Američtí demokraté usilují v listopadových průběžných volbách o udržení většiny v obou komorách Kongresu. Jejich největší zbraní k mobilizaci voličů se stalo po červnovém zrušení precedentu téma potratů. Šéf Bílého domu Joe Biden slíbil, že pokud jeho strana zvítězí, zajistí, aby bylo právo na interrupce dané ze zákona. Šance demokratů se ale snižují; výbušné téma potratů sice dál hýbe společností, Američany však mnohem víc trápí zdražování a další ekonomická témata, která se daří vyzdvihnout republikánům. Klíčová zůstává otázka potratů hlavně ve státech, kde hrozí kvůli změně guvernéra výrazné zpřísnění zákonů. V dalších státech lidé rozhodnou o interrupcích sami v referendech.
Když jde ve volbách o život. Potraty hýbou Amerikou, šokující verdikt ale zastínilo zdražování
Dvacátého čtvrtého června letošního roku se zastáncům svobody volby zhmotnila jejich noční můra; americký Nejvyšší soud v historickém verdiktu zrušil právo na potrat dané rozsudkem z roku 1973 v procesu známém jako Roeová versus Wade. Soud tehdy anuloval několik texaských zákonů, které kriminalizovaly potraty. Z případu se stal precedent, jenž platil takřka půl století.
Poměry se ale změnily a většinově konzervativní Nejvyšší soud rozhodnutí v červnu zvrátil s ohledem na aktuální případ Dobbs versus ženská zdravotní organizace ve městě Jackson.
Rozhodnutí, zda potraty povolit či zakázat, je teď na jednotlivých státech USA. Od kontroverzního verdiktu se počet států se zákazem většiny interrupcí rozšířil na třináct. Patří mezi ně Wisconsin, Západní Virginie, Texas, Tennessee, Jižní Dakota, Oklahoma, Missouri, Mississippi, Louisiana, Kentucky, Idaho, Arkansas a Alabama.
V řadě dalších států se aktivisté snaží u soudů blokovat vymáhání tvrdých potratových zákonů. Dosud se jim to podařilo třeba v Jižní Karolíně, Montaně, Wyomingu, Severní Dakotě, Iowě, Indianě, Ohiu nebo Michiganu. Další státy pak zavedly limity, například Georgie zakazuje potraty už v šesti týdnech, kdy řada žen ještě ani netuší, že čeká dítě.
Potraty v čele demokratické kampaně
Zvrácení precedentu znamenalo triumf pro republikány, kteří se takřka půl století angažovali v křížovém tažení za zrušení práva na interrupci. Současně však velice šokoval liberálně smýšlející část americké společnosti. Podle webu Vote.org vzrostl počet uživatelů navštěvujících stránky s registrací k listopadovým volbám ve dvou týdnech po verdiktu o 332 procent ve srovnání s předchozími čtrnácti dny. V jedenácti státech to bylo dokonce o 500 procent.
Z potratů se rychle stalo celonárodní téma číslo jedna, což bezprostředně po vynesení verdiktu nahrálo do karet demokratům jako tradičním zastáncům práv žen na svobodu volby. Ti se chopili iniciativy a téma interrupcí se snaží využít k burcování voličů před nadcházejícími volbami do Kongresu. Jen ke konci září investovali demokraté přes 124 milionů dolarů do televizní reklamy související s potraty. To je dvacetinásobek částky určené k tomuto účelu během předchozích voleb v roce 2018, uvádí server CBS News.
Demokratům hraje do karet, že většina Američanů si nepřála zrušit rozsudek Roeová versus Wade a právo na potrat ve všech či alespoň některých případech podporuje 85 procent dotázaných.
Zároveň lidé, kteří odmítají zvrácení precedentu, jsou politicky aktivnější než ti, kteří s ním souhlasí, odhalila sondáž listu The Washington Post. Srpnový průzkum nestranického think tanku Pew Research Center pak ukázal, že pro 56 procent voličů bude přístup k interrupcím „velmi důležitý“. To je nárůst o 13 procentních bodů oproti situaci v březnu – ovšem téměř výhradně mezi demokraty.
Polovina dotázaných Američanů uvedla, že rozhodnutí Nejvyššího soudu je motivuje jít v listopadu volit, zejména šlo ale opět o demokraty a ty, kteří žijí ve státech, jež potraty zakázaly, vyplynulo z říjnového průzkumu neziskové organizace Kaiser Family Foundation (KFF). Většina voličů, jak demokratů, tak i republikánů, zároveň nesouhlasí s tím, aby ženy nesměly na potrat v případě znásilnění či incestu. Tito lidé současně nepodporují zákony trestající lékaře a ženy za uskutečněné interrupce.
