Nobelova cena strana 4 z 5

Zisk Nobelovy ceny za mír neznamená, že by šéfredaktor listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov nemohl být prohlášen za „zahraničního agenta“. Prohlásil to šéf Kremlu Vladimir Putin. Muratov minulý týden obdržel prestižní ocenění společně s filipínskou novinářkou Mariou Ressaovou za boj za svobodu slova. V Rusku v poslední době sílí potlačování nezávislých médií a mezi nástroje represí patří i zákon o „zahraničních agentech“.

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou přírodní experimenty cenným zdrojem poznání.

Letošní Nobelovu cenu za mír získali šéfredaktor listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov z Ruska a novinářka Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova, uvedl norský Nobelův výbor.

Nobelovu cenu za literaturu převezme Abdulrazak Gurnah. Romanopisec pocházející z Tanzanie žije v Anglii a píše anglicky. Laureáta za rok 2021 oznámila Švédská akademie. Předseda Nobelova výboru pro literaturu Anders Olsson označil Gurnaha za „jednoho z nejpřednějších postkoloniálních spisovatelů“.

Královská švédská akademie věd oznámila, že letos získali Nobelovu cenu za chemii Benjamin List a David W.C. MacMillan za výzkum takzvané organokatalýzy – nástroje pro přesnou stavbu molekul.

Augustiniánský řád souhlasil s exhumací ostatků Gregora Johanna Mendela a vědci v Brně teď budou zkoumat jeho DNA. Od narození zakladatele genetiky uplyne příští rok v červenci 200 let.

Letošní Nobelova cena za fyziku byla udělena z jedné poloviny společně Syukuro Manabemu a Klausi Hasselmannovi „za fyzikální modelování zemského klimatu, kvantifikaci jeho proměnlivosti a spolehlivou předpověď globálního oteplování“ a z druhé poloviny Giorgiu Parisimu „za objev vzájemného působení neuspořádanosti a fluktuací ve fyzikálních systémech od atomárních po planetární měřítka“.

Letošní Nobelovu cenu za medicínu, která se oficiálně jmenuje cena za fyziologii a lékařství, obdrželi v pondělí 4. října společně David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů zodpovědných za vnímání teploty a hmatu.

Vyhlašování Nobelových cen, které začne v pondělí, letos opět ovlivní pandemie covidu-19. Laureáti si je nepřevezmou ve Stockholmu, ale ve svých zemích, a stejně jako loni se spekuluje, že by se téma covidu-19 mohlo odrazit i na výběru laureátů. Mezi favority Nobelovy ceny za mír je letos opět Světová zdravotnická organizace (WHO) a za lékařství by cenu mohli dostat vědci, kteří výrazně přispěli k výzkumu takzvaných mRNA vakcín, a tím i k superrychlému vývoji vakcín proti covidu-19.

Astrofyzici pozorovali pomocí menšího detektoru gravitačních vln dva velmi zvláštní signály. Vědci si zatím nejsou jistí, co vlastně sledovali – určitě je to ale něco zcela exotického. V úvahu připadají například interakce temné hmoty s černými dírami, vibrace doby těsně po vzniku vesmíru či zcela nová fyzika. Autoři objevu jsou proto zatím v popisu velmi opatrní.

Otázky kolem přepravy nosorožců vzhůru nohama, bakterie ve žvýkačkách vyplivnutých na chodnících v různých částech světa nebo úlohu vousů zkoumali čerství nositelé humoristických Nobelových cen (Ig Nobel Prize). Ocenění převzali ve čtvrtek večer při ceremoniálu, jenž se už druhý rok konal jen prostřednictvím on-line přenosu.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) žije ve světě přes 420 milionů lidí trpících cukrovkou a jejich počet rychle roste. Na související komplikace umírá ročně 1,6 milionu osob. Současná medicína ale dokáže v boji s touto chorobou účinně pomoci, na čemž mají velkou zásluhu kanadští vědci Frederick Banting a Charles Best. Právě oni totiž před 100 lety, 27. července 1921, izolovali hormon inzulin, který má klíčovou roli při regulaci hladiny cukru v krvi.

První laboratorní pokusy ukazují, že by se proti viru SARS-CoV-2 dala použít biotechnologie CRISPR – tedy takzvané genetické nůžky. Podle studie v odborném časopise Nature Communications by se tímto způsobem dalo zabránit viru v množení.

Bývalá myanmarská lídryně Do Aun Schan Su Ťij čelí dalšímu vyšetřování, tentokrát kvůli údajné korupci. S odvoláním na informace státního deníku New Light of Myanmar to napsala agentura Reuters. Nová obvinění se týkají údajného zneužití majetku dobročinné nadace, kterou Su Ťij vedla, a přijímání úplatků ve formě peněz a zlata. Obhájce političky, kterou nyní drží v domácím vězení vojenská junta, označil nová obvinění za absurdní.

