Dřív bylo vše v pořádku a to zlé přišlo zvenčí, rozplétá Snyder mýty autoritářů

8 minut
Události, komentáře: Rozhovor s historikem Timothym Snyderem
Zdroj: ČT24

Bývalý prezident USA Donald Trump by měl po sobotním pokusu o atentát vůči němu říct, že veřejnost by neměla mít automatické zbraně a zabíjet oponenty, Trump ve společnosti svým chováním legitimizuje násilí, míní americký historik Timothy Snyder. Expert, který zavítal do Prahy na konferenci Hranice (ne)svobody, v pořadu Události, komentáře také odsoudil Trumpovo chování při pokusu o jeho život, které zvěčnily masově šířené fotografie. Podle Snydera Trump v tu chvíli ohrožoval i životy jiných lidí.

Podle Snydera je v případě sobotních událostí v Pensylvánii problémem americká zbraňová a politická kultura. „Dvacetiletý mladý člověk snadno získá zbraň, která je vlastně vojenská. Tohle je ve Spojených státech velice hloupá politika, stojí to desítky tisíc životů ročně,“ prohlásil historik. Tato politika by se podle něj měla změnit. Trump sám by podle něj měl říct, že veřejnost by neměla mít automatické zbraně a zabíjet oponenty.

„Pokud jde o politickou kulturu, je to příklad někoho radikalizovaného v krajní pravici, i když přesně neznáme jeho názory,“ je přesvědčený Snyder. „Je to ukázka té krajní pravice, kterou Donald Trump legitimizuje, tak jako legitimizuje násilí. Může se to ale vymknout z ruky. On legitimizuje násilí svými slovy i činy a pak samozřejmě nemůžete odhadnout, co se stane,“ vysvětlil historik.

Trump během útoku, který ho zranil na hlavě, na předvolebním mítinku plném jeho podporovatelů zvedal do vzduchu pěst a vykřikoval směrem k davu. „Když takhle máváte pěstí, zatímco tam možná někde ještě je střelec, (...) tak to sděluje následující věc: Takhle přivodím smrt dalších lidí,“ prohlásil Snyder. „Pokud je tam aktivní střelec, musíte si lehnout. On ohrožoval životy svých osobních ochránců, tajné služby a všech ostatních. Bylo to šílené a nebezpečné,“ myslí si historik.

Trumpa při jeho počínání zachytili fotografové, na některých záběrech i s americkou vlajkou v pozadí. Předpokládá se, že tyto záběry a událost jako celek posílí jeho šance na zisk prezidentského křesla v listopadových volbách. Snyder si však myslí, že emoce vyvolané touto událostí vydrží jen pár týdnů, protože pozornost veřejnosti tak dlouho neudrží. Zmínil také, že je nejen v americké politice problém s tím, že se mluví o hezkých záběrech a momentech, ne o tom, co je nepříčetné a nebezpečné chování.

Boj Ukrajiny za demokracii

Expert na moderní dějiny střední a východní Evropy okomentoval také nedávný summit NATO ve Washingtonu. Na něm se jednalo především o další pomoci Ukrajině, která se dva a půl roku brání ruské dobyvačné válce. „Věřím, že je tu velice silný argument pro budoucnost demokracie, právní stát a také politický systém, který si přejeme mít,“ řekl s tím, že součinnost Západu například odrazuje Čínu od podobných dobyvačných snah.

Ukrajinci budou pokračovat v odrážení Rusů, je přesvědčen Snyder. „Ruský režim má problémy s pokračováním války,“ podotkl. Na druhou stranu ale neví, nakolik summit NATO může vítězství Ukrajiny uspíšit.

Snyder ve svých knihách razí myšlenku, že ten, kdo ovládá historii, dokáže ovládat i přítomnost a budoucnost. O to se dle něj formou propagandy a falšování dějin pokouší dlouhodobě i Rusko. „V devadesátých letech byla chyba říci, že dějiny skončily,“ podotkl Snyder s odkazem na známá slova amerického politologa Francise Fukuyamy, že liberální demokracie představuje „nejspravedlivější režim“ a tím ukončuje hledání režimů jiných. Podle Snydera se v důsledku toho lidé posledních třicet let dostatečně nevzdělávají ve vlastních dějinách. „Pak jsme zranitelní i vůči různým mýtům o minulosti,“ upozornil.

Mýty používané autoritáři jsou přitom prý pořád stejné. „Proto jsou tak atraktivní, pořád mluví stejným hlasem,“ míní. Jako příklad Snyder uvedl tvrzení, že v minulosti bylo „všechno v pořádku“ a vše zlé, co se stalo, bylo od lidí „zvenčí“, kterých je třeba se zbavit. Stejnou rétoriku používá podle něj jak ruský vládce Vladimir Putin, tak právě Trump. „Je to velmi atraktivní příběh, protože nemusíte nést odpovědnost, nic není vaše chyba a násilí, které pácháte, je jenom reakce,“ vysvětlil historik.

„Je důležité rozpoznat, že to, co se říká o minulosti, je taková předehra pro to, co se může stát v budoucnosti. To, že žijeme v přítomnosti, neznamená, že automaticky bude lepší,“ shrnul Snyder.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 58 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...