Desítky republikánských kandidátů na kongresmany, guvernéry i další vysoké funkce ve státních správách dosud odmítají uznat porážku Donalda Trumpa v předloňských volbách. Někteří také odmítli potvrdit, že uznají výsledek letošních voleb. Regulérnost se tak stává hlavním tématem kampaně trumpistického křídla republikánů. Z druhé strany na ni upozorňují i demokraté. A to s důrazem na nová omezení volebního práva posvěcená Nejvyšším soudem.
Na funkce v Senátu, Sněmovně reprezentantů či v čele států kandiduje 522 republikánů. Plných 199 z nich popírá legitimitu posledních prezidentských voleb. Dalších 61 vyslovilo významné výhrady k procesu. Odpovědi na tuto otázku projektu Fivethirtyeight.com se vyhnulo 122 kandidátů. Celkem 170 republikánů pak vítězství Joea Bidena přijímá, většinou s malými výhradami.
Na přímý dotaz, zda uznají výsledek letošních voleb, řeklo šest republikánských kandidátů do Senátu nebo na guvernéra z celkových asi sedmdesáti, že ne. Dalších šest na to odmítlo odpovědět. Většina však říká, že svou případnou porážku uzná.
Argumenty pochybovačů o férovosti jsou stejné, jako před dvěma lety: blíže nespecifikované liberální elity se podle jejich představ spikly, ukradly stát a v zájmu vlastního prospěchu falšují například korespondenční hlasování nebo sčítání.
„To znamená nejvyšší poplach pro demokracii,“ burcuje pro Vanity Fair demokratická ministryně v Coloradu odpovědná mimo jiné za volby. Obviňuje své soupeře, že lživými tvrzeními o podvodech si chystají půdu pro vlastní podvody. Mezi demokraty se nenašel nikdo, kdo by poctivost volebního procesu rozporoval.
Nikdo z kandidátů zpochybňujících už předem výsledek nyní na rozdíl od Donalda Trumpa předloni není v žádné exekutivní funkci. Autoři další ankety z The New York Times proto usuzují, že krize podobná tomu, co se stalo 6. ledna 2021 v Kapitolu, nehrozí.
Násilnosti podobné tomu, co se stalo po Trumpově prohře, neočekává ani amerikanista Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Volební proces je podle něj i ve světle událostí z 6. ledna 2021 pod velkým drobnohledem. Navíc to podle průzkumů vypadá, že republikáni nebudou neúspěšní. „To by mělo potenciál pro neuznání výsledků dál zmírnit,“ věří.
Důležitější než několik případných letošních sporů je však perspektiva do budoucna. Pokud totiž v klíčových státech vyhrají radikální trumpisté hledající spiknutí tam, kde není, mohou získat kontrolu nad volebním procesem pro příští prezidentské klání v roce 2024.
Arizona
Například na post ministra spravedlnosti v Arizoně, který je důležitý při prezidentských volbách v tomto státě, a hlavně potvrzení jejich výsledků, kandiduje za republikány Abe Hamadeh. A ten jasně řekl, že těsné Bidenovo vítězství v roce 2020 v tomto státě považuje za zfalšované, jak upozorňuje agentura Reuters.
Guvernérkou se tam zase může stát další výrazná postava vezoucí se na vlně Trumpova neortodoxního přístupu k politice. Kandidátku za republikány Kari Lakeovou označuje web Politico dokonce za možnou kandidátku na viceprezidentku za dva roky, pokud Trump vyhraje republikánskou nominaci.
Tato bývalá moderátorka televizních zpráv vede podle Kozáka kampaň dost netradičně. Vůbec nemá profesionální konzultanty a vystupuje svérázně, aniž by své názory jakkoli balila do všeobecně stravitelnější podoby. „Je to dobrý lakmusový papírek toho, nakolik je příklad Donalda Trumpa a jeho způsob politiky přenositelný,“ myslí si amerikanista.
Po jejím těsném vítězství v primárkách si řada odborníků myslela, že si tím republikáni pod sebou podřezali v Arizoně větev. Ovšem průzkumy ukazují, že Lakeová má se svým opakováním lží o ukradených volbách 2020 proti demokratce Katie Hobbsové šanci.
Arizona je jedním ze „swing states“, jak se říká státům, kde výsledek voleb není předem jasný a kde dopadají poměrně těsně. Představa, že Lakeová bude mít kontrolu nad sčítáním hlasů, tak v mnoha demokratech vyvolává obavy z podvodu.
Georgie
Téma regulérnosti rezonuje i v Georgii, kde předvolební průzkumy ukazují téměř remízu jak mezi kandidáty na senátory, tak guvernéra.
Guvernérský post se pokusí obhájit republikán Brian Kemp. Ten před dvěma lety odolal tlaku Donalda Trumpa a uznal velmi těsný výsledek prezidentských voleb v Georgii, která byla jedním z pěti států, jež se demokratům povedlo otočit, což volby rozhodlo. Kemp i nyní porazil trumpovské křídlo a v primárkách odstavil jejich favorita Davida Perduea. Téhož, který už před dvěma lety prohrál senátní volby.
