Nobelova cena strana 3 z 5

Letošní Nobelovu cenu za mír získali vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody. Oznámil to norský Nobelův výbor. Udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily. Podle organizace Člověk v tísni je význam oceněných pro ochranu lidských práv v Bělorusku, Rusku a na Ukrajině klíčový, jsou svědomím svých národů.

Nobelovu cenu za literaturu v prosinci ve Stockholmu převezme francouzská spisovatelka Annie Ernauxová. Dvaaosmdesátiletá autorka si podle akademiků ocenění vysloužila „svou odvahou a klinickou pronikavostí, s níž odkrývá kořeny, odcizenost a kolektivní omezení osobní paměti“. Proslavily ji autobiografické knihy, skrze něž zároveň podává výpověď ženy o době.

Letošními laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Carolyn R. Bertozziová, Morten Meldal and K. Barry Sharpless. Odborná komise rozhodla, že si ji zaslouží za svůj příspěvek k vývoji procesů, které zjednodušily funkční chemii.

Letošními laureáty Nobelovy ceny za fyziku se stali Alain Aspect, John F. Clauser a Anton Zeilinger. Odborná komise rozhodla, že si ji zaslouží za lepší pochopení toho, co se děje v kvantových stavech.

Letošním laureátem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu se stal švédský biolog Svante Pääbo. Odborná komise ocenila jeho zásluhy za objevy v evoluční genetice.

Začátek října je pravidelně spojený se sezonou Nobelových cen. Šest dní, šest cen a nejméně šest osob, z nichž se stanou světoznámé osobnosti.

Ruský nejvyšší soud rozhodl o zastavení webu opozičního listu Novaja gazeta, který na začátku tohoto měsíce přišel o licenci. Noviny v březnu v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině a zásahy ruských úřadů proti nezávislým médiím přestaly vycházet. Rozhodnutí soudu ještě nevstoupilo v platnost, list se proti němu odvolá.

Brno, které je jedním ze světových center výroby elektronových mikroskopů, hostí od neděle do pátku specializované vědce z celého světa. Na Mezinárodní mikroskopický kongres jich přijede asi šest set. Čeká je program v hotelu International a Uměleckoprůmyslovém muzeu, ale také přímo u výrobců. Brněnské továrny pokrývají asi třetinu světové produkce elektronových mikroskopů.

„Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti. Začíná Hyde Park Civilizace.“ Tato slova zaznívají už deset let v sobotu večer od moderátora Daniela Stacha. Za tu dobu vyzpovídal 31 nositelů Nobelovy ceny, pět astronautů, devět přeživších holocaustu a mnoho dalších osobností vědy i současné společnosti. Poprvé v historii Česka se také spojil s astronautem na oběžné dráze Země na Mezinárodní vesmírné stanici. Natáčel rovněž v CERNu i Evropské jižní observatoři v chilské poušti.

Prezident USA Joe Biden označil zesnulého sovětského exprezidenta Michaila Gorbačova za vzácného vůdce, jehož odvážné kroky učinily svět bezpečnějším a milionům lidí přinesly větší svobodu. Britský premiér Boris Johnson vyjádřil obdiv k jeho odvaze ukončit studenou válku, podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové byla Gorbačovova úloha při pádu takzvané železné opony stěžejní. Berlín zdůraznil jeho podíl na znovusjednocení Německa. Gorbačov zemřel v noci na středu ve věku 91 let.

Svržená myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij byla v pondělí odsouzena k dalším šesti rokům vězení. Soud v zemi, které vládne vojenská junta, ji shledal vinnou ve čtyřech případech korupce. Informovaly o tom agentury Reuters a AP s odvoláním na obeznámený zdroj. Už dříve byla Su Ťij odsouzena k jedenáctiletému vězení a čelí rovněž dalším obviněním.

Myanmarská vojenská vláda popravila čtyři muže odsouzené k trestu smrti, včetně dvou prodemokratických aktivistů, které dříve obvinila na základě protiteroristického zákona. Ve skupině je i bývalý poslanec Národní ligy pro demokracii (NLD) a blízký spolupracovník svržené vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Jedná se o první popravu v této jihovýchodní asijské zemi za desítky let. Zpráva vyvolala pobouřené reakce ochránců lidských práv včetně organizací Human Rights Watch (HRW) nebo Amnesty International (AI).

