Florida přitvrdí v otázce potratů. Po šestém týdnu těhotenství budou nelegální

Floridský zákonodárný sbor, který ovládají republikáni, odsouhlasil zákaz potratů po šestém týdnu těhotenství. Informuje o tom agentura AP. Návrh má podporu i guvernéra Rona DeSantise, který se podle médií připravuje na kandidaturu v prezidentských volbách příští rok. Bílý dům rozhodnutí floridských politiků ostře kritizoval.

Demokraté a skupiny bojující za práva na potrat tvrdí, že floridský návrh by zakázal téměř všechny potraty, protože mnoho žen v šestém týdnu ještě neví, že jsou těhotné. 

Nyní jsou na Floridě potraty zakázány po 15. týdnu těhotenství. Návrh zákazu potratů po šestém týdnu byl schválen floridskou Sněmovnou reprezentantů v poměru 70 ku 40. Floridským státním Senátem prošel 26 ku 13 hlasům již 3. dubna, připomíná agentura Reuters.

Novela stanoví výjimky v případech, kdy je nutné zachránit život ženě. Potraty v případě těhotenství spojeného se znásilněním nebo incestem by byly povoleny do 15. týdne těhotenství, pokud by žena měla potřebné dokumenty, například v podobě policejní zprávy či soudního rozhodnutí. DeSantis označil zmíněná ustanovení za rozumná a očekává se, že zákon podepíše.

Většina Američanů je pro legální interrupce

Zákaz umělého přerušení těhotenství na Floridě po šestém týdnu by podle AP pro DeSantise mohl znamenat klíčový politický úspěch v republikánských primárkách. Agentura Reuters ale píše, že zákaz nese i svá rizika, jelikož průzkumy veřejného mínění trvale ukazují, že většina Američanů ve většině případů podporuje legální potraty.

Změna floridské politiky ohledně potratů by zároveň měla širší dopad v jižních státech USA, jelikož mnoho žen z okolních států mířilo kvůli potratu právě na Floridu.

Americký nejvyšší soud totiž loni v červnu zrušil federální právo na potrat, které vycházelo z verdiktu v procesu označovaném jako Roeová versus Wade z roku 1973, a ponechal rozhodnutí na jednotlivých státech. Alabama, Louisiana a Mississippi zakázaly potraty ve všech fázích těhotenství, zatímco Georgia zakazuje zákrok po zjištění srdeční činnosti, což je kolem šestého týdne.

„Extrémní“ krok, ozývá se z Washingtonu

Rozhodnutí floridských zákonodárců ostře kritizoval Bílý dům jako „extrémní a nebezpečné“. „Tento zákaz je v rozporu se základními svobodami a vymyká se názorům naprosté většiny obyvatel Floridy i celých Spojených států,“ prohlásila mluvčí amerického prezidenta Karine Jean-Pierreová.

Zákaz by podle ní dopadl nejen na čtyři miliony žen na Floridě, ale také na dalších 15 milionů žen v reprodukčním věku, které žijí v jižanských státech, kde jsou potraty zakázané. „Američané požadují svobodu rozhodovat o svém těle bez zásahů státu. Navzdory tomu republikánští volení představitelé pokračují ve svém úsilí o likvidaci našich základních svobod,“ dodala Jean-Pierreová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...