Sejm liberalizoval přístup k nouzové antikoncepci. V otázce potratů nepanuje ve vládě shoda

2 minuty
Události: Sejm schválil nouzovou antikoncepci bez receptu
Zdroj: ČT24

Dolní komora polského parlamentu schválila novelu farmaceutického zákona, která liberalizuje přístup k nouzové postkoitální antikoncepci. Opatřit si pilulku po nechráněném sexu má být v budoucnu možné bez receptu. Ten má být nezbytný jen v případě dívek mladších 15 let. Koalice debatuje i o novele umožňující potraty. Jednotlivé strany mají ale na věc rozdílné názory.

Návrh přijali poslanci poměrem 224 ku 196 hlasům, jeden zákonodárce se zdržel. To by na případné přehlasování prezidentova veta nestačilo.

Duda je spojencem konzervativní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Během vlád PiS v předchozích letech došlo k dalšímu zpřísnění protipotratových předpisů, které patří k nejvíce omezujícím v Evropské unii.

Pilulka bez receptu možná už od dubna

„Pokud by šlo vše opravdu rychle, tak od 1. dubna by pilulka měla být dostupná v lékárnách bez receptu,“ řekla ministryně novinářům. Zdůraznila, že podle názoru sdružení polských gynekologů a porodníků, specializovaných lékařů a dalších odborníků je pilulka bezpečná. V jiných zemích EU je tabletka dostupná bez receptu a bez věkových omezení.

„My jsme zavedli toto omezení kvůli tomu, že v Polsku je sex s osobou mladší 15 let trestný,“ vysvětlila ministryně. Záhodno je podle ní zavést sexuální výchovu, která by měla vést k tomu, aby mladí lidé začínali se sexuálním životem později. „Pokud nechceme nechtěná těhotenství, musíme mladé lidi vzdělávat,“ prohlásila.

Spor o podobu protipotratových předpisů

Polský premiér Donald Tusk minulý měsíc oznámil, že v souladu s předvolebními sliby je připraven liberalizovat protipotratové předpisy. Nicméně zatím není jasné, kdy by o tom mohl parlament hlasovat, protože potraty představují jednu z třecích ploch v Tuskově vládní koalici.

Každé koaliční uskupení předložilo svůj vlastní návrh zákona. Občanská koalice a Levice žádají mnohem širší liberalizaci potratů. „Požadujeme, aby ženy měly kdykoliv právo na potrat do dvanáctého týdne těhotenství. To je naše DNA. To čekáme od koaličních partnerů,“ hlásí ministr digitalizace za Levici Krzysztof Gawkowski.

Třetí vládní uskupení, o něco konzervativnější Třetí cesta, chce naopak návrat ke stavu před rokem 2020 a vypsat referendum. „Společnost by se k tomu měla vyjádřit,“ žádá viceministr obrany Paweł Bejda (Třetí cesta).

„Zkusíme naše rozpory vyřešit, aby nás na každém Sejmu v následujícím roce nečekala ohnivá diskuze o potratech,“ dodává maršálek této parlamentní komory Szymon Hołownia (Třetí cesta).

Znásilnění či ohrožení života matky

Polsko je zemí, ve které jsou katolické tradice velmi silné. Potraty jsou povoleny jen v případě znásilnění či incestu anebo v případě, že je ohrožen život matky. V roce 2020 ústavní soud, stojící na straně tehdejší konzervativní vlády, prohlásil potraty z důvodu poškození plodu za neústavní.

Evropský soud pro lidská práva v prosinci odsoudil Polsko za porušení práva na respektování soukromého života. Stalo se tak poté, co mladé ženě bylo zabráněno v přístupu k přerušení těhotenství kvůli vadě plodu.

V roce 2022 bylo v zemi s přibližně 38 miliony obyvatel vykonáno jen 161 legálních přerušení těhotenství. Před přitvrzením zákona bývalo těchto zákroků okolo dvou tisícovek za rok, podotkla agentura AFP. Dodala, že podle feministických organizací každým rokem asi sto tisíc Polek ukončí těhotenství buď za pomoci tabletky zakázané v Polsku, anebo podstoupením potratu v zahraničí.

Trest za poskytnutí pilulky

Loni v březnu uložil varšavský soud Justyně Wydrzyńské osm měsíců obecně prospěšných prací za to, že jiné ženě poskytla „potratové“ pilulky. Šlo o bezprecedentní rozsudek, který ještě posuzuje odvolací soud.

Wydrzyńská u soudu uvedla, že vlastními tabletami pomohla už druhé zoufalé ženě, která se stala obětí násilnického a žárlivého partnera. Sama před lety zažila totéž, a to se třemi dětmi. Pilulky poskytla ze soucitu a s vědomím, že je Světová zdravotnická organizace pokládá za naprosto bezpečné a že je ve světě užívají miliony žen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 6 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...