Bývalá myanmarská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij, již vězní vojenská junta, se poprvé od únorového převratu osobně objevila před soudem, jenž však řízení odročil na 7. června. Krátce před zahájením soudního jednání popřála lidem pevné zdraví a zdůraznila, že její politická strana Národní liga pro demokracii (NLD) byla založena pro občany a bude existovat, dokud budou existovat občané. Myanmarská média minulý týden uvedla, že by NLD, která jasně zvítězila v listopadových parlamentních volbách, mohla být brzy rozpuštěna.

Bob Dylan, který 24. května slaví osmdesátiny, složil přes šest set písní, z nichž mnohé se staly doslova součástí kulturního dědictví. Co za některými z nich stojí? Výběr je vzhledem ke kvalitě Dylanových písní nevděčný, berme jej tedy spíše jako jakýsi pokus přiblížit všestrannost oslavencovy tvorby – tvorby, jež proměnila podobu populární hudby a rocku.

Bobu Dylanovi je osmdesát let. Jedna z tváří občanského mírového hnutí z šedesátých let a písničkář, který definoval folkovou hudbu, se na hudební scéně pohybuje přes šest dekád. Ještě předloni odehrál tři koncerty v pražské Lucerně. Loni vydal studiové album a v 79 letech se stal nejstarším umělcem, který se s deskou obsahující nové písně dostal do čela britského žebříčku. Vítěz Grammy, Oscara i držitel Nobelovy ceny za literaturu dokazuje, že i v „podzimu života“ dokáže oslovit široké publikum.

Přední světový vědec, jeden z otců vodíkové bomby, ale také odhodlaný bojovník za lidská práva a držitel Nobelovy ceny za mír. Od narození Andreje Dmitrijeviče Sacharova uplynulo v pátek sto let. Geniální fyzik se stal později bojovníkem proti jadernému zbrojení, hlasitým kritikem sovětského režimu a obráncem pronásledovaných. Nobelův výbor jej označil „hlasem svědomí lidstva“.

„Bylo to hodně zvláštní probuzení,“ vzpomíná na noc, kdy se dozvěděl, že získal Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství Charles Rice. Díky jeho práci se otevřela cesta k léčení žloutenky typu C. Virolog byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Tématem byly například také důvody, proč na tuto nemoc ještě neexistuje vakcína nebo třeba spolupráce s českými vědci na výzkumu encefalitidy.

Redaktor a moderátor Daniel Stach a dramaturgyně a editorka České televize Gabriela Cihlářová získali prestižní medaili Za zásluhy o rozvoj vědy Učené společnosti. Medaili, kterou zpravidla dostávají významní vědci, udělila Učená společnost novinářům vůbec poprvé. Dalšími dvěma novými nositeli se stali vědec Jan Krekule a genetik Milan Macek.

Rakouský spisovatel a držitel Nobelovy ceny za literaturu Peter Handke v neděli obdržel od srbského prezidenta Aleksandara Vučiče jedno z nejvyšších státních vyznamenání. Řád dostal za mimořádné zásluhy při šíření dobrého obrazu Srbska a za trvání na pravdě bez kompromisů, uvedla agentura AFP. Spisovatel je pro podporu Srbska v 90. letech a v období režimu Slobodana Miloševiče v zemi velmi populární. Za stejné postoje ale sklízí i kritiku.

Teorie obecné relativity se ověřuje například v tom, jak jezdíme auty, poukázal teoretický fyzik Jiří Bičák. Během své kariéry spolupracoval mimo jiné s nobelisty Rogerem Penrosem a Kipem Thornem. Přednášel také pro Stephena Hawkinga. Bičák byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Nositel Nobelovy ceny za literaturu Peter Handke zůstává rakouským občanem. Úřady ve spolkové zemi Korutany zastavily řízení o odnětí jeho občanství, uvedl deník Die Presse s odvoláním na hejtmana Petera Kaisera. Handke, který zaujímal prosrbské postoje za války v Jugoslávii, v roce 1999 obdržel pas od režimu tehdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, což vyvolalo pochyby o možnostech jeho občanství.

Myanmarské bezpečnostní složky během soboty ve městě Bago, které se nachází v centrální části země, zabily více než osmdesát protestujících. Ti demonstrovali proti únorovému vojenskému převratu v zemi. S odvoláním na místní média a opoziční Asociaci na pomoc politickým vězňům (AAPP) o tom napsala agentura Reuters.