Demokracie strana 2 z 5

Většina v brazilském nejvyšším soudu došla k závěru, že se exprezident Jair Bolsonaro po prohře v prezidentských volbách v roce 2022 dopustil pokusu o převrat a rozvrácení demokracie v zemi. Pro takový verdikt jsou v tuto chvíli tři soudci z pěti, kteří o věci rozhodují, uvádí agentury Reuters a AFP. Jeden se vyslovil proti odsouzení a poslední se zatím nevyjádřil. O výši trestu by pak měl soud rozhodnout v následujících dnech, politikovi hrozí až čtyřicet let vězení.

V Gruzii byl ve čtvrtek zatčen lídr největší opoziční strany v zemi Levan Chabeišvili, informují agentury. Stalo se to jen několik dnů poté, co vyzval k „poklidné revoluci" při komunálních volbách vypsaných na příští měsíc.

V americkém Texasu budí emoce nový zákon, který omezuje lidem a firmám z Číny, Ruska, KLDR a Íránu nákup a pronájem nemovitostí. Úřady argumentují ochranou národní bezpečnosti, řada zejména čínských přistěhovalců ale mluví o xenofobii a přepisování pravidel demokracie.

Evropská unie musí zvýšit své vojenské kapacity, dokončit vnitřní trh a začít mluvit jedním hlasem, aby mohla hrát relevantní roli v měnícím se světě. Současný stav, kdy Evropa spoléhala na bezpečnostní ochranu Spojených států amerických, je neudržitelný. Na Bledském strategickém fóru to v úterý uvedl český prezident Petr Pavel. Demokracie podle něj momentálně prohrávají střet s autokraciemi.

Bezprecedentní hlasování o odvolání desítek údajně pročínských zákonodárců na Tchaj-wanu odhalilo míru polarizace politické scény i celé společnosti. Vládu a opoziční nacionalisty rozděluje hlavně otázka nastavení vztahů s Pekingem, přičemž oba tábory se navzájem označují za zrádce demokracie. Svár ještě umocnil nový seriál o fiktivní čínské invazi.

Pákistánský soud ve čtvrtek udělil desetiletý trest vězení opozičnímu vůdci Omaru Ajúbu Chánovi a další stovce lidí za demonstrace na podporu uvězněného expremiéra Imrana Chána, píše agentura AFP. Proti zatčení bývalého ministerského předsedy a jeho uvěznění se před dvěma lety konaly protesty, které přerostly v nepokoje.

Sýrie pravděpodobně uspořádá parlamentní volby v termínu od 15. do 20. září. Syrské státní agentuře SANA to v neděli po setkání s prezidentem Ahmadem Šarou řekl předseda výboru pro volby do Lidového shromáždění Muhammad Tahá. Půjde o první parlamentní volby v Sýrii od prosincového pádu režimu vládce Bašára Asada.

Třicet ozbrojenců ze Strany kurdských pracujících (PKK) včetně čtyř velitelů v pátek ráno při slavnostním ceremoniálu v jeskyni u severoiráckého města Sulajmáníja spálilo své zbraně a symbolicky tak zahájilo proces odzbrojování, píše agentura AFP. Ceremoniálu se zúčastnily delegace politických stran iráckých Kurdů, které vládnou v irácké autonomní oblasti Kurdistán, ale také delegace tureckých prokurdských stran DEM a DBP, píše agentura Firat, která je blízká PKK. Podle AFP byli přítomni i zástupci tureckých tajných služeb.

Sobotní svátek Cyrila a Metoděje využili lídři Slovenska k politickým vzkazům. Prezident Peter Pellegrini vyzval k jednotě, premiér Robert Fico (Smer) kritizoval unijní lídry. Připomínku věrozvěstů hostilo několik míst. Největší pozornost se upínala k hradu Devín na okraji Bratislavy i kvůli nákladnému celodennímu programu. Ten byl podle opozice i některých expertů zbytečně drahý.

Podle předsedy Ústavního soudu (ÚS) Josefa Baxy se úroveň politické a právní kultury neustále zhoršuje. Političtí aktéři o sobě mluví jako o lhářích či zločincích. Podobnými výroky chtějí v rámci politické soutěže oslovit co největší část společnosti, otázkou ale je, co bude potom, uvažoval Baxa v Otázkách Václava Moravce. Ostré výroky vůči konkrétním projevům pravomocí demokratických institucí jsou podle něj velmi nebezpečné a mohou se „škaredě vrátit“.

Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.

