Sejm liberalizoval přístup k nouzové antikoncepci. V otázce potratů nepanuje ve vládě shoda

Nahrávám video
Události: Sejm schválil nouzovou antikoncepci bez receptu
Zdroj: ČT24

Dolní komora polského parlamentu schválila novelu farmaceutického zákona, která liberalizuje přístup k nouzové postkoitální antikoncepci. Opatřit si pilulku po nechráněném sexu má být v budoucnu možné bez receptu. Ten má být nezbytný jen v případě dívek mladších 15 let. Koalice debatuje i o novele umožňující potraty. Jednotlivé strany mají ale na věc rozdílné názory.

Návrh přijali poslanci poměrem 224 ku 196 hlasům, jeden zákonodárce se zdržel. To by na případné přehlasování prezidentova veta nestačilo.

Duda je spojencem konzervativní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Během vlád PiS v předchozích letech došlo k dalšímu zpřísnění protipotratových předpisů, které patří k nejvíce omezujícím v Evropské unii.

Pilulka bez receptu možná už od dubna

„Pokud by šlo vše opravdu rychle, tak od 1. dubna by pilulka měla být dostupná v lékárnách bez receptu,“ řekla ministryně novinářům. Zdůraznila, že podle názoru sdružení polských gynekologů a porodníků, specializovaných lékařů a dalších odborníků je pilulka bezpečná. V jiných zemích EU je tabletka dostupná bez receptu a bez věkových omezení.

„My jsme zavedli toto omezení kvůli tomu, že v Polsku je sex s osobou mladší 15 let trestný,“ vysvětlila ministryně. Záhodno je podle ní zavést sexuální výchovu, která by měla vést k tomu, aby mladí lidé začínali se sexuálním životem později. „Pokud nechceme nechtěná těhotenství, musíme mladé lidi vzdělávat,“ prohlásila.

Spor o podobu protipotratových předpisů

Polský premiér Donald Tusk minulý měsíc oznámil, že v souladu s předvolebními sliby je připraven liberalizovat protipotratové předpisy. Nicméně zatím není jasné, kdy by o tom mohl parlament hlasovat, protože potraty představují jednu z třecích ploch v Tuskově vládní koalici.

Každé koaliční uskupení předložilo svůj vlastní návrh zákona. Občanská koalice a Levice žádají mnohem širší liberalizaci potratů. „Požadujeme, aby ženy měly kdykoliv právo na potrat do dvanáctého týdne těhotenství. To je naše DNA. To čekáme od koaličních partnerů,“ hlásí ministr digitalizace za Levici Krzysztof Gawkowski.

Třetí vládní uskupení, o něco konzervativnější Třetí cesta, chce naopak návrat ke stavu před rokem 2020 a vypsat referendum. „Společnost by se k tomu měla vyjádřit,“ žádá viceministr obrany Paweł Bejda (Třetí cesta).

„Zkusíme naše rozpory vyřešit, aby nás na každém Sejmu v následujícím roce nečekala ohnivá diskuze o potratech,“ dodává maršálek této parlamentní komory Szymon Hołownia (Třetí cesta).

Znásilnění či ohrožení života matky

Polsko je zemí, ve které jsou katolické tradice velmi silné. Potraty jsou povoleny jen v případě znásilnění či incestu anebo v případě, že je ohrožen život matky. V roce 2020 ústavní soud, stojící na straně tehdejší konzervativní vlády, prohlásil potraty z důvodu poškození plodu za neústavní.

Evropský soud pro lidská práva v prosinci odsoudil Polsko za porušení práva na respektování soukromého života. Stalo se tak poté, co mladé ženě bylo zabráněno v přístupu k přerušení těhotenství kvůli vadě plodu.

V roce 2022 bylo v zemi s přibližně 38 miliony obyvatel vykonáno jen 161 legálních přerušení těhotenství. Před přitvrzením zákona bývalo těchto zákroků okolo dvou tisícovek za rok, podotkla agentura AFP. Dodala, že podle feministických organizací každým rokem asi sto tisíc Polek ukončí těhotenství buď za pomoci tabletky zakázané v Polsku, anebo podstoupením potratu v zahraničí.

Trest za poskytnutí pilulky

Loni v březnu uložil varšavský soud Justyně Wydrzyńské osm měsíců obecně prospěšných prací za to, že jiné ženě poskytla „potratové“ pilulky. Šlo o bezprecedentní rozsudek, který ještě posuzuje odvolací soud.

Wydrzyńská u soudu uvedla, že vlastními tabletami pomohla už druhé zoufalé ženě, která se stala obětí násilnického a žárlivého partnera. Sama před lety zažila totéž, a to se třemi dětmi. Pilulky poskytla ze soucitu a s vědomím, že je Světová zdravotnická organizace pokládá za naprosto bezpečné a že je ve světě užívají miliony žen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...