Soudkyně v Texasu povolila potrat navzdory místním zákazům, média píší o přelomovém verdiktu

Soudkyně v americkém státě Texas navzdory místním tvrdým restrikcím povolila potrat, o který požádala žena, jejíž plod má podle lékařů mizivou šanci na přežití. Americká média to označují za přelomový moment. Jde zřejmě o jeden z prvních případů, kdy těhotná požádala o soudem povolenou interrupci kvůli zákazům, které umožnilo zavádět loňské rozhodnutí nejvyššího soudu Spojených států.


Na texaský soud se v úterý obrátila 31letá Kate Coxová, která je ve druhém trimestru těhotenství. V žalobě uvedla, že se svým manželem velmi toužili po dítěti, ovšem lékaři dospěli k závěru, že její plod by nejspíše byl mrtvý již při narození, případně by miminko po porodu přežilo maximálně několik dní. Zároveň žena dostala informaci, že pokračování těhotenství by mohlo ohrozit její zdraví a schopnost mít další dítě, cituje z žaloby list The Texas Tribune.

„Pomyšlení, že paní Coxová zoufale chce být rodičem a tento zákon by ji ve skutečnosti mohl o tuto možnost připravit, je šokující. Jednalo by se o skutečný justiční omyl,“ uvedla soudkyně Maya Gambleová. Podle jejího příkazu, který platí 14 dní, Texas v případě Coxové nemůže vymáhat své protipotratové zákony, uvádí agentura AP.

Dočasné nařízení se vztahuje pouze na Coxovou, které lékaři podle žaloby řekli, že potrat i přes její zdravotní problémy nelze kvůli místním restrikcím provést. V Texasu aktuálně platí hned tři zákony, které zakazují interrupce po celou dobu těhotenství a umožňují i soukromým osobám hnát lidi k soudu za to, že pomohli někomu potratit, vysvětluje deník The New York Times.

Těhotné ženy za ukončení těhotenství nemohou být trestně stíhány, lékařům ale ve druhém nejlidnatějším americkém státě hrozí za provedení zákroku pokuty a až doživotní vězení. Místní zákazy obsahují velmi omezené výjimky pro případy, kdy je ohrožen život matky. Podle obhájců práva na potrat jsou však tato ustanovení nejasná, což staví lékaře do nelehké pozice a vystavuje rizikům ženy, jejichž těhotenství provázejí komplikace.

Úřady chtěly potrat zakázat

Texaské úřady soudkyni Gambleovou vyzvaly, aby žádost Coxové zamítla, neboť žena podle státu neměla na výjimku nárok. Státní ministr spravedlnosti Ken Paxton v reakci na čtvrteční rozhodnutí neuvedl, zda se jeho úřad odvolá, píše AP. V prohlášení však varoval, že soudní příkaz neochrání „nemocnice, lékaře ani kohokoli jiného před občanskoprávní a trestní zodpovědností za porušení texaských zákonů o potratech“.

Právníci Coxové neuvedli, jak žena hodlá dál postupovat. Soudního jednání se účastnila prostřednictvím videohovoru a The Texas Tribune uvádí, že se po vydání soudního příkazu rozplakala. V komentáři publikovaném deníkem v Dallasu, kde žena žije, předtím uvedla, že nechce své dítě přivést na svět, aby pak mohla jen přihlížet jeho utrpení.

Restrikce napadly ženy ve čtyřech státech

Takovéto příběhy už nová éra omezování potratů v USA přinesla. Ženy, které se navzdory komplikacím v těhotenství nedomohly provedení interrupce, mezitím soudně napadly restriktivní zákony nejméně ve čtyřech amerických státech včetně Texasu. Zde stížnost více než desítek žen vedla k dočasnému rozšíření zákonných výjimek, případem se nyní zabývá státní nejvyšší soud, na jehož verdikt se možná bude čekat několik měsíců.

Do loňského léta měly ženy po celých USA právo na potrat přibližně do 22. týdne těhotenství díky precedenčnímu verdiktu nejvyššího soudu z roku 1973. Nová konzervativní většina na nejvyšší soudní instanci však loni v červnu změnila výklad ústavy a umožnila jednotlivým státům přístup k tomuto typu péče omezovat. Politici Republikánské strany pak ve více než desítce států zavedli úplné zákazy.

Nový verdikt z Texasu podle právníků Coxové nebude mít na současnou praxi významnější dopad. „Tohle nemůže být nový normál,“ citovala AP Marka Hearrona působícího ve skupině Center for Reproductive Rights bojující proti texaským zákazům. „Nemyslím si, že byste teď mohli očekávat podávání stovek žalob ve jménu pacientů. To prostě není realistické,“ řekl právník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...