Zemřel Luc Montagnier, objevitel viru HIV. Na konci života se stal oblíbencem dezinformátorů

V 89 letech zemřel francouzský vědec Luc Montagnier, oceněný Nobelovou cenou za lékařství jako spoluobjevitel viru HIV, který způsobuje onemocnění AIDS. Oznámila to francouzská média. Montagnier získal prestižní ocenění za přínos vědě v roce 2008 spolu se svou kolegyní Françoise Barréovou-Sinoussiovou a německým virologem Haraldem zur Hausenem.

Záhadnou smrtelnou nemoc, jež posléze dostala název syndrom získaného selhání imunity neboli AIDS, poprvé popsali američtí lékaři v roce 1981. Původce choroby, která se šířila především mezi příslušníky homosexuální komunity, však v té době ještě nebyl znám.

Teprve počátkem roku 1983 izolovali francouzští vědci Montagnier, Barréová-Sinoussiová a Jean-Claude Chermann z Pasteurova ústavu virus, jenž byl za nemoc odpovědný. Prakticky ve stejnou dobu došel k podobnému závěru také Američan Robert Gallo z Národního ústavu zdraví ve Washingtonu.

Mezi americkými a francouzskými vědci se proto rozhořel spor o to, komu má být prvenství připsáno. Konflikt byl nakonec vyřešen dohodou o rozdělení příjmů z prodeje testů na AIDS.

Objev viru HIV (human immunodeficiency virus) umožnil vyvinout léky, které postup nemoci výrazně zpomalují. Svůj podíl na tom měl již zesnulý český chemik Antonín Holý, jenž se svým týmem objevil řadu preparátů, které jsou součástí léků proti AIDS. Přes veškerý pokrok je však tato nemoc dodnes smrtelná.

Kontroverzní myslitel

Francouzský tisk připomíná, že navzdory Nobelově ceně býval Montagnier zejména po roce 2000 ve vědecké komunitě předmětem sporů a distancování se od některých jeho kontroverzních nápadů, například léčby Parkinsonovy nemoci zkvašenou papájou či myšlenky, že dobrý imunitní systém se při správné výživě dokáže HIV zbavit „během několika týdnů“.

Montagnier se také v posledních letech zařadil mezi odpůrce očkování a kolektiv 106 vědců mu vytkl, že šíří nebezpečná poselství v oblastech, které leží mimo pole jeho působení a znalostí, připomněl na svém webu list Libération. Mezi nepravdivá tvrzení, která šířil, patřilo například to, že vakcíny vyvolávají mutace viru.

Vědec se tak stal oblíbencem dezinformačních webů, které mu vkládaly do úst tvrzení, která nikdy neřekl. Mezi ta, která se šířila nejvíc, patřila věta: „Neexistuje naděje a žádná možná léčba pro ty, kteří již byli očkováni. Musíme být připraveni zpopelnit těla. Všichni zemřou na zesílení závislém na protilátkách. To je vše, co lze říci.“ Toto tvrzení je ale zcela vymyšlené, Montagnier nikdy nic takového neprohlásil.

Profesor biologie Montagnier podle listu France Soire zemřel v úterý 8. února za přítomnosti svých dětí v Americké nemocnici na pařížském předměstí Neuilly, kde tamní radnice také vystavila úmrtní list.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 13 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 15 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...