Před deseti lety, 4. července 2012, vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) oznámili, že objevili novou subatomární částici, která by mohla být Higgsovým bosonem. Higgsův boson, po němž vědci pátrají desítky let, je jedním ze základních stavebních kamenů současné fyziky, protože potvrzuje platnost současné teorie vzniku vesmíru a vysvětluje, jak získaly ostatní částice hmotnost. O rok později britský fyzik Peter Higgs a belgický vědec François Englert obdrželi díky objevu Nobelovu cenu za fyziku.

O další významný pokrok se pokoušejí vědci ve Spojených státech. Právě budují nový experimentální projekt Dune, který bude studovat elementární částice neutrina. Na dlouhodobém výzkumu se významně podílí také Česko a jeho odborníci, kteří se věnují částicové fyzice.

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají buňky 23letého člověka. Doufají, že jejich poznatky budou v budoucnu využitelné pro zmlazení buněk i dalších tělesných orgánů. Cílem výzkumu je vyvinout léčbu nemocí vázaných na přibývající věk, například diabetu, nemocí srdce a neurologických poruch.

Ruský list Novaja gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov byl oceněn Nobelovou cenou, oznámil, že po další úřední výstraze přerušuje svou práci, a to až do ukončení „speciální operace“ na Ukrajině. Tímto souslovím Kreml oficiálně označuje válku, kterou rozpoutal proti Ukrajině 24. února. Redakce o tom informovala na svém webu.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena se rozhodla prohlásit násilí páchané barmskou (myanmarskou) armádou na menšinových Rohinzích za genocidu. S odvoláním na nejmenované americké činitele to uvedly agentury AFP a Reuters.

Odvolací soud v Rusku v pondělí podle agentury Interfax potvrdil rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial. Ta je známá odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu. Ukončit činnost organizace a její lidskoprávní odnože soud nařídil loni v prosinci, krok ostře kritizovaly některé západní země včetně České republiky.

V 89 letech zemřel francouzský vědec Luc Montagnier, oceněný Nobelovou cenou za lékařství jako spoluobjevitel viru HIV, který způsobuje onemocnění AIDS. Oznámila to francouzská média. Montagnier získal prestižní ocenění za přínos vědě v roce 2008 spolu se svou kolegyní Françoise Barréovou-Sinoussiovou a německým virologem Haraldem zur Hausenem.

Polarografie, kterou objevil před 100 lety fyzikální chemik Jaroslav Heyrovský, vynesla české vědě v roce 1959 Nobelovu cenu za chemii. Metody odvozené od Heyrovského principů zůstávají platné dodnes a využívají se v ochraně životního prostředí, medicíně, průmyslu, fotovoltaice, ale třeba také v rozvoji nanotechnologií.

Ztroskotanci a samozvanci – tak přesně před 45 lety nazvali komunisté oficiálně signatáře Charty 77. Ten den vyšel ve stranickém Rudém právu článek, který kritizoval všechny, kteří pod dokument požadující dodržování lidských práv v Československu připojili svůj podpis. Začala tak veřejná část zostuzovací kampaně, která měla za cíl myšlenky Charty co nejdříve odsunout do zapomnění. Podle historiků se to ale nepodařilo, a to hlavně také díky pomoci Západu.

Hormon inzulin, který v roce 1921 objevili dva kanadští lékaři Frederick Banting a Charles Best, lékaři poprvé použili před sto lety – 11. ledna 1922 ho v Torontu podali čtrnáctiletému chlapci Leonardu Thompsonovi.

Soud uložil svržené vůdkyni Myanmaru (Barmy) Do Aun Schan Su Ťij čtyřletý trest vězení za nelegální dovoz a držení vysílaček a za porušení protipandemických opatření. S odvoláním na zdroje blízké případu o tom informovaly světové tiskové agentury.

Ve věku 90 let zemřel jihoafrický emeritní arcibiskup, bojovník proti rasistickému režimu apartheidu a držitel Nobelovy ceny za mír Desmond Tutu. S odkazem na jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosu o tom informuje agentura Reuters.