Demokracie strana 5 z 5

Nastává Konec dějin tak, jak kdysi předpověděl ve stejnojmenném bestselleru? Zvítězí nakonec liberální demokracie? A co soudí o premiéru Andreji Babišovi z ANO nebo české opozici? Jeden z nejvlivnějších amerických politologů, ale i spisovatelů současnosti, Francis Fukuyama, pobývá v Praze a České televizi poskytl rozhovor. Vedl ho Martin Řezníček.

Americké ministerstvo spravedlnosti zažalovalo stát Texas kvůli kontroverzním změnám volebního práva. Nový zákon údajně ve více ohledech omezuje možnosti hlasování. Žaloba byla podána ve čtvrtek u soudu v San Antoniu, informovala agentura DPA.

Slováci si letos poprvé připomínají jako státní svátek 28. říjen, tedy vznik samostatného Československého státu. Hodnoty s první republikou spojené, jako je demokracie a pravda, jsou podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové důležitým odkazem i pro současné Čechy a Slováky. Uvedla to v mimořádném Interview ČT24.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) jednal s tchajwanským ministrem zahraničí Josephem Wuem o hospodářské spolupráci či kybernetické bezpečnosti. Předal mu také Stříbrnou medaili předsedy Senátu za přispění k rozvoji česko-tchajwanských vztahů a za obhajobu demokracie a svobody. Wu ocenil za demokratické hodnoty Václava Havla a bývalého šéfa horní komory Jaroslava Kuberu. Čína Wuovu návštěvu Česka odsoudila a avizovala, že učiní nezbytné kroky.

Zástupci Česka a Tchaj-wanu podepsali pět nových memorand, která mají rozšířit spolupráci v internetové bezpečnosti, ve vesmírném průmyslu, ve vývoji technologií katalyzátorů nebo v přesném strojírenství. Oznámil to po česko-tchajwanském obchodním setkání v Praze ministr a předseda Národní rozvojové rady Tchaj-wanu Kchung Ming-sin, který vedl největší tchajwanskou obchodní misi v historii obou zemí. Jednání navázalo na loňskou cestu senátorů na Tchaj-wan pod vedením předsedy horní komory Miloše Vystrčila (ODS).

Čínská republika a Čínská lidová republika. Tak se jmenují dva dosavadní zástupci Číny v Radě bezpečnosti OSN. Až do roku 1971 držela křeslo Čínská republika – což je formální název Tchaj-wanu – tehdy ovládaná vojenským režimem generála Čankajška. Čínská republika tehdy v organizaci reprezentovala nejen ostrov, ale i celou pevninskou Čínu. Před padesáti lety však OSN dala přednost komunistické Čínské lidové republice. Tchaj-wan ztratil křeslo v Radě bezpečnosti i členství v OSN a mezinárodní postavení. Peking ho považuje za svou provincii, ostrov se ale o návrat do OSN i nadále snaží.

Ruské úřady vydaly zatykač na Ljubov Sobolovou, blízkou spolupracovnici vězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Sobolová v srpnu opustila Rusko poté, co jí soud omezil svobodu. Kreml také ve čtvrtek prohlásil, že udělení Sacharovovy ceny Navalnému devalvuje význam ocenění.

Bývalý předseda vlády a Senátu Petr Pithart vnímá vítězství opozičních stran ve volbách jako vyvrcholení protestů konaných Milionem chvilek. Předpokládá, že plánovaná vládní koalice pěti stran uspěje. Slaví konec komunistů ve sněmovně i úspěch svých lidovců. Kritizoval informování kolem zdravotního stavu prezidenta.

V úterý poprvé zasedá osmá Státní duma. Dolní komora ruského parlamentu je stále pod plnou kontrolou Jednotného Ruska, kterému se přezdívá strana moci. Přesto je role Dumy v legislativním procesu poměrně důležitá. Podle politologů především naplňuje reálným obsahem často mlhavá politická zadání Kremlu. Slouží také jako jakýsi test reakcí veřejnosti na nejrůznější plány.

Tři velké paralelní procesy změní život každého občana v Evropské unii. Jde o ekologickou a digitální proměnu a obnovu po koronavirové pandemii. Na mezinárodní konferenci Forum 2000 v Praze to v pondělí řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Uvedla zároveň, že demokracie a vláda práva jsou v ohrožení, a je podle ní otázkou, zda jde o dočasnou záležitost, nebo něco většího, co bude vyžadovat silnější reakci.

Prosazování nezávislosti Tchaj-wanu je největší překážkou „znovusjednocení“ Číny, tento proces ale „rozhodně bude dokonán“, řekl v sobotu prezident Si Ťin-pching. Slova pronesl při příležitosti 110. výročí revoluce, která vedla ke svržení poslední císařské dynastie. Informovala o tom agentura Reuters, která podotýká, že prezident v projevu přímo nezmínil použití síly vůči Tchaj-peji.

Politici reprezentující vládní strany vyzdvihli v debatě volebních lídrů ze Středočeského kraje úroveň demokracie v České republice. Část opozičních politiků proti současnému stavu měla dílčí výhrady, obávají se zejména toho, aby se pojetí demokracie nesmrsklo jen na volby. V debatě zazněl i povzdech nad chybějícím zákonem o obecném referendu. Hosty byli Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.

