Jednoduchý krevní test k odhalení rakoviny by tu mohl být už brzy. Může varovat i před návratem nemoci

Několik vědeckých týmů napříč planetou zkoumá možnosti nového způsobu diagnostikování rakoviny. Budoucnost vidí v jednoduchém krevním testu, který umožní posoudit účinnost léčby rakoviny nebo odhalí nádor v těle ve velmi raném stadiu.

Krevní test, při kterém se v krvi pacienta hledají fragmenty nádorové DNA nebo nádorových buněk, se nazývá tekutá biopsie. Její užitečnost při sledování pacientů léčených na rakovinu nyní zkoumají desítky studií. 

Technika přináší pokrok u těch druhů rakoviny, kde jsou nádory často obtížně přístupné, jako je například rakovina plic. Mnozí pozorovatelé se domnívají, že by si její objev zasloužil Nobelovu cenu za medicínu: zejména je mnohem méně invazivní než klasická biopsie, při níž se odebírají vzorky tkáně z těla.

Především však poskytuje velmi přesné informace o rakovině pacienta. „Účelem odběru takzvané cirkulující DNA je odhalit mutace u určitých typů rakoviny a podle toho přizpůsobit léčbu,“ vysvětluje Alain Thierry, ředitel výzkumu v Ústavu pro výzkum rakoviny v Montpellieru na jihu Francie.

Analýza krve pacientů by také mohla brzy umožnit sledovat, jak rakovina reaguje na léčbu. „Konkrétně po chirurgickém odstranění nádoru se často předepisuje chemoterapie, i když nevíme, zda ji pacient skutečně potřebuje,“ říká Thierry.

Aby se rakovina nevrátila

Analýza krve pacienta by v budoucnu mohla v mnoha případech umožnit podávání méně zatěžující nebo časově méně náročné léčby, ale také odhalit případné recidivy. Tekutá biopsie má však i další, byť nejistější možnosti. „Jedna z nich bere dech: včasné odhalení rakoviny,“ říká nadšeně Thierry.

Na celém světě na testu pracuje několik týmů a biotechnologických společností. Jde o to, aby bylo možné odhalit nádor u jednotlivce pomocí odběru krve, a to ještě předtím, než se objeví příznaky nebo než je viditelný na rentgenovém snímku.

„Z technologického hlediska je to mnohem složitější než sledování rakoviny, protože to vyžaduje rozsáhlou analýzu mutací DNA a dalších specifických markerů, aniž bychom předem věděli, co hledáme,“ říká François-Clément Bidard, onkolog z pařížského Institutu Curie.

První úspěchy

Nedávno byly zvláště pozoruhodné výsledky studie americké biotechnologické společnosti Grail. V jejich výzkumu byl krevní test použit k odhalení rakoviny u osob starších 50 let, které byly zdánlivě zdravé. Test podstoupilo více než 6600 lidí. U 92 z nich bylo podezření na rakovinu. Nakonec se u 35 lidí rakovina do jednoho roku skutečně potvrdila a u 57 lidí se jednalo o omyl.

Test odhalil devět případů rakoviny, které by při běžném vyšetření pravděpodobně nebyly zjištěny. A i když jsou tyto testy spolehlivé, stále vyvolávají určité otázky, varuje Bidard.

„Jedním z nich jsou náklady, protože tento typ sekvenování je extrémně drahý. Dalším problémem je možná nadměrná diagnóza, kterou tyto testy vyvolávají, protože určitý počet zjištěných nádorů se ve skutečnosti vyvíjí velmi pomalu a nemusí nutně vyžadovat léčbu,“ vysvětluje.

Bude také nutné prokázat, že tyto testy představují významný pokrok oproti těm, které se používají v současnosti.

„Dnes máme dobře vyvinuté strategie screeningu rakoviny,“ uvedl generální ředitel onkologického centra Gustava Roussyho Fabrice Barlesi. Dodal ovšem, že „účast na těchto screeningových testech, které nabízí systém zdravotního pojištění, je v nejlepším případě pouze 40 procent“. Barlesi ale nevylučuje, že by krevní testy mohly být jednoho dne používány jako „doplněk“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.