Potratové pilulky budou v USA i nadále dostupné

Nejvyšší soud v pátek ponechal v platnosti registraci potratových pilulek, a tudíž i možnost jejich používání na území USA. Vyhověl tak podání americké vlády a farmaceutické firmy Danco Laboratories proti rozhodnutí nižšího soudu v Texasu, které pozastavilo registraci tohoto přípravku a v podstatě znemožnilo jeho používání na celém území země, píše agentura AP. Rozhodnutí nejvyššího soudu přivítal prezident Joe Biden.

Na začátku dubna soudce Matthew Kacsmaryk, kterého do funkce jmenoval republikánský prezident Donald Trump, pozastavil registraci látky mifepristone, která se používá pro potraty, do doby, než se vyřeší právní spor, který vedou aktivisté proti interrupcím. Ti usilují o zrušení registrace této látky při Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), protože tvrdí, že přípravek není bezpečný.

Nejvyšší soud v pátek vyhověl podání americké vlády a výrobce látky mifepristone, firmy Danco Laboratories. Díky tomu registrace FDA bude platit při trvání sporu a potratové pilulky budou dostupné za podmínek platných před dubnovým rozhodnutím soudu v Texasu. Mnoho amerických států používání potratových pilulek ve své legislativě zakazuje či alespoň omezuje, píše deník The New York Times.

Podle agentury AP páteční rozhodnutí znamená, že potratové pilulky zůstanou dostupné beze změny nejméně do příštího roku. Je nepravděpodobné, že by se soudy dříve dokázaly vypořádat se spory, které se vedou o registraci.

Biden rozhodnutí přivítal

Rozhodnutí nejvyššího soudu přivítal prezident Biden. „Budu i nadále bojovat proti politicky motivovaným útokům na zdraví žen,“ prohlásil Biden a vyzval Američany, aby ve volbách podpořili strany a politiky, kteří prosazují právo na interrupci. Dodal, že bude hájit nezávislé a expertní stanovisko FDA.

Ponechání v platnosti registrace látky je podle stanice CNN úspěchem Bidena i aktivistů za právo na potrat. Pro nejvyšší soud se jednalo o první významné rozhodnutí ohledně přístupu k interrupci od června loňského roku. Tehdy zrušil verdikt v procesu označovaném jako Roeová versus Wade z roku 1973 a tím také ústavní ochranu práva na potrat.

Některé státy potraty zakazují

Proti pátečnímu rozhodnutí vydali nesouhlasné stanovisko dva soudci. Jedním z nich byl i Samuel Alito, který je autorem návrhu, kvůli němuž ženy ztratily federálně zaručené právo na interrupci zhruba do 23. týdne těhotenství. Nyní je rozhodování na jednotlivých státech.

Od loňského rozhodnutí nejvyššího soudu zavedlo 12 amerických států úplný zákaz potratů. Mnoho dalších zakazuje interrupce po určitém týdnu těhotenství. Naposledy floridský guvernér Ron DeSantis 13. dubna podepsal zákon zakazující většinu potratů po šestém týdnu těhotenství.

Mifepristone je jedna ze dvou látek, která se ve Spojených státech běžně užívá k potratům. Ukončí těhotenství a další látka misoprostol pak vyvolá potrat. Organizace proti potratům se ale obrátily na soud, aby zneplatnil licenci FDA pro mifepristone. Úřad v roce 2000 konstatoval, že lék je bezpečný, i když může mít vzácně vážné vedlejší účinky. Od té doby ho použilo v USA přes pět milionů žen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 9 hhodinami
Načítání...