Říjnový pochod za práva žen ve Washingtonu
Umírněnost v republikánském táboře
Republikáni se na rozdíl od demokratů snaží téma interrupcí v kampani spíše upozadit a vyhnout se radikálním vyjádřením. Kandidáti do Sněmovny reprezentantů v Michiganu, Severní Karolíně a Coloradu vymazali ze svých webů příspěvky odkazující na protipotratové postoje. Část stránky podporující federální zákaz potratů odstranil i republikánský kandidát do Senátu Blake Masters.
Někteří republikáni se dokonce kají. Například republikánský zákonodárce Neal Collins z Jižní Karolíny se omlouval za to, že hlasoval pro přísný protipotratový zákon, jenž vedl k tomu, že dívka při komplikacích v patnáctém týdnu těhotenství málem přišla o dělohu a také o život poté, co jí praskla voda. Právníci však lékařům doporučili s plodem nehýbat. „Tohle je na mně, ovlivňujeme životy,“ prohlásil Collins. Zákonodárce později hlasoval pro méně striktní zákon, jenž uváděl alespoň čtrnáct situací, za nichž je interrupce možná, aby byl ochráněn život matky.
Jiní významní republikáni včetně senátora Lindseyho Grahama nebo bývalého viceprezidenta Mikea Pence ale považují rozhodnutí Nejvyššího soudu za jasné vítězství, jehož dalším logickým krokem je celostátní zákaz. „Jsem přesvědčen, že nadšení mezi stoupenci zákazu potratů je stejné nebo větší než jakákoli motivace lidí podporujících právo na potrat,“ řekl Pence v rozhovoru pro RealClearPolitics.
Republikánské straně se daří vyzdvihnout ekonomická témata v čele se zdražováním, ale také boj s kriminalitou nebo zbraňovou politiku. Kromě politiků jsou v kampani slyšet aktivisté z řad odpůrců práva na potrat; kupříkladu prezidentka neziskové organizace Susan B. Anthony Pro-Life America Marjorie Dannenfelserová nedávno varovala, že v listopadových volbách „nemůže jít o víc“. „Extrémní agenda potratů na žádost až do doby porodu nezabrání demokratům ve ztrátě Kongresu, i když potratový průmysl utrácí rekordní částky, aby byli zvoleni,“ míní Dannenfelserová.
Odpůrce potratů demonstrující před zdravotním centrem v New Yorku
Moment, který pominul
Během letních měsíců, tedy bezprostředně po historickém rozsudku, se Demokratické straně dařilo v průzkumech sílit. Letní měsíce ukázaly, jak důležité je téma interrupcí pro Američany – kupříkladu v Kansasu se hlasovalo o důležité legislativě omezující právo na potrat, přičemž návrh drtivou většinou neprošel. Ve zvláštních volbách do Sněmovny ve státě New York pak zvítězil demokratický kandidát Pat Ryan, známý zastánce svobody volby. „Hlasovalo se o možnosti volby, hlasovalo se o svobodě, a ty dnes zvítězily. Volili jsme, jako by šlo o naši demokracii, protože také šlo,“ tweetoval tehdy Ryan.
S postupujícím časem však demokraté o body přicházejí. A při sledování řady průzkumů současně se stávající trend jeví poměrně jasně; republikáni míří v Kongresu k vítězství. Důležitost tématu interrupcí jako takových navíc podle posledních sondáží rovněž klesá. Říjnový průzkum listu The New York Times a vysoké školy Siena College ukázal, že pro celých 44 procent Američanů je nejdůležitější ekonomika, pouze pět procent kladlo důraz na potraty.