O vztahu k Evropské unii, případném referendu o vystoupení nebo výhodách či nevýhodách plynoucích z členství mluvili v předvolební debatě lídři pražských kandidátek. Hosty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Debatu moderoval Jakub Železný.

Lídři pěti stran a hnutí, které kandidují ve volbách do Poslanecké sněmovny, debatovali v pořadu Politické spektrum na ČT24. Zaměřili se na domácí témata jako jsou hospodaření státu, covidová opatření nebo kvalita vzdělávání v českých školách. Diskutovali také o zahraniční politice a členství České republiky v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Hosty byli Vladimíra Vítová (Aliance národních sil), Petr Cibulka (Volte Pravý Blok www.cibulka.net), Jana Bobošíková (Volný blok), Tomáš Raždík (Švýcarská demokracie) a Magdalena Davis (Zelení).

Polsko dlouhodobě vzbuzuje kontroverze v souvislosti s tím, jak zachází se sexuálními menšinami. Europoslanci Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN) se shodují, že Polsko by se mělo řídit společnými evropskými hodnotami, k čemuž se zavázalo. Upozorňují ale, že Česko by mohl potkat podobný osud – tedy omezení čerpání finančních prostředků v souvislosti se střetem zájmů. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Teroristické útoky ve Spojených státech z 11. září 2001 zásadním způsobem ovlivnily diplomacii a bezpečnostní politiku i v Česku. Politici a velvyslanci se museli vyrovnat nejenom s tím, že terorismus nabyl dříve nepředstavitelných rozměrů, ale také s tím, co následovalo – válkou v Afghánistánu i v Iráku. A bývalé špičky české diplomacie se na hodnocení tohoto dění ani dnes úplně neshodují. O 11. září i válkách, které následovaly, diskutovali v Událostech komentářích bývalý ministr zahraničí a bývalý předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan (ČSSD), bývalý ministr zahraničí, obrany a bývalý velvyslanec v USA Alexandr Vondra (ODS) a další bývalý velvyslanec ve Washingtonu Martin Palouš.

Útoky z 11. září 2001 obnažily patologickou povahu řady blízkovýchodních režimů, jenže i když se džihádismus zpočátku vysvětloval jako důsledek absence demokracie, revoluce arabského jara zproblematizovaly i tu – a jako nejstabilnější se nakonec jeví konzervativní monarchie a teokracie v Íránu. O siločarách blízkovýchodní politiky po útoku na Světové obchodní centrum píše blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek.

Kde začíná a končí svoboda a demokracie? Kolik váží jeden hlas? A kolik stojí? Na tyto otázky v pořadu Fokus Václava Moravce odpovídali politolog Michael Kraus, historička Markéta Křížová nebo bývalý premiér Bohuslav Sobotka. Pozvání dále přijal bývalý ministr Pavel Bratinka, koreanistka Nina Špitálníková a psychiatr Prokop Remeš.

V Guineji se zřejmě odehrál další převrat. Vzbouřenci z řad speciálních jednotek této západoafrické země tvrdí, že zajali prezidenta Alphu Condého, pozastavili platnost ústavy, rozpustili všechny instituce a uzavřeli pozemní a vzdušné hranice. Ministerstvo obrany naopak tvrdí, že se útok speciálních sil na prezidentský palác podařilo odrazit.

Neúspěch Západu je založen na ignoraci požadavků obyčejných Afghánců. Budování demokratického státu chtělo více trpělivosti a pečlivosti. Řekl to bývalý šéf provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha, který byl hostem středečních Událostí, komentářů.

Několik ruských opozičních médií adresovalo prezidentovi Vladimiru Putinovi a dalším nejvyšším ruským představitelům otevřený dopis s žádostí, aby skončilo pronásledování nezávislé žurnalistiky a novinářů kritických k vládě. V Rusku muselo v posledních měsících několik médií ukončit činnost nebo bylo označeno za takzvané zahraniční agenty, což pro ně znamená značná administrativní omezení a hrozbu vysokých pokut. Někteří novináři čelí trestnímu stíhání.

Období před loňskými prezidentskými volbami v Bělorusku bylo možná nejzajímavější za celou třicetiletou historii země. Vyzvat dlouholetého vládce Alexandra Lukašenka chtělo 55 osobností včetně řady známých tváří. Režim nakonec k volbám pustil jen pět politiků, a to za podmínek, které české ministerstvo zahraničí i řada dalších zemí označily za nesvobodné a nedemokratické. Následné protesty i všechny opoziční síly tvrdě potlačil. Osud kandidátů rok po volbách 9. srpna shrnul web německé stanice Deutsche Welle.

Národní archiv získal unikátní sadu exponátů – kompletní pozůstalost po písničkáři, básníku a novináři Karlu Krylovi. Kromě listin a dokumentů z jeho života obsahuje i hodně osobních předmětů. Například kytaru, na kterou hrál na svém posledním koncertu, texty písní nebo malby.

Americký prezident Joe Biden se setkal s exilovou vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou, informoval na Twitteru Bílý dům. Biden vyjádřil podporu lidem v Bělorusku v jejich boji za demokracii a dodržování lidských práv. Cichanouská během svého nynějšího pobytu ve Spojených státech požádala americkou diplomacii o uvalení dalších sankcí vůči režimu Alexandra Lukašenka.