Interrupce strana 2 z 3

Americký nejvyšší soud dočasně ponechal v platnosti federální pravidla pro používání potratové pilulky mifepriston. Nyní si dává čas na důkladnější zvážení dalších kroků. O zásah v případu potratové pilulky žádaly soud americká administrativa i výrobce léků. Reagovaly tak na rozhodnutí nižšího soudu, který prodej pilulky v podstatě zakázal.

Floridský zákonodárný sbor, který ovládají republikáni, odsouhlasil zákaz potratů po šestém týdnu těhotenství. Informuje o tom agentura AP. Návrh má podporu i guvernéra Rona DeSantise, který se podle médií připravuje na kandidaturu v prezidentských volbách příští rok. Bílý dům rozhodnutí floridských politiků ostře kritizoval.

Potratová pilulka mifepristone zůstane zatím ve Spojených státech s omezeními dostupná. Podle agentury Reuters o tom ve středu večer rozhodl odvolací soud v New Orleans. Z větší části tak zrušil rozhodnutí federálního soudce v Texasu, který v pátek prodej pilulky v podstatě zakázal. Proti verdiktu protestovali demokratičtí politici včetně amerického prezidenta Joea Bidena.

Americký federální soudce Matthew Kacsmaryk pozastavil platnost registrace potratové pilulky mifepristonu. Znamená to, že by se měla přestat prodávat. Ministerstvo spravedlnosti se chce proti rozhodnutí odvolat, může to učinit do sedmi dní, než verdikt nabude účinnosti.  Situaci komplikuje rozhodnutí jiného soudce, které je zcela opačné.

Těhotné ženy se podle polsko-české zpěvačky Ewy Farne nemohou v Polsku cítit bezpečně, když je tamní zdravotnictví nezachrání ani v případě vážného ohrožení života nenarozeným plodem. Řekla to v pořadu Interview Speciál. Promluvila také o svém vztahu k polské menšině v Česku a vnímaní vlastního těla.

Okresní soud v americkém Texasu zahájil slyšení ve věci zákazu prodeje interrupční pilulky. Požaduje ho místní protipotratová organizace. Pře zapadá do celoamerické kontroverze kolem rozhodnutí lékárenského megařetězce stáhnout tento prášek z prodeje úplně. Manažeři se obávají žalob v 21 státech, kde republikánští prokurátoři hrozí žalobami. Ke změně došlo po loňském zrušení ústavního práva na umělé přerušení těhotenství.

V Polsku odsoudili na osm měsíců obecně prospěšných prací aktivistku Justynu Wydrzyńskou za to, že poskytla jiné ženě tablety, které vyvolávají potrat. Na svém webu o tom informuje list Gazeta Wyborcza. Jde podle něj o první případ, kdy je v Evropě souzena aktivistka za pomoc při umělém přerušení těhotenství. Odůvodnění verdiktu bylo podle listu utajeno, Wydrzyńská se odvolá.

K Georgii se mohly první prosincové úterý upřít zraky celých Spojených států. Druhé kolo senátních voleb mělo potenciál razantně promluvit do druhé poloviny prezidentství Joea Bidena. Na tuto variantu nakonec nedojde, protože demokratům se podařilo obhájit senátorské křeslo v Nevadě a na jejich většině v horní komoře Kongresu už se nic nezmění. I přesto se vyplatí georgijské klání mezi demokratem Raphaelem Warnockem a republikánem Herschelem Walkerem sledovat.

Obyvatelé amerických států Kalifornie, Vermont a Michigan si v referendech odhlasovali zakotvení práva na potrat do svých ústav. V Kentucky, které je považováno za republikánskou baštu, stále podle projekcí není jasné, zda se tuto iniciativu podařilo prosadit. V Montaně rozhodují o trestech pro lékaře za provedení potratu. Voliči v Marylandu a Missouri si v referendu odsouhlasili rekreační užívání marihuany a v několika státech také definitivní konec otroctví, které tam dosud bylo povoleno jako trest za zločin.

V úterý 8. listopadu budou obyvatelé Spojených států rozhodovat o další podobě Kongresu – konkrétně o obsazení 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 34 v Senátu. V obou komorách budou o přízeň voličů soupeřit demokraté s republikány. Volit se budou i křesla pěti ze šesti nehlasujících členů Sněmovny reprezentantů. Kromě toho bude 36 z 50 států hlasovat o svých guvernérech. Rozhodovat budou Američané i o soudcích. V šesti státech budou tématem referend potraty, hlasovat se bude ale také například o legalizaci marihuany.

Američtí demokraté usilují v listopadových průběžných volbách o udržení většiny v obou komorách Kongresu. Jejich největší zbraní k mobilizaci voličů se stalo po červnovém zrušení precedentu téma potratů. Šéf Bílého domu Joe Biden slíbil, že pokud jeho strana zvítězí, zajistí, aby bylo právo na interrupce dané ze zákona. Šance demokratů se ale snižují; výbušné téma potratů sice dál hýbe společností, Američany však mnohem víc trápí zdražování a další ekonomická témata, která se daří vyzdvihnout republikánům. Klíčová zůstává otázka potratů hlavně ve státech, kde hrozí kvůli změně guvernéra výrazné zpřísnění zákonů. V dalších státech lidé rozhodnou o interrupcích sami v referendech.

