Republikáni na Floridě schválili zákaz interrupcí po patnáctém týdnu těhotenství

Sněmovna reprezentantů amerického státu Florida schválila návrh zákona, jenž zakazuje ukončení těhotenství po patnáctém týdnu. Očekává se, že novelu brzy schválí místní Senát. Přísné protipotratové zákony nyní prosazuje několik republikány kontrolovaných amerických států, zatímco nejvyšší soud posuzuje, zda jsou tyto zákony v souladu s ústavou.

Návrh floridská Sněmovna reprezentantů schválila krátce před půlnocí místního času v poměru 78 ku 39, hlasovalo se podle stranických linií. Novela nyní míří do místního Senátu a očekává se, že ten ji brzy schválí. Podporu novému protipotratovému zákonu vyjádřil také republikánský guvernér Floridy Ron DeSantis. 

Schválení protipotratového zákona na Floridě by výrazně omezilo přístup k potratům v pozdějším stadiu těhotenství pro mnoho žen na jihovýchodě USA. Hodně žen v tomto regionu totiž kvůli potratům jezdí na Floridu, jelikož protipotratové zákony jsou v okolních amerických státech přísnější, připomíná agentura Reuters.

Republikánští zákonodárci po celé zemi představili návrhy zákonů, které odrážejí zákaz potratů po patnáctém týdnu přijatý v Mississippi v roce 2018. Nižší soudní instance tento zákon zablokovaly jako neústavní, a věcí se tak nyní zabývá nejvyšší soud. Arizonský Senát a Sněmovna reprezentantů Západní Virginie v úterý schválily podobné zákazy potratů po patnáctém týdnu.

Zákaz i v případě znásilnění a incestu

Nejvyšší soud dal najevo, že je ochoten protipotratový zákon z Mississsippi ponechat v platnosti, navzdory tomu, že je v rozporu s precedenčním rozsudkem Roeová versus Wade z roku 1973, který potraty zlegalizoval na federální úrovni, v praxi do zhruba 24. týdne těhotenství. Mississippi kromě obnovení svého protipotratového zákona usiluje o zrušení rozsudku Roeová versus Wade.

Floridský návrh zákona výjimku ze zákazu potratů po patnáctém týdnu těhotenství umožňuje pouze v případě, kdy je matka ohrožena na životě nebo kdy jí hrozí „nevratné fyzické postižení“ či v případě smrtelného postižení plodu. Naopak v případě znásilnění i incestu zákon výjimku neumožňuje. V případě schválení horní komorou vstoupí floridský zákon v platnost 1. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje i repatriační z Egypta

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě by mělo být zhruba 200 lidí. Kolem 7:30 pak dorazil druhý armádní repatriační let, který přiletěl z Egypta.
05:16Aktualizovánopřed 3 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 11 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 21 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 30 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 9 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...