O křeslo prezidenta Tchaj-wanu usilují tři kandidáti. Volby, které se mají uskutečnit 13. ledna, budou s napětím sledovat i obě velmoci, Spojené státy a Čína. Vztah ostrova k Pekingu je jedním z hlavních motivů předvolební kampaně.
Prezidentem Tchaj-wanu se chtějí stát tři muži. Vztah k Číně patří k hlavním motivům blížících se voleb
Události | Události | 1229 (zdroj: ČT24)
Viceprezident Laj Čching-te (Demokratická pokroková strana) chce udržet linii současné prezidentky Cchaj Jing-wen, která odmítla nabídku Číny na sjednocení podle principu „jedna země, dva systémy”. Kdysi se označil za pragmatického pracovníka pro nezávislost, ale v kampani je opatrnější. V tandemu s ním kandiduje na funkci viceprezidentky bývalá velvyslankyně ve Washingtonu.
„Tyto volby sleduje celý svět. Zvolíme si cestu k demokratickému Tchaj-wanu nebo vykročení do čínské náruče?“ ptal se Laj Čching-te na jednom z předvolebních mítinků.
Vládnoucí straně pomáhá, že se opozice nedokázala shodnout a nasadit společného protikandidáta. To roztříští hlasy a zvyšuje šance Demokratické pokrokové strany na úspěch, uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.
Opoziční Národní stranu Kuomintang – která má blíž ke komunistické Číně, ale odmítá pro-pekingskou nálepku – zastupuje bývalý starosta města Nová Tchaj-pej. Straší válkou a slibuje obnovit jednání s Pekingem. „Rozhodně získáme zpět Čínskou republiku, aby lidé mohli žít v klidu a bezpečí,“ prohlásil Hou Yu-Ih.
Třetím kandidátem je bývalý lékař a dříve starosta hlavního města. Kche Wen-če z Tchajwanské lidové strany sbírá hlasy nespokojených voličů. „Největším společným jmenovatelem mezi USA, Čínou a Tchaj-wanem je zachování statu quo a snaha o mír,“ řekl.
Peking označuje volby za rozhodování mezi „mírem a válkou“ a vládnoucí stranu za separatisty. Během roku se snažil naklonit stovky tchajwanských politiků levnými výlety na pevninu, doplnila Šámalová.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov je však od roku 1949 de facto nezávislý a posledních více než dvacet let má demokratické zřízení. Jeho současná vláda nároky Pekingu odmítá a trvá na tom, že jedině místní obyvatelé mohou rozhodovat o své budoucnosti. Drtivá většina zemí světa ale respektuje politiku jedné Číny a Tchaj-wan jako samostatný stát neuznává.