Před provedením potratu budou muset být ženy v Maďarsku obeznámeny s projevy životních funkcí embrya ve svém břiše. Podle agentury DPA to znamená, že si nejdříve budou muset poslechnout tlukot jeho srdce. Vyplývá to z nařízení ministra vnitra Sándora Pintéra, které se v maďarské sbírce zákonů objevilo v pondělí a vstoupí v platnost ve čtvrtek.

Potraty v Severní Karolíně už nejsou legální po dvacátém týdnu těhotenství, výjimku mají jen závažné zdravotní obtíže, rozhodl soudce William Osteen. Dosud byly ve státě potraty možné až do okamžiku, kdy byl plod životaschopný, tedy zhruba do 24. až 28. týdne těhotenství. Severní Karolína byla dosud útočištěm pro zájemkyně o ukončení těhotenství ze sousedních států, ve kterých platí přísnější omezení, uvedla agentura AP.

Americká Indiana coby první stát USA od přelomového rozsudku nejvyššího soudu týkajícího se potratů tyto zákroky prakticky zakázala. Nové předpisy schválili zákonodárci v tomto republikány ovládaném státě a krátce poté je podepsal tamní guvernér Eric Holcomb. Stalo se to šest týdnů poté, co nejvyšší soud USA zrušil ústavní právo na ukončení těhotenství.

Voliči v americkém státě Kansas v referendu zamítli návrh na změnu ústavy, který by umožnil většinově republikánským zákonodárcům omezit, nebo zcela zrušit právo na potrat. Jde o první referendum o potratech v USA od chvíle, kdy nejvyšší soud v červnu anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství.

Voliči ve státě Kansas mají jako první ve Spojených státech možnost vyjádřit se v hlasování k otázce potratů po verdiktu nejvyššího soudu, který anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství. V centrálním regionu USA se v úterý souběžně s primárkami před kongresovými volbami koná také referendum o změně státní ústavy, která by mohla otevřít cestu k omezování interrupcí. Hlasování je označované za test politických důsledků červnové intervence nejvyšší soudní instance.

Dolní komora amerického Kongresu schválila návrh, který by v celých Spojených státech uzákonil právo na potrat. Zákon prosadila Demokratická strana poté, co nejvyšší soud zvrátil téměř padesát let platný výklad americké ústavy. Demokraté ale mají potřebnou převahu pouze ve Sněmovně reprezentantů. Na překonání republikánských obstrukcí v Senátu nejspíše nebudou mít sílu.

Interrupcí končilo v ČSFR téměř každé třetí těhotenství. Podle odborníků bylo jednou z příčin nízké používání antikoncepce, způsobené mimo jiné i nedostatečným povědomím o možné ochraně. Více v reportáži natočené ke Světovému dni populace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Americký prezident Joe Biden podepsal nařízení, kterým pověřil složky své vlády, aby se snažily více podporovat přístup k potratům a antikoncepci. Samotný verdikt nejvyššího soudu, jenž anuloval federální právo na přerušení těhotenství, ale zvrátit nemůže. Protipotratové zákony jsou teď v gesci jednotlivých států. Kritici tvrdí, že zdravotnická péče se ocitla v chaosu.

Do Listiny základních práv Evropské unie by mělo být zahrnuto právo na potrat, uvádí v usnesení přijatém na závěr plenárního zasedání Evropský parlament (EP). Návrh předložený zástupci čtyř frakcí včetně socialistů a liberálů ve čtvrtek EP přijal poměrem 324 hlasů ku 155.

Do ulic amerických měst vychází tisíce demonstrantů, potratové kliniky ve světle nových zákazů ruší naplánované termíny, těhotné ženy rychle hledají alternativní péči a u soudů začíná nové kolo sporů. To vše přináší víkend ve Spojených státech, kde nejvyšší soud v pátek svým rozhodnutím zrušil ústavní právo na potraty a umožnil jednotlivým státům procedury zakazovat. Manifestace se neobešly bez výtržností lidí z obou názorových táborů, v Arizoně už v noci na sobotu policie rozháněla dav u státního kapitolu slzným plynem.

V amerických městech pokračují demonstrace proti rozhodnutí nejvyššího soudu. Ten zrušil právo amerických žen na přerušení těhotenství, dané verdiktem z roku 1973. Očekává se, že na základě toho asi polovina z padesáti amerických států zavede nová omezení nebo zákazy potratů. V některých státech už začaly zavírat potratové kliniky. Kromě protestů se konají i na některých místech menší setkání podporovatelů verdiktu.

Nejvyšší soud Spojených států v pátek zrušil právo na potrat dané verdiktem z roku 1973. Ženy v celých USA podle něj měly právo na interrupci zhruba do třiadvacátého týdne těhotenství. To, že se vrcholová instance, v níž nyní převažují konzervativní členové, rozhodla verdikt zrušit, se označuje za historický obrat. Neznamená to, že budou interrupce považované za nelegální, ale rozhodování o nich bude na jednotlivých státech. Podle agentury AP se dá očekávat, že možná až polovina amerických států interrupce zakáže.

Spojené státy s napětím očekávají verdikt nejvyššího soudu týkající se alabamského zákona o potratech. Ten totiž rozhodne nejen o pravidlech v jižanském státě, ale o právu žen na interrupci v celých Spojených státech. Zpráva o pravděpodobném zrušení precedentu známého jako Roe vs. Wade vyvolala protesty po celé zemi. Svůj nesouhlas vyjádřil i prezident Joe Biden.