Republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump by se lépe než demokratka Kamala Harrisová vypořádal s válkou na Ukrajině i s konfliktem mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Myslí si to Američané ze států, v nichž často bývají těsné volební výsledky, vyplynulo z průzkumu pro list The Wall Street Journal (WSJ). Harrisová ale má ve vícero nerozhodnutých státech náskok nad Trumpem, upozornil deník.
Řešení válek najde spíš Trump, míní Američané z váhajících států
V sedmi státech, kde bývají volební výsledky těsné, se padesát procent voličů domnívá, že Trump by se lépe než Harrisová vypořádal s válkou na Ukrajině. Opačného názoru je 39 procent dotazovaných, píše WSJ. Trump tvrdí, že pokud bude zvolen, konflikt na Ukrajině dokáže rychle ukončit.
Republikánský exprezident prohlašuje, že o tom chce jednat i s Ruskem, ale jak by tohoto cíle konkrétně dosáhl, dosud nesdělil. V minulosti nicméně kritizoval rozsah americké podpory Ukrajině.
Voliči v nerozhodnutých státech Trumpovi také více důvěřují v případě řešení konfliktu na Blízkém východě. Ohledně války mezi Izraelem a Hamásem by si podle 48 procent dotazovaných počínal Trump lépe než Harrisová, opačného názoru je 33 procent respondentů.
Trump tvrdí, že by se teroristický útok Hamásu z loňského 7. října nikdy nestal, kdyby byl v Bílém domě on. Neřekl však, jak by býval masakru předešel.
Mezinárodní krize dostávají rozsáhlý prostor v tisku, jejich dopad na voličské chování je však nejistý. „Tyto volby se nerozhodnou podle mezinárodních otázek,“ míní jeden z autorů průzkumu Michael Bocian, který se hlásí k demokratům.
Podle sondáže WSJ má Harrisová mírný náskok v Arizoně, Georgii, Michiganu a Wisconsinu, Trump v Severní Karolíně, Nevadě a Pensylvánii. Kdyby výsledky voleb potvrdily údaje průzkumu, tak by Harrisová v těchto sedmi státech získala 52 volitelů a Trump 41.
Načítání...
Klíčový počet volitelů
V celostátních průzkumech si současná viceprezidentka drží náskok několik procentních bodů. Ve volbě šéfa Bílého domu však není rozhodující počet získaných hlasů, ale počet udělených volitelů ve sboru, který pak oficiálně zvolí hlavu státu.
O jeho složení lidé rozhodují v přímém hlasování. Drtivá většina amerických států uděluje všechny své volitele vítězi hlasování o prezidentských kandidátech v daném státě. Může tedy nastat situace, že kandidát s největším počtem volitelů nemá celkem i nejvíce voličských hlasů.
To byl případ voleb v roce 2016, kdy Trump získal celkem o tři miliony hlasů méně než jeho tehdejší soupeřka Hillary Clintonová, ale měl o 77 volitelů více. Kampaně kandidátů se proto ve větší míře zaměřují na státy, kde v minulosti byly rozdíly mezi demokraty a republikány malé a kde jedna strana nemá historickou převahu.
