Pipi Dlouhá punčocha, značka IKEA a Nobelova cena patří mezi sto děl, značek a idejí, které definují, co to znamená být Švédem. Do kulturního kánonu je zařadila švédská vláda. Naopak popový fenomén ABBA se na seznam nedostal, nesplnil totiž základní podmínku, tedy dataci vzniku před nejméně padesáti lety.
Vypracování kulturního kánonu bylo součástí programu současné pravicové vládní koalice. A zájem na projektu měli i nacionalističtí Švédští demokraté, kteří kabinet podporují. Se sestavováním seznamu se začalo v roce 2023.
Některé švédské instituce a menšinová uskupení naopak nápad kritizovaly. A to včetně Švédské akademie, která se na seznamu zprostředkovaně ocitla zařazením Nobelových cen. Organizace rozhodující o laureátech prestižního ocenění za literaturu je toho názoru, že výběr do kánonu upřednostňuje ideologii před literární tvorbou. Ozvali se i zástupci původních obyvatel Sámů v severním Švédsku. Nemožnost účastnit se projektu vnímají jako „pokračující útlak“.
Kritici označují vládní iniciativu za příliš výlučnou a úzce vymezenou. Zvažované položky totiž musely existovat už před nejméně padesáti lety, to znamená, že se na seznam nevešla popová kapela ABBA, jeden z nejznámějších kulturních exportů Švédska. Časová podmínka zároveň dostala z výběru přínos zástupců přibližně jedné pětiny Švédů narozených v zahraničí – většina těchto přistěhovalců do severské země totiž přišla po roce 1975. Mimo zůstaly také masové kuličky.
Co s kánonem dál?
Ministryně kultury Parisa Liljestrandová uvedla, že kánon byl špatně pochopen. Zdůraznila, že záměrem bylo vytvořit „užitečný nástroj pro vzdělávání, komunitu a inkluzi“. Britský list The Guardian poznamenává, že výsledek přichází v době, kdy se švédské kulturní instituce nacházejí v krizi kvůli rozpočtovým škrtům a rostoucím nájmům. Poukazuje také na obecnější problém definovat národní kulturu.
The Guardian v komentáři rovněž upozorňuje, že není jasné, co sestavení kánonu znamená v praxi, jestli třeba časem přibydou další položky nebo jestli se přemýšlí o implementaci seznamu do školních osnov, podobně jako tomu bylo v Dánsku. Tam kulturní kánon sestavili už v roce 2006, pak ale v tichosti upadl do zapomnění. Kulturní kánon sestavilo rovněž Nizozemsko, vymezuje ho jako průvodce padesáti „nejdůležitějšími událostmi, osobnostmi a věcmi nizozemské historie“. K využití seznamu ve školách poskytuje výukové materiály.
Íránská autorka žijící ve Švédsku Shora Esmailianová řekla deníku Sydsvenskan, že státem vnucené kánony toho, co to znamená být Švédem, nepomohou vytvořit „vstřícnou a rovnoprávnou společnost“.
Pipi, doly i otcovská dovolená
Švédský kánon zahrnuje padesát kulturních artefaktů, zastupujících literaturu, kinematografii, divadlo a hudbu, a padesát položek vypovídajících o společnosti, které čerpají z oblasti náboženství, práva a ekonomiky. Zahrnuty jsou i vynálezy, místa a historie, produkty nebo události považované za klíčové pro švédské sebeuvědomění.
Kromě Nobelových cen se mezi stovku „vítězů“ dostala třeba knižní hrdinka Pipi Dlouhá punčocha od oceňované švédské autorky příběhů pro děti a mládež Astrid Lindgrenové nebo kultovní film režiséra Ingmara Bergmana Sedmá pečeť.
V širším významu slova kultura pak výbor považoval za důležité pro definici „švédskosti“ značku nábytku IKEA, měděné doly, otcovskou dovolenou nebo Allemansrätten čili právo veřejného přístupu, které zajišťuje Švédům svobodu užívat si bez poplatků přírodu, pokud se chovají ohleduplně k flóře i fauně a respektují pravidla případných soukromých majitelů pozemků. Ať už jde o kempování v horách, sjíždění řek na kajaku, nebo houbaření.
