Texas zakročí proti potratovým pilulkám z jiných států

Zákonodárci v Texasu schválili návrh zákona, který umožní žalovat výrobce, poskytovatele a distributory potratových pilulek z jiných amerických států. Texas je prvním státem USA, který podobně zakročil proti nejběžnější metodě umělého ukončení těhotenství ve státech. Příznivci zákona jej označují za klíčový nástroj k vynucování zákazu potratů a ochraně žen a nenarozených dětí. Podle odpůrců se jedná o snahu zastrašovat poskytovatele interrupcí, kteří ve svých státech dodržují zákony.

Zákon nyní míří na stůl republikánského guvernéra Texasu a odpůrce potratů Grega Abbotta. Očekává se, že jej podepíše.

Občanům státu včetně těch, kteří nemají vztah s žádnou těhotnou ženou, norma umožní žalovat o odškodnění poskytovatele zdravotní péče, farmaceutické firmy a doručovací služby jako FedEx a UPS, pokud doručují nebo mají v úmyslu doručit potratové pilulky obyvatelům Texasu. Zákon neumožňuje podání žaloby na ženu, která pilulky užila.

Žalobci by podle nového zákona mohli vysoudit až sto tisíc dolarů (dva miliony korun). Celou částku by však mohla získat pouze těhotná žena, muž, který ji oplodnil, nebo jiní blízcí příbuzní. Další žalobci by mohli obdržet pouze deset tisíc dolarů, přičemž zbývajících devadesát tisíc dolarů by šlo na charitu.

Nejvyšší soud Spojených států v roce 2022 zrušil rozsudek z roku 1973 známý jako Roeová versus Wade, který stanovil federální právo na ukončení těhotenství zhruba do jeho 24. týdne. Nejvyšší soud tak regulaci potratů vrátil do rukou amerických států.

Počet potratů v zemi se však od té doby nesnížil navzdory tomu, že řada konzervativních států přerušení těhotenství zakázala, píše deník The New York Times. Studie ukazují, že hlavním důvodem je nárůst počtu potratů prováděných pomocí léků na předpis mifepristonu a misoprostolu, které lze předepsat a zasílat z amerických států, kde jsou interrupce legální.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 mminutami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 6 mminutami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 20 mminutami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 30 mminutami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 59 mminutami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 3 hhodinami

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 4 hhodinami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 5 hhodinami

Evropský pohled