Sejm liberalizoval přístup k nouzové antikoncepci. V otázce potratů nepanuje ve vládě shoda

2 minuty
Události: Sejm schválil nouzovou antikoncepci bez receptu
Zdroj: ČT24

Dolní komora polského parlamentu schválila novelu farmaceutického zákona, která liberalizuje přístup k nouzové postkoitální antikoncepci. Opatřit si pilulku po nechráněném sexu má být v budoucnu možné bez receptu. Ten má být nezbytný jen v případě dívek mladších 15 let. Koalice debatuje i o novele umožňující potraty. Jednotlivé strany mají ale na věc rozdílné názory.

Návrh přijali poslanci poměrem 224 ku 196 hlasům, jeden zákonodárce se zdržel. To by na případné přehlasování prezidentova veta nestačilo.

Duda je spojencem konzervativní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Během vlád PiS v předchozích letech došlo k dalšímu zpřísnění protipotratových předpisů, které patří k nejvíce omezujícím v Evropské unii.

Pilulka bez receptu možná už od dubna

„Pokud by šlo vše opravdu rychle, tak od 1. dubna by pilulka měla být dostupná v lékárnách bez receptu,“ řekla ministryně novinářům. Zdůraznila, že podle názoru sdružení polských gynekologů a porodníků, specializovaných lékařů a dalších odborníků je pilulka bezpečná. V jiných zemích EU je tabletka dostupná bez receptu a bez věkových omezení.

„My jsme zavedli toto omezení kvůli tomu, že v Polsku je sex s osobou mladší 15 let trestný,“ vysvětlila ministryně. Záhodno je podle ní zavést sexuální výchovu, která by měla vést k tomu, aby mladí lidé začínali se sexuálním životem později. „Pokud nechceme nechtěná těhotenství, musíme mladé lidi vzdělávat,“ prohlásila.

Spor o podobu protipotratových předpisů

Polský premiér Donald Tusk minulý měsíc oznámil, že v souladu s předvolebními sliby je připraven liberalizovat protipotratové předpisy. Nicméně zatím není jasné, kdy by o tom mohl parlament hlasovat, protože potraty představují jednu z třecích ploch v Tuskově vládní koalici.

Každé koaliční uskupení předložilo svůj vlastní návrh zákona. Občanská koalice a Levice žádají mnohem širší liberalizaci potratů. „Požadujeme, aby ženy měly kdykoliv právo na potrat do dvanáctého týdne těhotenství. To je naše DNA. To čekáme od koaličních partnerů,“ hlásí ministr digitalizace za Levici Krzysztof Gawkowski.

Třetí vládní uskupení, o něco konzervativnější Třetí cesta, chce naopak návrat ke stavu před rokem 2020 a vypsat referendum. „Společnost by se k tomu měla vyjádřit,“ žádá viceministr obrany Paweł Bejda (Třetí cesta).

„Zkusíme naše rozpory vyřešit, aby nás na každém Sejmu v následujícím roce nečekala ohnivá diskuze o potratech,“ dodává maršálek této parlamentní komory Szymon Hołownia (Třetí cesta).

Znásilnění či ohrožení života matky

Polsko je zemí, ve které jsou katolické tradice velmi silné. Potraty jsou povoleny jen v případě znásilnění či incestu anebo v případě, že je ohrožen život matky. V roce 2020 ústavní soud, stojící na straně tehdejší konzervativní vlády, prohlásil potraty z důvodu poškození plodu za neústavní.

Evropský soud pro lidská práva v prosinci odsoudil Polsko za porušení práva na respektování soukromého života. Stalo se tak poté, co mladé ženě bylo zabráněno v přístupu k přerušení těhotenství kvůli vadě plodu.

V roce 2022 bylo v zemi s přibližně 38 miliony obyvatel vykonáno jen 161 legálních přerušení těhotenství. Před přitvrzením zákona bývalo těchto zákroků okolo dvou tisícovek za rok, podotkla agentura AFP. Dodala, že podle feministických organizací každým rokem asi sto tisíc Polek ukončí těhotenství buď za pomoci tabletky zakázané v Polsku, anebo podstoupením potratu v zahraničí.

Trest za poskytnutí pilulky

Loni v březnu uložil varšavský soud Justyně Wydrzyńské osm měsíců obecně prospěšných prací za to, že jiné ženě poskytla „potratové“ pilulky. Šlo o bezprecedentní rozsudek, který ještě posuzuje odvolací soud.

Wydrzyńská u soudu uvedla, že vlastními tabletami pomohla už druhé zoufalé ženě, která se stala obětí násilnického a žárlivého partnera. Sama před lety zažila totéž, a to se třemi dětmi. Pilulky poskytla ze soucitu a s vědomím, že je Světová zdravotnická organizace pokládá za naprosto bezpečné a že je ve světě užívají miliony žen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé v Kosovu jdou podruhé v roce k parlamentním volbám

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus vládu sestavit. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
před 8 mminutami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 1 hhodinou

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 2 hhodinami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 4 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 8 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 10 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 11 hhodinami
Načítání...