„Mnohé Američany a Američanky trápí jiná témata. Inflace sice po vrcholu v červenci zpomalila, ale životní náklady jsou pořád výrazně vyšší. Druhá věc je, že je otázka, do jaké míry bylo zlepšení postavení demokratů v průzkumech během konce léta a září dáno právě tématem potratů. Pravděpodobně byly důležitější jiné otázky a třeba série legislativních úspěchů Bidenovy administrativy. Jenže od té doby se takzvaný zpravodajský cyklus opět posunul, a to k tématům, která demokratům nepřejí,“ vysvětluje obrat amerikanista Jiří Pondělíček z Katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Bidenovi se v létě podařilo prosadit balík opatření týkající se daní, zdravotní péče a ochrany klimatu. Kladné body mu přineslo rovněž zabití šéfa teroristické skupiny al-Káida. Podle projektu FiveThirtyEight, který sleduje řadu průzkumů současně, ale stále zůstává velmi nepopulárním prezidentem – pozitivně ho vidí jen 42 procent Američanů. Kritizován je zejména za svou politiku v oblasti hospodářství.
Přál bych si, aby volby byly v srpnu. Myslím, že jsme dosáhli vrcholu trochu brzy.
Postoj k potratům je podle amerikanisty Pondělíčka daleko méně jednoznačný, než by se dalo soudit z podpory veřejnosti pro Roeová versus Wade. „Toto precedentní rozhodnutí sice skutečně většina obyvatel schvaluje, ale při detailnějším dotazování vychází najevo, že už v případě potratů ve druhém trimestru odpůrci nad příznivci převažují. Zatímco neomezené právo ženy na potrat v prvním trimestru podporuje šedesát procent lidí, tak ve druhém toto číslo klesá na 28 procent. Navíc rozhodnutí soudu státům regulaci umožňuje, ale nenařizuje. Většina států, kde se zákazy zavedly, je jasně republikánských,“ upozornil expert.
Historický trend demokratům nepřeje
Několik týdnů před volbami se do kampaně výrazně opřel i sám Biden, který slíbil, že pokud demokraté zvítězí, první návrh zákona, jenž pošle v příštím roce Kongresu ke schválení, bude legislativa, jež uzákoní ochranu práva na potrat. „Chtěl bych všem připomenout, jak jsme se cítili, když byl zrušen padesát let starý ústavní precedent – hněv, obavy, nedůvěra,“ zdůraznil voličům Biden.
Podle agentury AP bude ale těžké slib splnit. Kromě očekávaného vítězství republikánů totiž platí v Senátu legislativní pravidlo, jež vyžaduje takzvanou supervětšinu 60 hlasů u schválení většiny zákonů, což by mohl být problém i pro některé demokraty. Biden přitom již v červnu prohlásil, že podpoří odstranění této hranice u potratových zákonů, stejně jako to učinil u legislativy týkající se hlasovacích práv. Prezident rovněž nastínil plán blokovat všechny potratové restrikce, které republikáni navrhnou, pokud ve volbách získají většinu.
Americký prezident Joe Biden slibuje zákon na podporu svobody volby
O prezidentovi se sice 8. listopadu přímo nerozhoduje, tradičně mu jde ale o hodně. Voliči vyberou všech 435 nových zastupitelů ve Sněmovně reprezentantů a zvolí třetinu Senátu. V demokraty ovládané sněmovně rozhodne třicet až čtyřicet těsných soubojů, výsledek ostatních je předem téměř jasný. V Senátu musí demokraté pro udržení nejtěsnější většiny získat 12 z 35 tentokrát volených míst, jinak prezidenta čekají krušné chvíle. „Pokud ztratí sněmovnu, Biden se může rozloučit s jakoukoli částí své legislativní agendy po zbytek svého funkčního období. A ještě horší to bude, pokud republikáni ovládnou Senát,“ řekl agentuře Anadolu politolog Mark Jones z houstonské Riceovy univerzity.
Historická data jsou v tomto ohledu neúprosná. „Demokraté v těchto volbách čelí jednak nepříznivé ekonomické situaci a jednak historickým trendům. Američtí voliči a voličky rádi vyvažují a z posledních čtyř prezidentů v poločase prvního mandátu většinu ve sněmovně uhájil jen George W. Bush v roce 2002, kdy byla ale díky 11. září výjimečná situace a on si do jisté míry užil takzvaný efekt válečného vůdce. Pokud tedy většinu ve sněmovně ztratí, ještě to nemusí znamenat, že téma potratů nerezonuje. Jen prostě dokáže mobilizovat jen omezenou voličskou skupinu, která může volby rozhodnout ve vyrovnanější situaci, ale ne v současné době,“ vysvětluje Pondělíček.