„Nijak to neoceňuji, pouze se nedopustil vlastizrady, stejně jako všichni ostatní guvernéři,“ komentuje nyní Kempův postoj k Trumpovu lhaní o volbách jeho nynější soupeřka Stacey Abramsová, která ho neúspěšně vyzvala už před čtyřmi roky.
Před dvěma lety se však po přebarvení Georgie na demokratickou modrou stala celoamerickou hvězdou. Je totiž symbolem obav o poctivost hlasování přicházejících zleva, od Demokratické strany. Ty spočívají například v tom, že republikánští guvernéři v některých státech podle nich omezují pod nejrůznějšími záminkami volební práva Afroameričanů. Nebo ruší hlasovací místnosti v liberálních čtvrtích a obcích, a voliči tak musí čekat v dlouhých frontách u několika málo zbylých uren.
Motivovat voliče k daleké cestě a dlouhému čekání je těžší než přimět je zajít za roh a během minuty vhodit svůj hlas. A právě to se Abramsové podařilo. Její dlouhodobé a vytrvalé práci s voliči mnozí experti připisují předloňský úspěch Bidena v Georgii.
Považují ho za správnou odpověď na republikánské „hnutí zdola“ (grassroots movement), tedy přístupu ke kampani založenému na oslovování co největšího počtu obyčejných lidí místo důrazu na sponzory. Právě k této strategii kdysi přistoupila pravicová část strany zvaná Tea Party a úspěšně na ni navázal Trump.
„Je to základní demokratická práce, přimět lidi k tomu, aby věřili své politické moci. Vysvětlit jim, jak se tato moc promítá do vysledku,“ popisuje Abramsová v rozhovoru pro The New York Times strategii svého týmu, která dokázala přivést k urnám nové voliče.
Abramsová chce s tímto přístupem jednou usilovat i o prezidentský post, přestože si uvědomuje, že už představa černé guvernérky Georgie nahání řadě zastánců jižanských rasistických a misogynních tradic hrůzu. Ostatně prezidentkou Spojené Země už je. Alespoň tedy v jednom z nových dílů série Star Trek, jejíž je skalní fanynkou.
Georgie už má jedno „rasové“ prvenství za sebou. Před dvěma lety tamní voliči vyslali ve velmi těsném hlasování do Senátu poprvé Afroameričana. Baptistický pastor Raphael Warnock tehdy zvítězil až ve druhém kole o 93 tisíc hlasů.
Protože to byly volby doplňovací, musí se o křeslo letos ucházet znovu. A už nyní je jasné, že Afroameričan bude kdysi otrokářský stát v Senátu zastupovat i nadále. Vyzval ho totiž bývalý slavný hráč amerického fotbalu a současný podnikatel s kuřecím masem Herschel Walker, který se těší podpoře Donalda Trumpa. Na něj míří především dotazy ohledně jeho psychických problémů, které sám označuje za vyřešenou minulost.
V Georgii stojí za pozornost i jedna kandidátka do Sněmovny reprezentantů. Marjorie Taylor Greeneová si vybudovala pověst jedné z nejradikálnějších „trumpistek“. Hlásala lživé teorie o spiknutí za útoky na Světové obchodní centrum 11. září 2001 nebo o skryté diktatuře elit známé jako QAnon. Nepřímo také vyzývala k násilí proti politikům Demokratické strany.
Sněmovna ji kvůli tomu hlasy demokratů a 11 republikánů vyloučila ze dvou komisí. Greeneová se od té doby od podobných lží distancovala, skandalistický tón a radikální rétoriku však drží. A například Howard Kurz ze stanice Fox News jí díky tomu věští velkou budoucnost.
Tradiční témata
Téma regulérnosti se týká především zmíněných swing states, tedy států s vyrovnanou podporou obou hlavních stran. Jinde se politika odehrává tradičněji.
Demokraté se snaží nejvíc upozorňovat na ohrožení práva na potrat po zásahu Nejvyššího soudu, který zrušil rozsudek Roe versus Wade. „Doufají, že toto téma pomůže aktivizovat jejich příznivce, aby k volbám přišli,“ vysvětluje amerikanista Kozák.
Věnují se také environmentálním tématům či již zmíněným obavám o americkou demokracii.
Republikáni si zase spočítali, že se jim nejvíc vyplatí důraz na vysokou inflaci a obecně problematický stav ekonomiky, která zřejmě směřuje k recesi. Sází také na témata imigrace nebo rostoucí zločinnosti, které demokraté potlačují.
„V některých regionech zločinnost skutečně stoupá. Je však otázka, jestli je to důvod k až hysterickému líčení blížící se zločinecké apokalypsy,“ přemítá Kozák.
