Nobelova cena strana 5 z 5

Letošní Nobelovu cenu za medicínu, která se oficiálně jmenuje cena za fyziologii a lékařství, obdrželi v pondělí 4. října společně David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů zodpovědných za vnímání teploty a hmatu.

Vyhlašování Nobelových cen, které začne v pondělí, letos opět ovlivní pandemie covidu-19. Laureáti si je nepřevezmou ve Stockholmu, ale ve svých zemích, a stejně jako loni se spekuluje, že by se téma covidu-19 mohlo odrazit i na výběru laureátů. Mezi favority Nobelovy ceny za mír je letos opět Světová zdravotnická organizace (WHO) a za lékařství by cenu mohli dostat vědci, kteří výrazně přispěli k výzkumu takzvaných mRNA vakcín, a tím i k superrychlému vývoji vakcín proti covidu-19.

Astrofyzici pozorovali pomocí menšího detektoru gravitačních vln dva velmi zvláštní signály. Vědci si zatím nejsou jistí, co vlastně sledovali – určitě je to ale něco zcela exotického. V úvahu připadají například interakce temné hmoty s černými dírami, vibrace doby těsně po vzniku vesmíru či zcela nová fyzika. Autoři objevu jsou proto zatím v popisu velmi opatrní.

Otázky kolem přepravy nosorožců vzhůru nohama, bakterie ve žvýkačkách vyplivnutých na chodnících v různých částech světa nebo úlohu vousů zkoumali čerství nositelé humoristických Nobelových cen (Ig Nobel Prize). Ocenění převzali ve čtvrtek večer při ceremoniálu, jenž se už druhý rok konal jen prostřednictvím on-line přenosu.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) žije ve světě přes 420 milionů lidí trpících cukrovkou a jejich počet rychle roste. Na související komplikace umírá ročně 1,6 milionu osob. Současná medicína ale dokáže v boji s touto chorobou účinně pomoci, na čemž mají velkou zásluhu kanadští vědci Frederick Banting a Charles Best. Právě oni totiž před 100 lety, 27. července 1921, izolovali hormon inzulin, který má klíčovou roli při regulaci hladiny cukru v krvi.

První laboratorní pokusy ukazují, že by se proti viru SARS-CoV-2 dala použít biotechnologie CRISPR – tedy takzvané genetické nůžky. Podle studie v odborném časopise Nature Communications by se tímto způsobem dalo zabránit viru v množení.

Bývalá myanmarská lídryně Do Aun Schan Su Ťij čelí dalšímu vyšetřování, tentokrát kvůli údajné korupci. S odvoláním na informace státního deníku New Light of Myanmar to napsala agentura Reuters. Nová obvinění se týkají údajného zneužití majetku dobročinné nadace, kterou Su Ťij vedla, a přijímání úplatků ve formě peněz a zlata. Obhájce političky, kterou nyní drží v domácím vězení vojenská junta, označil nová obvinění za absurdní.

Bývalá myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij, již vězní vojenská junta, se poprvé od únorového převratu osobně objevila před soudem, jenž však řízení odročil na 7. června. Krátce před zahájením soudního jednání popřála lidem pevné zdraví a zdůraznila, že její politická strana Národní liga pro demokracii (NLD) byla založena pro občany a bude existovat, dokud budou existovat občané. Myanmarská média minulý týden uvedla, že by NLD, která jasně zvítězila v listopadových parlamentních volbách, mohla být brzy rozpuštěna.

Bob Dylan, který 24. května slaví osmdesátiny, složil přes šest set písní, z nichž mnohé se staly doslova součástí kulturního dědictví. Co za některými z nich stojí? Výběr je vzhledem ke kvalitě Dylanových písní nevděčný, berme jej tedy spíše jako jakýsi pokus přiblížit všestrannost oslavencovy tvorby – tvorby, jež proměnila podobu populární hudby a rocku.

Bobu Dylanovi je osmdesát let. Jedna z tváří občanského mírového hnutí z šedesátých let a písničkář, který definoval folkovou hudbu, se na hudební scéně pohybuje přes šest dekád. Ještě předloni odehrál tři koncerty v pražské Lucerně. Loni vydal studiové album a v 79 letech se stal nejstarším umělcem, který se s deskou obsahující nové písně dostal do čela britského žebříčku. Vítěz Grammy, Oscara i držitel Nobelovy ceny za literaturu dokazuje, že i v „podzimu života“ dokáže oslovit široké publikum.

Přední světový vědec, jeden z otců vodíkové bomby, ale také odhodlaný bojovník za lidská práva a držitel Nobelovy ceny za mír. Od narození Andreje Dmitrijeviče Sacharova uplynulo v pátek sto let. Geniální fyzik se stal později bojovníkem proti jadernému zbrojení, hlasitým kritikem sovětského režimu a obráncem pronásledovaných. Nobelův výbor jej označil „hlasem svědomí lidstva“.

„Bylo to hodně zvláštní probuzení,“ vzpomíná na noc, kdy se dozvěděl, že získal Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství Charles Rice. Díky jeho práci se otevřela cesta k léčení žloutenky typu C. Virolog byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Tématem byly například také důvody, proč na tuto nemoc ještě neexistuje vakcína nebo třeba spolupráce s českými vědci na výzkumu encefalitidy.

