Jednoduchý krevní test k odhalení rakoviny by tu mohl být už brzy. Může varovat i před návratem nemoci

Několik vědeckých týmů napříč planetou zkoumá možnosti nového způsobu diagnostikování rakoviny. Budoucnost vidí v jednoduchém krevním testu, který umožní posoudit účinnost léčby rakoviny nebo odhalí nádor v těle ve velmi raném stadiu.

Krevní test, při kterém se v krvi pacienta hledají fragmenty nádorové DNA nebo nádorových buněk, se nazývá tekutá biopsie. Její užitečnost při sledování pacientů léčených na rakovinu nyní zkoumají desítky studií. 

Technika přináší pokrok u těch druhů rakoviny, kde jsou nádory často obtížně přístupné, jako je například rakovina plic. Mnozí pozorovatelé se domnívají, že by si její objev zasloužil Nobelovu cenu za medicínu: zejména je mnohem méně invazivní než klasická biopsie, při níž se odebírají vzorky tkáně z těla.

Především však poskytuje velmi přesné informace o rakovině pacienta. „Účelem odběru takzvané cirkulující DNA je odhalit mutace u určitých typů rakoviny a podle toho přizpůsobit léčbu,“ vysvětluje Alain Thierry, ředitel výzkumu v Ústavu pro výzkum rakoviny v Montpellieru na jihu Francie.

Analýza krve pacientů by také mohla brzy umožnit sledovat, jak rakovina reaguje na léčbu. „Konkrétně po chirurgickém odstranění nádoru se často předepisuje chemoterapie, i když nevíme, zda ji pacient skutečně potřebuje,“ říká Thierry.

Aby se rakovina nevrátila

Analýza krve pacienta by v budoucnu mohla v mnoha případech umožnit podávání méně zatěžující nebo časově méně náročné léčby, ale také odhalit případné recidivy. Tekutá biopsie má však i další, byť nejistější možnosti. „Jedna z nich bere dech: včasné odhalení rakoviny,“ říká nadšeně Thierry.

Na celém světě na testu pracuje několik týmů a biotechnologických společností. Jde o to, aby bylo možné odhalit nádor u jednotlivce pomocí odběru krve, a to ještě předtím, než se objeví příznaky nebo než je viditelný na rentgenovém snímku.

„Z technologického hlediska je to mnohem složitější než sledování rakoviny, protože to vyžaduje rozsáhlou analýzu mutací DNA a dalších specifických markerů, aniž bychom předem věděli, co hledáme,“ říká François-Clément Bidard, onkolog z pařížského Institutu Curie.

První úspěchy

Nedávno byly zvláště pozoruhodné výsledky studie americké biotechnologické společnosti Grail. V jejich výzkumu byl krevní test použit k odhalení rakoviny u osob starších 50 let, které byly zdánlivě zdravé. Test podstoupilo více než 6600 lidí. U 92 z nich bylo podezření na rakovinu. Nakonec se u 35 lidí rakovina do jednoho roku skutečně potvrdila a u 57 lidí se jednalo o omyl.

Test odhalil devět případů rakoviny, které by při běžném vyšetření pravděpodobně nebyly zjištěny. A i když jsou tyto testy spolehlivé, stále vyvolávají určité otázky, varuje Bidard.

„Jedním z nich jsou náklady, protože tento typ sekvenování je extrémně drahý. Dalším problémem je možná nadměrná diagnóza, kterou tyto testy vyvolávají, protože určitý počet zjištěných nádorů se ve skutečnosti vyvíjí velmi pomalu a nemusí nutně vyžadovat léčbu,“ vysvětluje.

Bude také nutné prokázat, že tyto testy představují významný pokrok oproti těm, které se používají v současnosti.

„Dnes máme dobře vyvinuté strategie screeningu rakoviny,“ uvedl generální ředitel onkologického centra Gustava Roussyho Fabrice Barlesi. Dodal ovšem, že „účast na těchto screeningových testech, které nabízí systém zdravotního pojištění, je v nejlepším případě pouze 40 procent“. Barlesi ale nevylučuje, že by krevní testy mohly být jednoho dne používány jako „doplněk“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 1 hhodinou

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 3 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 5 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 14 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 22 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026
Načítání...