Laureátem Nobelovy ceny za literaturu za rok 2025 se stal maďarský prozaik László Krasznahorkai. Obdržel ji za „působivé a vizionářské dílo, které uprostřed apokalyptického teroru znovu potvrzuje sílu umění“.
Krasznahorkai je teprve druhým maďarským literátem, který získal Nobelovu cenu za literaturu. Tím prvním byl poměrně nedávno – v roce 2002 – Imre Kertész, jehož hlavním tématem se stal holocaust.
Jednasedmdesátiletý Krasznahorkai je známý hlavně svými díly Satanské tango a Melancholie odporu. V roce 2015 obdržel Mezinárodní Man Bookerovu cenu. Ta ho rovněž označila za vizionářského spisovatele, který zachycuje současnou existenci v děsivých, neobvyklých, šokujícím způsobem komických, a přesto často krásných scénách. Americká kritička Susan Sontagová ho korunovala „mistrem apokalypsy“ současné literatury.
Inspirace Kafkou i Čínou a Japonskem
Ve své tvorbě se Krasznahorkai inspiruje především dílem svých oblíbených středoevropských autorů: Franze Kafky, Roberta Musila a I. B. Singera. „Když nečtu Kafku, myslím na Kafku. Když nemyslím na Kafku, chybí mi, že na něj nemyslím,“ řekl v roce 2013 pro londýnský literární časopis The White Review.
Švédská akademie ve zdůvodnění k výběru letošního laureáta označuje maďarského nobelistu za epického spisovatele středoevropské tradice, jehož psaní se vyznačuje „absurdismem a groteskním přeháněním“.
Zmiňuje i jeho inspiraci Kafkou, ale také cestami do Číny a Japonska, které podle soudu akademiků dodaly prozaikově tvorbě „kontemplativnější tón“. Vyzdvihuje při tom mimo jiné román Od Severu hora, od Jihu jezero, od Západu cesty, od Východu řeka (Északról hegy, Délről tó, Nyugatról utak, Keletről folyó) z roku 2003. K českým čtenářům se miniatura podobná rozměrnějšímu Goethovu Faustovi a zároveň volně vycházející z klasické japonské literatury dostala o pět let později.
Sugestivní Satanské tango
Další díla maďarského prozaika zatím na překlad čekají, s výjimkou jeho prozaického debutu, jímž je zmíněné Satanské tango. Prorocká vize o budoucnosti střední Evropy. Krasznahorkai knihu napsal v polovině osmdesátých let pro lidi, kteří „chtějí něco jiného než zábavu..., kteří mají rádi bolestně krásné věci“, jak uvedl v jednom z rozhovorů. Jeho prvotina zaznamenala okamžitý úspěch.
V sugestivní výpovědi o zkáze popisuje opuštěnou vesnici kdesi v maďarské pustině, kde dosud přežívá zbytek obyvatelstva. Náhle se vracejí dvě postavy, které už všichni považovali za mrtvé, a je pro zbídačené vesničany otázkou, zda přinášejí spásu, nebo zatracení.
Aktuální kontext, v kterém by mohlo Krasznahorkaiho dílo rezonovat, přiblížil pro agenturu Reuters profesor komunikace Jason Whittaker z Lincolnovské univerzity. Domnívá se, že čtenáře osloví „některé ponuré a temně komické prvky“ v Krasznahorkaiho knihách vzhledem k zahlcení zprávami z ruské agrese vůči Ukrajině a konfliktů na Blízkém východě.
Hlídal a psal
Čerstvý nobelista se sám narodil v odlehlé venkovské oblasti – v maloměstě Gyula nedaleko rumunských hranic. Otec, který dlouho skrýval své židovské kořeny, byl právník, matka úřednice. Krasznahorkai vystudoval práva a později maďarštinu a literaturu, hned po studiích se dal na dráhu spisovatele. Svou prvotinu začal psát, když se v osmdesátých letech živil jako noční hlídač v mlékárně a v noci ve stodole svou prózu promýšlel. Nyní opět žije v ústraní na venkově.