Redaktor a moderátor Daniel Stach a dramaturgyně a editorka České televize Gabriela Cihlářová získali prestižní medaili Za zásluhy o rozvoj vědy Učené společnosti. Medaili, kterou zpravidla dostávají významní vědci, udělila Učená společnost novinářům vůbec poprvé. Dalšími dvěma novými nositeli se stali vědec Jan Krekule a genetik Milan Macek.

Rakouský spisovatel a držitel Nobelovy ceny za literaturu Peter Handke v neděli obdržel od srbského prezidenta Aleksandara Vučiče jedno z nejvyšších státních vyznamenání. Řád dostal za mimořádné zásluhy při šíření dobrého obrazu Srbska a za trvání na pravdě bez kompromisů, uvedla agentura AFP. Spisovatel je pro podporu Srbska v 90. letech a v období režimu Slobodana Miloševiče v zemi velmi populární. Za stejné postoje ale sklízí i kritiku.

Teorie obecné relativity se ověřuje například v tom, jak jezdíme auty, poukázal teoretický fyzik Jiří Bičák. Během své kariéry spolupracoval mimo jiné s nobelisty Rogerem Penrosem a Kipem Thornem. Přednášel také pro Stephena Hawkinga. Bičák byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Nositel Nobelovy ceny za literaturu Peter Handke zůstává rakouským občanem. Úřady ve spolkové zemi Korutany zastavily řízení o odnětí jeho občanství, uvedl deník Die Presse s odvoláním na hejtmana Petera Kaisera. Handke, který zaujímal prosrbské postoje za války v Jugoslávii, v roce 1999 obdržel pas od režimu tehdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, což vyvolalo pochyby o možnostech jeho občanství.

Myanmarské bezpečnostní složky během soboty ve městě Bago, které se nachází v centrální části země, zabily více než osmdesát protestujících. Ti demonstrovali proti únorovému vojenskému převratu v zemi. S odvoláním na místní média a opoziční Asociaci na pomoc politickým vězňům (AAPP) o tom napsala agentura Reuters.

Asociace univerzit pro výzkum vesmíru NASA vydala 5. dubna jako prestižní Geovědecký snímek dne fotografii s názvem „Obarvené Einsteinovo zatmění“, jehož spoluautory jsou dva čeští vědci – Petr Horálek a Miloslav Druckmüller. S využitím moderních výpočetních metod zpracování obrazu se pokusili „oživit“ snímek zatmění Slunce z 29. května 1919, který vedl k potvrzení Einsteinovy obecné teorie relativity: lidé tak po více než sto letech mohou poprvé zhlédnout, jak tento úkaz vypadal v barvách a jaké nezvyklé jevy obklopovaly zakryté Slunce.

Myanmarští demonstranti vyšli do ulic i v pondělí, přestože členové bezpečnostních složek den předtím postříleli v několika městech více než čtyřicet protestujících. Pondělní demonstrace proti únorovému armádnímu puči si zatím vyžádaly šest mrtvých. Pět obětí bylo hlášeno ze dvou měst ve střední části země a jedna z druhého největšího města Mandalaj. V některých jeho čtvrtích a Rangúnu armáda vyhlásila v neděli stanné právo. Někteří z protestujících nově vyjadřují svůj postoj pomocí tetování.

Balkon vídeňského Hofburgu, ze kterého nacistický diktátor Adolf Hitler 15. března 1938 oznámil připojení Rakouska k Německé říši, by měl být přístupný veřejnosti. V rozhovoru s agenturou DPA k tomu vyzvala ředitelka Muzea moderních rakouských dějin Monika Sommerová. Návštěva místa spojeného s nejtemnější kapitolou rakouské historie by podle ní mohla přispět k demokratické osvětě.

Nejméně osm lidí bylo od pátečního večera zabito a mnoho dalších utrpělo zranění při protestech v Myanmaru, kde policie v několika městech opět použila proti demonstrantům ostrou munici. Tři oběti jsou hlášeny z největšího města Rangúnu, kde se protestující v posledních dnech shromažďují v ulicích ve večerních hodinách navzdory nočnímu zákazu vycházení.

První rozsáhlá studie prověřovala, jaké jsou výsledky léčby ivermektinem u pacientů s covidem-19. Vědci dospěli k názoru, že jeho použití ve srovnání s placebem významně nezlepšilo dobu léčení.

Myanmarská policie ve čtvrtek zasáhla slzným plynem proti demonstrantům, kteří se shromáždili v Rangúnu a dalších městech. Lidé protestovali v ulicích proti únorovému puči i přesto, že bezpečnostní složky podle OSN ve středu zabily 38 lidí. Šlo tak o nejkrvavější den od převratu. Střelba zazněla v některých městech i ve čtvrtek, řekli agentuře Reuters svědci. Žádné oběti ale zatím nejsou hlášeny.

Letos je tomu už sto let, co byl objeven inzulin – hormon, který produkují Langerhansovy ostrůvky v pankreatu (slinivce břišní). Objev kanadského chirurga Fredericka Bantinga tak přinesl zatím jedinou účinnou léčbu cukrovky I. typu. Ta se do dnešní doby příliš nezměnila, jiný je však způsob aplikace inzulinu a hlavně měření hladiny cukru v krvi, které je nezbytné pro správnou kompenzaci diabetika. Průlomový byl nástup moderních technologií.