Ženy jako hybná síla
V souvislosti s blížícími se volbami se spekuluje, nakolik by téma potratů mohlo vyburcovat k hlasování ženy. Těch žije v USA více než mužů – 167,5 milionu ku 164,38 milionu. Například v prezidentských volbách v roce 2020 představovaly ženy většinu – 52 procent elektorátu. „Demokraty a zejména ženy-demokratky mobilizuje představa, že měly padesát let možnost volby a kvůli tomu verdiktu je nyní volba určena státními zákony,“ řekla listu The Financial Times politoložka Lara Brownová z washingtonského think tanku New Center.
Podle říjnového průzkumu KFF tři z pěti oslovených žen ve věku mezi 18 a 59 roky uvádí jako motivaci k tomu jít k volbám právě kontroverzní rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Podle říjnového průzkumu The New York Times však demokraty nemusí zachránit ani voličky. Ještě v září totiž ženy, jež se považují za názorově nezávislé, upřednostňovaly o 14 procentních bodů demokraty, v říjnu však už preferovaly republikány, a to o celých 18 procentních bodů.
„Problém je v tom, že genderová propast v podpoře práva na potrat je daleko menší, než se často soudí. Rozdíly v názorech jsou daleko výraznější, pokud si respondenty dáte do skupin dle náboženského či politického přesvědčení a rasy. Nelze tedy očekávat, že by ženy nějak masivně opouštěly Republikánskou stranu právě kvůli potratům,“ míní Pondělíček.
Říjnový protest za právo na potrat ve Washingtonu
U Hispánců se dlouho očekávalo, že zastávají i díky silnému katolickému cítění spíše konzervativní názory. Průzkum vzdělávací organizace Public Religion Research Institute ale odhalil, že 75 procent Hispánců si myslí, že by potraty měly být povoleny takřka ve všech případech. V roce 2010 to bylo výrazně méně – 51 procent.
„U Hispánců je náhled na potraty téměř totožný jako u bílých Američanů. Liberálnější jsou v tomto ohledu Američané asijského původu a Afroameričané. Nicméně ani u nich zatím dle dostupných dat nelze říci, že by toto téma bylo motivační,“ konstatoval Pondělíček.
Pokud jde o samotné státy, téma potratů má podle amerikanisty největší potenciál ovlivnit výsledek v Texasu a Georgii, což je ovšem na změnu celkového výsledku málo.
„Státy, které zavedly úplný nebo téměř úplný zákaz potratů, většinou jednoznačně podporují republikány. Výjimkou je Texas, který zavedl úplný zákaz, a Georgie, kde je potrat nelegální po šestém týdnu těhotenství. V některých státech, kde jsou výsledky tradičně těsné, pak byla snaha o zavedení zákazů neúspěšná, nebo byla zavedena omezení až třeba po patnáctém týdnu těhotenství jako na Floridě, v Arizoně či Severní Karolíně. Ty už ale zdaleka nejsou tak kontroverzní, protože většina Američanů a Američanek právo na potrat ve druhém trimestru nepodporuje,“ řekl Pondělíček webu ČT24.
Boj o guvernéry a klíčová referenda
Poté, co došlo ke zrušení precedentu Roeová versus Wade, vzrostl význam vlád jednotlivých států USA, které nyní samy regulují přístup žen k potratům. Například demokratická guvernérka státu Michigan Gretchen Whitmerová zablokovala návrhy restriktivních zákonů, s nimiž přišel republikány ovládaný zákonodárný sbor.
Rovněž v Pensylvánii stojí v cestě zpřísnění zákonů guvernér Tom Wolf. Ve Wisconsinu vetoval řadu republikánských protiinterrupčních návrhů guvernér Tony Evers. Nyní ho ale stejně jako jiné guvernéry čeká boj o znovuzvolení, který by mohl zahýbat kartami i v otázce interrupcí. „Letos v listopadu voliči převezmou kontrolu tím, že zvolí lídry, kteří nám důvěřují v rozhodování o našich vlastních tělech, životech a budoucnosti,“ věří výkonná ředitelka Planned Parenthood Votes Jenny Lawsonová.
V Arizoně skončí kvůli omezeným funkčním obdobím republikánský guvernér Doug Ducey. Obě komory místního zákonodárného sboru přitom kontrolují republikáni s rozdílem pouhých dvou hlasů. I zde půjde o hodně; Duceymu se na jaře podařilo prosadit zákaz potratů od patnáctého týdne, soudce navíc nedávno rozhodl odblokovat legislativu z roku 1901, která zakazuje takřka všechny potraty, proti opatření se ale zřejmě bude možné odvolat, píše agentura Reuters.
