návrh zákona schválen drtivou většinou 780 ku 72 hlasům a přivítán dlouhým potleskem vestoje. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který změnu ústavy podporoval, výsledek hlasování přivítal, stejně jako organizace hájící práva žen. Hnutí proti interrupcím naopak krok zkritizovaly.
Francie zakotvila do ústavy právo na potrat
Horizont ČT24: Právo na potrat ukotví francouzská ústava (zdroj: ČT24)
Francie prosadila právo na interrupci do ústavy v době, kdy je zpochybňováno či odepíráno ve Spojených státech i některých evropských zemích, poznamenala agentura AFP. „Ano, časy se změnily. Udělali jsme pokrok v rovnosti i svobodě slova. Francouzkám říkáme, že nikdy neustoupíme,“ řekla po hlasování předsedkyně Národního shromáždění Yael Braun-Pivetová.
Macron loni při příležitosti Mezinárodního dne žen prohlásil, že podporuje začlenění práva na potrat do ústavy. Učinil tak zhruba rok poté, co Nejvyšší soud USA zrušil přelomové rozhodnutí v kauze Roeová versus Wade z roku 1973, které stanovilo právo na potrat plošně v celých Spojených státech přibližně do 22. týdne těhotenství.
Podle průzkumů veřejného mínění podporuje legálnost potratů přibližně 80 procent Francouzů. Aktivisté za práva na potrat shromáždění v centru Paříže v pondělí jásali a tleskali, zatímco se na obří obrazovce objevil nápis „MyBodyMyChoice“ (Moje tělo, moje volba), když byl výsledek hlasování oznámen.
„Vysíláme vzkaz všem ženám: vaše tělo patří vám a nikdo za vás nemůže rozhodovat,“ řekl před hlasováním premiér Gabriel Attal. „Oslavme společně začátek nové svobody zaručené ústavou,“ vyzval prezident Macron na síti X směrem k 8. březnu, kdy si svět připomíná Mezinárodní den žen.
Ženy mají ve Francii legální právo na potrat od roku 1974. Ale rozhodnutí Nejvyššího soudu USA z roku 2022 přimělo aktivisty k vyvinutí tlaku na Francii, aby se stala první zemí, která toto právo výslovně chrání ve své ústavě.
Zakotvení práva na potrat do ústavy se však neobešlo bez kritiky. Předsedkyně Asociace katolických rodin Pascale Morinièreová označila tento krok za porážku bojovníků proti potratům. „Je to porážka, ale ne pro mě nebo pro nás. Je to porážka pro ženy. Zavádět do ústavy právo na smrt není v souladu se zrušeným trestem smrti,“ prohlásila.