Vyhlašování Nobelových cen, které začne v pondělí, letos opět ovlivní pandemie covidu-19. Laureáti si je nepřevezmou ve Stockholmu, ale ve svých zemích, a stejně jako loni se spekuluje, že by se téma covidu-19 mohlo odrazit i na výběru laureátů. Mezi favority Nobelovy ceny za mír je letos opět Světová zdravotnická organizace (WHO) a za lékařství by cenu mohli dostat vědci, kteří výrazně přispěli k výzkumu takzvaných mRNA vakcín, a tím i k superrychlému vývoji vakcín proti covidu-19.
Začíná nobelovský týden. Jeho organizace i možní vítězové jsou ovlivněni pandemií
O tom, že ceny se budou rozdělovat pod vlivem covidové pandemie, se spekulovalo už vloni. Mezi favority na cenu za mír byla WHO, ocenění nakonec ale dostal Světový potravinový program (WFP) za boj proti hladu a úsilí o lepší podmínky lidí v místech ozbrojených konfliktů.
Jako první bude hned v pondělí vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, v úterý bude známá cena za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek bude ohlášen držitel či držitelka Nobelovy ceny za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 11. října.
Co říkají předpovědi
O držiteli Nobelovy ceny za lékařství už vícekrát předem napovědělo udělení americké Laskerovy ceny, kterou letos dostali Katalin Karikóová, maďarská biochemička z firmy BioNTech, a americký imunolog Drew Weissman, oba specialisté na mRNA vakcíny. Pokud výběr neovlivní pandemie, je mezi favority například afroamerická vědkyně Marilyn Gastonová, která by ji mohla dostat za přínos ve výzkumu srpkovité chudokrevnosti. Jde o dědičné onemocnění spojené se změnou tvaru červených krvinek, které významně zkracuje délku života a postihuje lidi v tropických a subtropických oblastech. Loni prestižní ocenění za lékařství dostali tři vědci za objev viru způsobujícího hepatitidu C.
Mezi žhavými kandidáty na Nobelovu cenu za mír jsou letos zmiňováni kromě WHO zejména běloruská disidentka Svjatlana Cichanouská či uvězněný ruský opoziční předák Alexej Navalnyj. Stejně jako loni a předloni se opět hovoří o tom, že by toto ocenění mohla získat švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, nevládní organizace Reportéři bez hranic či Výbor na ochranu novinářů (CPJ). Někteří znovu tipují hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží).
Široce sledovaná bývá každoročně i Nobelova za literaturu, jejíž laureát je často překvapením. Stejně tomu bylo loni, kdy ji získala americká básnířka Louise Glücková. Letos jsou podle sázkařů opět mezi favority japonský romanopisec Haruki Murakami, keňský autor Ngugi wa Thiong'o či kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. V posledních letech se mezi tipy na tuto cenu mnohá jména opakují. Už několik let je mezi nimi i česko-francouzský romanopisec Milan Kundera či Američan Stephen King. Z českých spisovatelů dostal Nobelovu cenu za literaturu jen Jaroslav Seifert v roce 1984.
Kvůli pandemii covidu-19 si Nobelovy ceny ve vědeckých oborech a za literaturu laureáti opět nepřevezmou osobně ve Stockholmu, ale ve svých zemích. U Nobelovy ceny za mír, která se rovněž 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce a zakladatele cen Alfreda Nobela (1833–1896), obvykle předává v norském Oslu, zůstává zatím otevřená možnost slavnostního osobního převzetí ocenění. Rozhodnutí má padnout v polovině října.