V obtížné pozici se nachází rovněž demokratický guvernér Severní Karolíny Roy Cooper, kde místní zákonodárné shromáždění ovládají republikáni. Cooperův mandát sice potrvá do roku 2024, republikáni ale doufají, že získají více křesel a podaří se jim díky právu veta odblokovat jimi navržené restriktivní zákony.
Přímo o přístupu k potratům budou Američané 8. listopadu rozhodovat hned v pěti státech. V Kalifornii, Michiganu a Vermontu se bude hlasovat o tom, jestli zakotvit právo na potrat v ústavách těchto tří států. Zatímco Kalifornie a Michigan povolují potraty do životaschopnosti plodu, Vermont nemá v současnosti stanovenou žádnou hranici.
V Kentucky rozhodnou voliči o tom, zda změnit ústavu tak, aby ženy neměly právo na potrat. Jedná se o test nálad ve společnosti, zda podporují přísnou politiku státu. Před čtvrt rokem přitom obyvatelé podobný návrh zákona odmítli.
V Montaně čeká voliče referendum o tom, zda přijmout legislativu, která trestá poskytovatele zdravotní péče, „kteří nejednají tak, aby zachránili život dětem, včetně dětí narozených během pokusu o potrat“. Zákonodárný sbor státu kontrolovaný republikány loni uzákonil řadu restriktivních zákonů, které však zatím zůstávají blokovány.
USA jako globální šiřitel lidských práv
Spojené státy jsou v současné době stále vázány mezinárodními smlouvami, které chrání přístup k potratům. Další smlouvy pak USA sice podepsaly, ale neratifikovaly. Předchozí administrativa republikánského prezidenta Donalda Trumpa se stavěla spíše proti dalšímu „šíření“ lidských práv ve světě a odmítala do nich zahrnout práva reprodukční. Bidenova vláda ale dala najevo, že zastává jiný názor a postavila se za reprodukční práva žen.
Dva demokratičtí členové Kongresu – Joaquin Castro z Texasu a Sara Jacobsová z Kalifornie – nedávno v dopise požádali právní oddělení ministerstva zahraničí, aby vládám jednotlivých států připomnělo závazky v oblasti lidských práv a přezkoumalo, jestli jsou zákony týkající se přístupu k potratům „v souladu s mezinárodními lidskými právy a smluvními závazky“, cituje z dopisu web CNN. Dvojice také požádala právní poradce, aby vyjasnili závazek USA chránit přístup k potratům v globálním měřítku.
Počet potratů ve Spojených státech po tři dekády klesal, posledních pár let se ale tento trend začal pomalu obracet, ukazuje zpráva Guttmacherova institutu, organizace pro výzkum a politiku pro práva na potraty. V roce 2017 se uskutečnilo v USA 862 320 interrupcí, v roce 2020 už to bylo 930 160, což je nárůst o osm procent. Každé páté těhotenství tak v roce 2020 skončilo potratem.
Nárůst podle institutu souvisel právě s blížícím se zvrácením precedentu Roeová versus Wade. Kritici změn se nyní obávají, aby zrušení precedentu neovlivnilo další klíčové verdikty týkající se antikoncepce nebo práv homosexuálů.
- Rozhodnutí ve věci Griswold vs. Connecticut bylo přijato v roce 1965, kdy Nejvyšší soud v poměru 7:2 rozhodl, že lidé mají právo na soukromí přiznané Listinou práv, které chrání před tím, aby státy bránily lidem získávat antikoncepci. Pokud by bylo rozhodnutí zrušeno, státy by získaly možnost zakázat různé formy antikoncepce.
- V roce 2003 Nejvyšší soud rozhodl v poměru 6:3 ve věci Lawrence vs. Texas, že trestnost intimního sexuálního styku mezi příslušníky stejného pohlaví je v rozporu s doložkou o spravedlivém procesu, obsažené v pátém a čtrnáctém dodatku americké ústavy. „Jejich právo na svobodu podle klauzule řádného procesu jim dává plné právo na jejich chování bez zásahu vlády,“ napsal tehdy ve svém stanovisku soudce Anthony Kennedy.
- V roce 2015 pak Nejvyšší soud v případu Obergefell vs. Hodges rozhodl, že klauzule o spravedlivém procesu ve čtrnáctém dodatku ústavy chrání práva párů stejného pohlaví uzavírat manželství stejným způsobem jako páry opačného pohlaví.