Dánský parlament přijal zákon, který zakazuje nevhodné zacházení s náboženskými texty na veřejnosti. I když má vládou navržená norma chránit všechna oficiálně uznávaná vyznání, zkráceně se jí obvykle říká jen „zákon o koránu“. Právě jeho demonstrativní pálení totiž vyvolalo v uplynulých měsících značné kontroverze nejen v Dánsku, ale i v sousedním Švédsku. Opozice mluví o nepřijatelném omezení svobody projevu.
Je to změna, která nepřicházela snadno. Veřejná debata o účinnější veřejné ochraně náboženských symbolů a textů se v Dánsku vedla dlouhé měsíce. Závěrečnému hlasování o zákonu, který mimo jiné zakazuje pálení posvátných textů na veřejnosti, pak v dánském parlamentu předcházela celkem pětihodinová rozprava.
Hlasování samotné dopadlo 94 hlasů pro zákon, 77 hlasů proti. Výrazná část poslanců ho dál považuje za hrubou intervenci do jedné ze základních demokratických svobod. „Myslím, že bychom svobodu slova měli v moderní, informované společnosti, jakou ta naše je, bránit,“ řekla předsedkyně opoziční Dánské demokratické strany.
Když skončil zákon „o rouhání“
V současném Dánsku jde o žhavé, zároveň však nijak nové téma. Země před pouhými šesti lety zrušila §140 trestního zákoníku z roku 1866, který za urážku náboženství vyměřoval až čtyřměsíční vězení. I když byl takzvaný „zákon o rouhání“ v celé historii aplikován pouze čtyřikrát, přesto část politického spektra usilovala o jeho anulování, ovšem nikoli bez odporu. „Chráníte svobodu slova těch, kteří něco znesvěcují. Zatímco současně pošlapáváte ochranu a svobodu vyznání věřících,“ argumentoval v srpnu 2023 například šéfredaktor křesťanského deníku Kristeligt Dagblad Erik Bjerager.
Se zrušením bezmála 160 let staré normy pak padla poslední bariéra a v Dánsku se postupně spustila lavina protestů. Podle ministerstva spravedlnosti v Kodani bylo jen od července 2023 oficiálně registrováno na pět set demonstrací s pálením koránu nebo jiných symbolů.
Za porušení nového zákona hrozí až dva roky vězení
I proto došla středové koalici trpělivost a prosadila nový zákon, za jehož porušení budou hrozit až dva roky vězení.
„Je to o Dánsku a o bezpečnosti dánského lidu na jedné straně a na straně druhé o právu několika jednotlivců kdesi pobíhat a při plném vědomí opakovaně pálit různé věci,“ domnívá se dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard.
Narážel tím na notoricky známou figuru, Rasmuse Paludana, advokáta bez licence a muže odsouzeného za rasismus ale i za nebezpečné obtěžování. Aktivista s dánským i švédským občanstvím zorganizoval několik veřejných pálení koránu v obou zemích. V obou to vyvolalo protesty muslimských komunit. A nejen to, Dánsko i Švédsko se ocitly pod tlakem také za hranicemi, například v zahraničním obchodě.
