Transport nosorožců hlavou dolů nebo korupce obézních politiků. Vědci si rozdělili humoristické Ig Nobelovy ceny

Otázky kolem přepravy nosorožců vzhůru nohama, bakterie ve žvýkačkách vyplivnutých na chodnících v různých částech světa nebo úlohu vousů zkoumali čerství nositelé humoristických Nobelových cen (Ig Nobel Prize). Ocenění převzali ve čtvrtek večer při ceremoniálu, jenž se už druhý rok konal jen prostřednictvím on-line přenosu.

Zástupci redakce vědeckého humoristického časopisu Annals of Improbable Research, který Ig Nobel Prize pořádá, uvádějí, že ceny by lidi měly nejdříve rozesmát, ale pak také přivést k zamyšlení, píše britská BBC na svých internetových stránkách.

Experiment, při kterém je dvanáct nosorožců na deset minut zavěšených vzhůru nohama, na první pohled působí jako padlý na hlavu. Nicméně přesně to udělal Robin Radcliffe, veterinář z Cornellovy univerzity, a jeho kolegové v Namibii, aby zjistili, zda převoz nosorožců zavěšených za nohy pod helikoptérou neohrožuje jejich zdraví. Ve spolupráci se zástupci namibijského ministerstva životního prostředí zavěsili na jeřábu vzhůru nohama 12 uspaných nosorožců a sledovali reakci jejich srdce a plic.

Ukázalo se, že nosorožci tento způsob přepravy snášejí velmi dobře, protože jejich plíce jsou zatěžovány rovnoměrně. Zavěsit tyto lichokopytníky hlavou dolů je lepší než je položit na bok, protože v níže položené části plic se pak nahromadí více krve. Kvůli vysoké hmotnosti nosorožců trpí při položení na boku také jejich svaly. Radcliffe si za to odnesl ocenění za dopravu.

Humoristickou cenu za mír letos získali badatelé, kteří zkoumají hypotézu, že lidem na obličeji vyrostly vousy, aby je chránily před fackami. Nositelé ceny za lékařství zase dokázali, že orgasmus může uvolnit dýchání nosem stejně efektivně jako léky pro zmírnění otoku nosní sliznice. Ocenění za chemii získal výzkum vzduchu v kinosálech. Jeho cílem bylo zjistit, zda zápach, který se z diváků line, spolehlivě ukazuje na míru násilí, sexu, špatného chování, vulgarismů a konzumace drog ve filmu, který sledují.

Pozoruhodné bylo i ocenění za ekonomické vědy. To dostal tým, který zkoumal, jak souvisí míra korupce s obezitou premiérů postsovětských zemí – vědci tvrdí, že našli významnou korelaci: tedy země, kde se vystřídalo více obézních premiérů, patřily k těm nejvíce zkorumpovaným. Vyznamenání za biologii převzali vědci, kteří se věnovali „různým druhům mňoukání, vrnění, frkání, funění, syčení, funění, vrčení a dalším druhům kočičí komunikace.“

Dva výzkumy se zajímavě srazily: cenu za fyziku si odnesli vědci s prací, proč se chodci na chodníku nesráží s ostatními chodci, zatímco ocenění za kinetiku získali vědci za výzkum, proč se chodci na chodníku s ostatními chodci sráží.

Česká stopa

Ocenění ve čtvrtek udělovali skuteční nositelé Nobelových cen. Byla mezi nimi třeba Frances Arnoldová, laureátka Nobelovy ceny za chemii za rok 2018, nebo Eric Maskin, který prestižní vědecké vyznamenání získal za ekonomii v roce 2007. Laureáti humoristických cen získávají kromě jiného falešnou bankovku v hodnotě 10 bilionů zimbabwských dolarů.

Z českých vědců v roce 2014 cenu získal Jaroslav Flegr a jeho kolegové, kteří zkoumali, zda je pro lidské psychické zdraví nebezpečné chovat kočku. Šlo o výzkum související s toxoplazmózou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 3 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...