Kam míří Česko? Patříme k Západu, nebo se obracíme znovu na Východ? Publicistický pořad ČT Fenomén doby se zabýval tím, kam patří a kam směřuje Česká republika. Na otázku, jestli je Česko součástí Západu, nebo Východu a co to znamená, odpovídali experti i příznivci obou orientací.

Tehdejší šéf ministerstva spravedlnosti za ODS Pavel Blažek se zachoval „nemoudře, neopatrně a neprozřetelně,“ myslí si bývalý předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský. V souvislosti s bitcoinovou kauzou v Otázkách Václava Moravce zdůraznil, že by byl rád, aby veřejnost pochopila, že resort spravedlnosti není dozorčí institucí nad soudy.

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.

Nizozemsko je českým strategickým partnerem, země sdílí vazby v NATO a Evropské unii i stejné pohledy na bezpečnostní a zahraniční politiku, řekl po jednání s králem Vilémem-Alexandrem v Praze prezident Petr Pavel. Země se podle něj shodují na tom, že Ukrajina představuje jeden ze základních pilířů evropské bezpečnosti. Nizozemsko vnímá Česko jako nepostradatelného partnera v úsilí vybudovat bezpečnou a silnou Evropu, dodal nizozemský král.

Evropská komise (EK) má podle eurokomisaře Michaela McGratha vážné obavy ohledně situace v oblasti právního státu v Maďarsku. McGrath, který má na starost portfolio demokracie, spravedlnosti a ochrany spotřebitele, to prohlásil před jednáním unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu.

Smyšlenou nabídkou na cestu do Číny napálil youtuber Martin Mikyska, známý jako Mikýř, několik osobností české internetové scény. Přestože postupně dával najevo, že by šlo o cestu propagandistickou, někteří oslovení influenceři měli zájem. „Pozornostním byznysem“, který pro své cíle zneužívají i autoritářské režimy, se zabývali hosté 90‘ ČT24 moderované Jakubem Musilem. Problematická je podle nich nízká úroveň mediální gramotnosti.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který plní roli německé civilní kontrarozvědky, oficiálně označil politickou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za prokazatelně pravicově extremistickou, dosud ji vedl jen jako podezřelou, informovala agentura DPA. Úřad změnu hodnocení zdůvodnil tím, že se potvrdilo podezření, že strana činí kroky namířené proti svobodnému a demokratickému uspořádání země. AfD označila rozhodnutí za politicky motivované.

Kuvajt za půl roku odebral občanství 42 tisícům lidí, píše server France24 a další média. Nový kuvajtský vládce, emír Mišal al-Ahmad al-Džábir as-Sabáh, zahájil „očistu společnosti“ honem na cizince, kteří podle úřadů občanství získali nelegálně, změny se ale dotkly i opozice, známých osobností či manželek Kuvajťanů. Se ztrátou státní příslušnosti přišli lidé o přístup k základním právům.

Tisíce kritiků prezidenta Donalda Trumpa v sobotu napříč Spojenými státy vyšly do ulic, aby vyjádřily nespokojenost s vládou, která podle nich ohrožuje demokracii. Lidé odmítli masové deportace, rozpočtové škrty, nátlak na univerzity, média i právníky, ale i přístup k válce v Gaze, píše Deutsche Welle (DW). Protesty se konaly na Manhattanu, před Bílým domem či v Massachusetts.

Navzdory neutuchajícím protivládním a proevropským demonstracím v Gruzii upevňuje tamní vláda svou moc a brojí proti nezávislým novinářům. Reportéři bez hranic informovali o zadržení dvou francouzských žurnalistů ze strany gruzínských úřadů. Propouštěni jsou zároveň i státní zaměstnanci napříč profesemi, a to i pracovníci „veřejnoprávního“ vysílání. To podle nové zprávy Koalice na podporu médií vykazuje rysy politické zaujatosti a cenzury opozičních a prozápadních názorů.

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.

Tisíce lidí, převážně studentů, v Indonésii znovu protestovaly před parlamentem v Jakartě. Demonstrace vyvolalo přijetí kontroverzní novely armádního zákona. Ta dává tamním ozbrojeným silám větší pravomoci především v politické oblasti. Aktivisté a lidskoprávní skupiny reformu vnímají jako ohrožení demokracie.

Prezident Petr Pavel zvažuje termín, na který připadnou letos volby do Poslanecké sněmovny. Výběr přesného data je jeho pravomocí. České televizi řekl, že o nových poslancích lidé rozhodnou buď během posledního víkendu v září, anebo během toho prvního v říjnu. Termín sdělí hlava státu pravděpodobně v červnu. Šlo by o nejzazší možnost, oficiální vyhlášení totiž musí zaznít nejpozději devadesát dnů před samotnými volbami.