Prezidentem Tchaj-wanu se chtějí stát tři muži. Vztah k Číně patří k hlavním motivům blížících se voleb

Nahrávám video

O křeslo prezidenta Tchaj-wanu usilují tři kandidáti. Volby, které se mají uskutečnit 13. ledna, budou s napětím sledovat i obě velmoci, Spojené státy a Čína. Vztah ostrova k Pekingu je jedním z hlavních motivů předvolební kampaně.

Viceprezident Laj Čching-te (Demokratická pokroková strana) chce udržet linii současné prezidentky Cchaj Jing-wen, která odmítla nabídku Číny na sjednocení podle principu „jedna země, dva systémy”. Kdysi se označil za pragmatického pracovníka pro nezávislost, ale v kampani je opatrnější. V tandemu s ním kandiduje na funkci viceprezidentky bývalá velvyslankyně ve Washingtonu.

„Tyto volby sleduje celý svět. Zvolíme si cestu k demokratickému Tchaj-wanu nebo vykročení do čínské náruče?“ ptal se Laj Čching-te na jednom z předvolebních mítinků.

Vládnoucí straně pomáhá, že se opozice nedokázala shodnout a nasadit společného protikandidáta. To roztříští hlasy a zvyšuje šance Demokratické pokrokové strany na úspěch, uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Opoziční Národní stranu Kuomintang – která má blíž ke komunistické Číně, ale odmítá pro-pekingskou nálepku – zastupuje bývalý starosta města Nová Tchaj-pej. Straší válkou a slibuje obnovit jednání s Pekingem. „Rozhodně získáme zpět Čínskou republiku, aby lidé mohli žít v klidu a bezpečí,“ prohlásil Hou Yu-Ih.

Třetím kandidátem je bývalý lékař a dříve starosta hlavního města. Kche Wen-če z Tchajwanské lidové strany sbírá hlasy nespokojených voličů. „Největším společným jmenovatelem mezi USA, Čínou a Tchaj-wanem je zachování statu quo a snaha o mír,“ řekl.

Peking označuje volby za rozhodování mezi „mírem a válkou“ a vládnoucí stranu za separatisty. Během roku se snažil naklonit stovky tchajwanských politiků levnými výlety na pevninu, doplnila Šámalová.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov je však od roku 1949 de facto nezávislý a posledních více než dvacet let má demokratické zřízení. Jeho současná vláda nároky Pekingu odmítá a trvá na tom, že jedině místní obyvatelé mohou rozhodovat o své budoucnosti. Drtivá většina zemí světa ale respektuje politiku jedné Číny a Tchaj-wan jako samostatný stát neuznává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německo povolilo výrobu jaderného paliva na základě licence udělené Rosatomem

Dvaadvacátého července Německo schválilo žádost francouzské společnosti Framatome o výrobu jaderného paliva na základě licenční dohody s ruskými státními společnostmi TVEL a Rosatom. Úředníci v Berlíně uznali politická rizika tohoto rozhodnutí, uvedli však, že nemají „žádné právní důvody“ k jeho zamítnutí.
před 37 mminutami

Vučić z politiky odejít nehodlá, chce se stát premiérem, míní odborníci

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.
před 55 mminutami

Studentské protesty v Indii sílí. Policie při demonstracích zadržela desítky lidí

Tisíce studentů a mladých lidí v posledních dnech pokračují v protestech v indickém hlavním městě Dillí, kde požadují rezignaci ministra školství Dharmendry Pradhana kvůli opakovaným únikům zadání přijímacích a státních zkoušek na lékařské fakulty. Demonstrace, které začaly jako iniciativa aktivistů, přerostly v jedno z nejvýraznějších protivládních vystoupení za poslední roky a získávají podporu napříč Indií. Policie proti demontrantům používá obušky, vodní děla i slzný plyn a úřady omezily přístup do některých částí metra v Dillí. Premiér Naréndra Módí ve čtvrtek oznámil vznik zvláštních zrychlených soudů pro případy podvodů u zkoušek, demonstranti však trvají na personální odpovědnosti ministra i širších reformách systému. Protestní hnutí zároveň upozorňuje na rostoucí nespokojenost mladých Indů s korupcí, nezaměstnaností a nedůvěrou ve fungování státních institucí.
před 1 hhodinou

Ve Francii kvůli požáru evakuovali tisíce turistů

Kvůli lesnímu požáru na francouzském pobřeží Atlantiku u obce Saumos západně od Bordeaux evakuovaly úřady asi 20 tisíc lidí, většinou turistů. Podle serveru regionálních rozhlasových stanic ici.fr to ve čtvrtek odpoledne oznámila prefektura departementu Gironde.
09:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump podmínil jadernou dohodu se Saúdy uznáním Izraele

Prezident Donald Trump prohlásil, že přelomová jaderná dohoda mezi USA a Saúdskou Arábií závisí na tom, zda se království připojí k Abrahámovským dohodám, které znamenají uznání Státu Izrael. Rijád zatím na vyjádření nereagoval, v minulosti ale tento krok podmiňoval vytvořením palestinského státu. Experti se obávají, že dohoda povede k jadernému zbrojení v regionu.
před 1 hhodinou

Tisíce Izraelců za ochrany policie vstoupily do areálu mešity al-Aksá

Tisíce krajně pravicových Izraelců u příležitosti židovského svátku Tiša be-Av za ochrany izraelské policie vstoupily do areálu mešity al-Aksá v okupovaném východním Jeruzalémě, kde se začaly modlit, přestože modlitby nemuslimů jsou na místě oficiálně zakázány. Mezi účastníky akce byl také krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir. Jeho počínání odsoudili jordánští i palestinští představitelé.
před 1 hhodinou

Konflikt se šíří do Rudého moře. Hútíové útočili na saúdské tankery

Proíránští jemenští hútíové se přihlásili k útoku na dva saúdské tankery. Minimálně jeden z nich plul v Rudém moři, další lodě pak musely změnit kurz. Prezident USA Donald Trump uvedl, že požene Teherán k odpovědnosti za útoky hútíů. Spojené státy předtím opět udeřily na Írán. Při útoku na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Íránským útokům čelily Kuvajt či Jordánsko. Cena ropy Brent se kvůli eskalaci konfliktu poprvé od května vrátila nad sto dolarů za barel.
00:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Litva patří mezi země EU, které čelí nejprudšímu poklesu počtu obyvatel

Demografická krize v Evropě již není výzvou pro budoucnost, ale problémem, který již nyní mění tvář kontinentu, uvedla Evropská komise ve své nové zprávě, v níž varuje, že se očekává, že do konce století se počet obyvatel Evropské unie sníží o 50 milionů lidí. Zároveň populace výrazně zestárne.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.