Na Tchaj-wanu proběhly klíčové volby. Voliči v nich rozhodli o složení nového parlamentu i příštím prezidentovi. To vše ve stínu stále asertivnější Číny, která hlasování označuje za volbu mezi „mírem a válkou“. Peking, který de facto nezávislou ostrovní republiku považuje za vlastní teritorium, se nikdy oficiálně nevzdal možnosti použití síly, aby Tchaj-wan dostal pod kontrolu. Volební místnosti jsou již uzavřené, první výsledky by měly být známé v sobotu odpoledne.
Tchajwanci vybírali nové vedení země. Volba mezi mírem a válkou, hřímá Peking
Během posledního roku a půl Čína uspořádala dvě mohutná námořní cvičení poblíž Tchaj-wanu. Masivní manévry sloužily jako nepřímá hrozba invazí. Tchajwanské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že i v sobotu zaznamenalo přítomnost osmi čínských armádní letadel v blízkosti Tchaj-wanu a šesti lodí čínského námořnictva.
Vedle řady dalších drobných vojenských provokací je to jeden z prostředků, kterými Peking dlouhodobě zpochybňuje suverenitu demokratické ostrovní republiky. K těm dalším patří i ostré verbální výpady čínských úřadů. Zatím poslední má Tchaj-pej odradit od plánovaného nákupu amerických stíhaček F-16.
„(Tento kontrakt) nemůže zastavit trend úplného znovusjednocení Číny. A Tchaj-wan to pouze dotlačí do nebezpečné válečné situace,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva národní obrany Čang Siao-kang. Načasování hrozeb zřejmě není náhodné, Čína se snaží i takto ovlivnit těsně před volbami nálady na ostrově.
Podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové má slušné šance na zisk prezidentského křesla úřadující viceprezident William Laj vládní Demokratické pokrokové strany (DPP). „Předpokládá se, že vítězství nebude tak drtivé jako v předchozích volbách,“ podotkla ale.
3 minuty
Horizont ČT24: Volby na Tchaj-wanu
Preferovanou volbou Číny je pak opoziční strana Kuomintang, za kterou do prezidentských voleb kandiduje Chou Jou-i. Ačkoli Kuomintang usiluje o zlepšení vztahů, ani ona nemá zájem o znovusjednocení s Čínou, zmínila Šámalová. Podobně se k asijské velmoci staví i bývalý starosta Tchaj-peje Kche Wen-če z podstatně menší Tchajwanské lidové strany (TPP), který také usiluje o pozici hlavy státu.
Rozložení sil
DPP je na Tchaj-wanu u moci od roku 2016 a opozice argumentuje, že nastal čas na výměnu na vládních postech. Vládní strana zastává názor, že jen lidé na Tchaj-wanu mohou rozhodnout o osudu ostrova, a odmítá jakékoliv snahy pevninské Číny, která považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii, ovlivňovat dění na Tchaj-wanu. DPP a její příznivci tvrdí, že si přejí mír a že Tchaj-wan je fakticky nezávislým státem. „Pokud se znovu přiblíží k Číně, tak Tchaj-wan ztratí své výhody, a zahraniční investice budou pozastaveny či zrušeny,“ řekl kandidát na prezidenta DPP na posledním předvolebním mítinku. „Běžte, prosím, volit, abyste ukázali vitalitu tchajwanské demokracie,“ vyzval voliče.
Kuomintang uvádí, že chce zlepšit hospodářské a kulturní vztahy s Pekingem, za což si jeho kandidát na prezidenta vysloužil kritiku, že je pročínský. To však Chou Jou-i odmítá. „Podporuji pragmatické vztahy s Čínou, obranu národní bezpečnosti a ochranu lidských práv,“ řekl. „Veřejné mínění chce, abychom zachovali status quo (současný stav),“ uvedl politik. Podle něj hrozí, že při zvolení Laje prezidentem nastane v oblasti chaos.
Kche Wen-če z TPP tvrdí, že je jediným přijatelným kandidátem pro obě země, jež mají největší vliv na Tchaj-wan, tedy USA a Čínu. Podle něj je důležité nastavit spolupráci s USA tak, aby nenarušila vztahy s Pekingem.
Hlasování na Tchaj-wanu podle analytiků doprovází zvýšený zájem ze zahraničí. „Ve srovnání s rokem 2020 se geopolitický kontext velmi změnil,“ řekl agentuře AFP francouzský odborník na Čínu Marc Julienne. Podle něj se zvýšil politický, vojenský i informační tlak Číny na ostrov.
Hlasování na Tchaj-wanu ostatně Peking označil za volbou mezi mírem a válkou a obyvatele ostrova vyzval, aby se správně rozhodli. Zvolení Laje do prezidentského úřadu by podle čínských činitelů představovalo „vážné nebezpečí“. Čínská armáda vydala v pátek prohlášení, ve kterém tvrdí, že je připravena „potlačit jakékoliv snahy o nezávislost Tchaj-wanu v jakékoliv podobě“.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje vláda jedné strany.
Peking vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost Tchaj-wanu. Také proto na setkání mezi tchajwanskými politiky a zahraničními lídry reaguje podrážděně.
Vedle vztahů s Čínou byl důležitým tématem v kampani také stav ekonomiky, která za loňský rok vykázala podle odhadů růst pouze o 1,4 procenta, napsala agentura AP. Někteří voliči agentuře AFP řekli, že se možné konfrontace s Čínou příliš neobávají a volí podle toho, kdo bude schopen zaručit růst mezd či lepší dostupnost bydlení.
Vedle prezidenta Tchajwanci volili také nové složení místního parlamentu, kde v současnosti má DPP většinu.
Volební místnosti se na ostrově otevřely v sobotu v 01:00 středoevropského času a zavřely se v 09:00. První výsledky se očekávají v sobotu odpoledne středoevropského času. V prezidentských volbách zvítězí kandidát, který dostane nejvyšší počet hlasů.
