Pacient s HIV trpěl leukémií. Léčba rakoviny ho zřejmě zbavila viru

Muž, který žil s virem HIV od 80. let minulého století, se podle lékařů zřejmě vyléčil, stal se tak teprve čtvrtým takovým případem v historii, informoval web BBC.

Muž je známý jako pacient z „Města naděje“ podle nemocnice City of Hope v kalifornském Duarte, kde se léčil. Mnoho jeho přátel zemřelo na HIV v době, kdy ještě nebyly rozšířeny antiretrovirové léky, které by dokázaly lidem zajistit téměř normální délku života.

„Když mi byl v roce 1988 diagnostikován virus HIV, myslel jsem si stejně jako mnoho dalších, že je to rozsudek smrti. Nikdy jsem si nepomyslel, že se dožiji dne, kdy už nebudu mít HIV,“ uvedl pacient.

Nyní šestašedesátiletý muž, který si nepřeje být jmenován, přestal dokonce užívat léky na HIV. Lékaři se primárně nesnažili vyléčit jej z HIV, diagnostikovali mu však před třemi lety leukémii, a proto se lékařský tým rozhodl, že pacient potřebuje transplantaci kostní dřeně. Shodou okolností byl jeho dárce odolný vůči viru HIV. U některých lidí, včetně dárce, se totiž vyskytuje mutace chemokinového receptoru CCR5, a nedochází tak k nákaze buněk virem HIV.

Složitý zákrok

Lékaři pacienta po transplantaci pečlivě sledovali a hladina viru se v jeho těle stala nedetekovatelnou. Nyní je již více než 17 měsíců v remisi.

Prvním vyléčeným případem na světě byl v roce 2011 Timothy Ray Brown, známý jako berlínský pacient. Nicméně pacient z Kalifornie je nejstarším pacientem, který byl takto vyléčen, a zároveň žil s HIV nejdéle.

Transplantace kostní dřeně však podle odborníků bohužel nepřinese revoluci v léčbě HIV pro 38 milionů lidí na světě, kteří jsou v současné době nakaženi. „Je to složitý zákrok s významnými potenciálními vedlejšími účinky. Pro většinu lidí žijících s HIV to tedy není vhodná volba. Vědci však zkoumají způsoby, jak se zaměřit na mutaci receptoru CCR5 pomocí genové terapie,“ dodala Jana Dickter, lékařka infekčního oddělení v kalifornské nemocnici City of Hope.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 22 mminutami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026
Načítání...