Republikáni a demokraté se tak v předvolební kampani téměř úplně míjejí. Jejich představy o zásadních tématech trápících Ameriku se totiž v podstatě nepřekrývají, upozorňuje zpravodaj britského levicového listu The Guardian v USA David Smith.
„Amerika je polarizovanější než kdykoliv během posledních minimálně čtyř dekád,“ přitakává sociolog Bill McIntruff z Public Opinion Strategies.
Podle Kozáka to však zdaleka není poprvé. Odlišné důrazy vycházejí z předvolebních průzkumů ukazujících, která témata jsou pro jakou voličskou skupinu klíčová.
„Voliči obou stran mají prostě jiné priority a televizní reklamy, které to ukazují nejexponovaněji, to reflektují,“ vysvětluje amerikanista a uvádí příklad prezidentských voleb v roce 2000, kdy Al Gore hovořil především o změně klimatu, zatímco George W. Bush se zaměřoval na ekonomiku a snižování daní.
Pensylvánie
Napínavý souboj postavený spíš na klasické politice se čeká třeba v Pensylvánii, upozorňují Financial Times. Republikánský senátor Pat Toomey neobhajuje, rozhodl se politickou kariéru ukončit a vrátit se do byznysu. A demokraté doufají, že se jim podaří křeslo získat.
Zařídit to má bývalý hráč amerického fotbalu John Fetterman. Do politiky vstoupil na komunální úrovni jako starosta městečka Braddock. To bylo podle novinářky pittsburghské stanice WTAE Shannon Perrineové typickým případem úpadku po někdejší průmyslové slávě. S Fettermanovým příchodem se začalo měnit na živou obec s hipsterským pivovarem, městským zahradničením a uměleckými centry.
Politik v mikině s kapucí se s levicovým programem a podporou Bernieho Sanderse z levého křídla Demokratické strany pokusil o Senát už před šesti lety. Tehdy byl málo známý a nikdo mu nedával žádné šance, v primárkách však dokázal překvapit a získat pětinu hlasů.
Roku 2019 se stal pensylvánským viceguvernérem a začal prosazovat legalizaci marihuany pro rekreační využití, podporovat LGBT+ komunitu nebo vystupovat za zpřísnění pravidel pro prodej zbraní.
I nyní se hlásí k levicovému programu a za své priority označuje návrat průmyslu do USA, snížení daní pro středně a nízkopříjmové pracující, zlevnění zdravotnických služeb nebo zákaz obchodování na burze pro kongresmany.
Slibně rozjetou kampaň v květnu 2022 přerušila mrtvice, která ho do srpna vyřadila z veřejného dění. I když se vrátil, drobné zdravotní potíže ho trápí dál, což jeho soupeři rádi zdůrazňují. Dvouciferný náskok v průzkumech téměř zmizel a souboj se proměnil v jeden z nejtěsnějších.
Na záda Fettermanovi dýchá za republikány lékař a televizní hvězda Mehmet Oz. Jeho show o zdraví se vysílala od roku 2009 do začátku letošní kampaně a téměř sedmnáct set epizod mělo slušnou sledovanost. Vysloužil si však také kritiku kvůli propagaci údajně „zázračných“ přípravků na hubnutí, kterou se roku 2014 zabývalo dokonce vyšetřování Senátu.
Někteří kolegové Oze navíc obvinili, že opustil medicínu založenou na vědě a začal hlásat cokoliv, co mu přinese osobní prospěch.
Tato obvinění zesílila, když Oz využil své profesní slávy při kritice toho, jak Bidenova vláda přistoupila k pandemii koronaviru. Podle Oze zničila jakoukoliv debatu o problému, zbytečně zavřela školy i řadu podniků a vzala lidem svobodu.
Vedle kritiky přílišné opatrnosti ve vztahu ke covidu se Oz drží i dalších zaručených témat americké pravice: prosazování tvrdšího boje se zločinností a drogami.
Vystupuje také za omezení přistěhovalectví. Sám má přitom po rodičích kromě amerického i turecké občanství (narodil se v USA) a roku 2018 dokonce volil v tureckých prezidentských volbách. Protikandidáti v republikánských primárkách ho přiměli ke slibu, že pokud vyhraje, tureckého občanství se zřekne.
Předehra pro rok 2024
Souboj o převahu v Senátu se rozhodne v několika málo vyrovnaných státech, především v Georgii, Nevadě, Pensylvánii či Wisconsinu. Těsný může být i výsledek ve Sněmovně reprezentantů.
Obě komory jsou důležité pro pokračování Bidenovy vlády a jeho možnost prosazovat vlastní zákony. Guvernérské volby jsou zase z federálního hlediska důležité pro to, kdo bude kontrolovat prezidentské volby za dva roky.
A všechny volby jsou důležitým ukazatelem toho, nakolik se Amerika od úcty k vlastním demokratickým procesům posouvá k Trumpem prezentované představě, že politika Spojených států už dávno nemá s demokracií nic společného a je ve skutečnosti jen zástěrkou vykořisťování lidu úzkou vrstvou liberálních elit.