„Krasznahorkai má specifické větné vyjadřování, často používá hodně dlouhých souvětí. Není výjimkou, že věta končí až na konci kapitoly. Je to velice specifický tok jeho myšlenek a událostí. Čeština takhle dlouhá souvětí neunese, ale nelze to rozčlenit na více celků. Takže to lze vyřešit třeba středníkem,“ uvedla Simona Kolmanová, která je podepsána pod oběma českými překlady Krasznahorkaiových knih.
Díky prestižnímu literárnímu ocenění překladů pravděpodobně přibyde. „Je to autor mimořádných literárních kvalit, a pokud se dohodneme na autorských právech, pokusíme se ho v nejbližší době znovu uvést na český trh,“ přislíbil Tomáš Reichel, ředitel nakladatelství Host, kde vyšlo Satanské tango. Upozornil v té souvislosti, že světové pozornosti se literatuře středoevropského prostoru dostává jen šest let poté, co Nobelovu cenu obdržela polská spisovatelka Olga Tokarczuková.
Scenárista filmových adaptací
Na úspěchu Krasznahorkaie nejen v Maďarsku se podílí i skutečnost, že Satanské tango a další knihy byly zfilmovány jeho krajanem, režisérem Bélou Tarrem. Satanské tango natočil se stopáží trvající přes sedm hodin. Když navštívil autor předlohy v roce 2003 Česko, zhlédl snímek při projekci v Brně.
Attila Gál, který má v pražském Lisztově institutu, tedy maďarském kulturním centru, na starosti literaturu, připomněl, že Krasznahorkai několikrát vystoupil i v Praze. Institut by nobelistu rád pozval znovu, pokud bude mít čas. Podle něho je Krasznahorkai hojně překládaným autorem, jehož je těžké zařadit. Píše často existenciální literaturu s filozofickým přesahem, ovlivněným východní filozofií.
Německá zkušenost
Krasznahorkai se podílel na scénářích nejen k Tarrovým adaptacím svých románů, ale spolupracoval jako scenárista i na jeho dalších filmech. Naposledy v roce 2011 na podobenství Turínský kůň postaveném na epizodě ze života německého filozofa Friedricha Nietzscheho. Snímek se dostal do hlavní soutěže na Berlinale, kde sice nevyhrál hlavní cenu, ale porota mu udělila Stříbrného medvěda.
Německá média připomínají, že Krasznahorkai ve spolkové zemi žil a zvláště má vztah k Berlínu. Do západní části tehdy rozděleného města se přestěhoval nedlouho před pádem režimu, v roce 1987, z komunistického Maďarska a našel tam podle svých slov „demokratickou atmosféru“, jakou nikdy předtím nezažil. Od té doby prý nezapomněl „na chuť svobody“.
V Německu dostal také jedno ze svých mnoha literárních ocenění, a to za Melancholii odporu. Tento román se odehrává v pustém prostředí komunistické éry.
Kritik Orbána
V rodném Maďarsku patří ke kritikům současné vlády Viktora Orbána. „Demokracie je křehká, zejména vůči nevzdělaným masám vybaveným právy, a je více než směšné, jak Orbán a jeho stoupenci hovoří o slavné maďarské historii,“ řekl například portálu hvg.hu letos v únoru. „V Maďarsku není žádná naděje, a to nejen kvůli Orbánovu režimu... Problém ale není pouze politický, ale i společenský,“ dodal.
Současnou vládu kritizuje zejména kvůli údajně nedostatečné podpoře Ukrajiny po velké ruské invazi. V rozhovoru s časopisem Yale Review se letos Krasznahorkai ptal: „Jak může být země neutrální, když Rusové napadnou sousední zemi?“
Orbán druhému maďarskému držiteli Nobelovy ceny za literaturu poblahopřál prostřednictvím sociálních sítí. „Pýcha Maďarska, první vítěz Nobelovy ceny z Gyuly, László Krasznahorkai. Gratuluji!“ napsal.
Favorit je nejistý, zvýšení prodejnosti jisté
Mezi letošními favority byli vedle Krasznahorkaie zmiňováni avantgardní čínská spisovatelka Cchan Süe či japonský prozaik Haruki Murakami, který mezi možnými kandidáty figuruje opakovaně. Stálým favoritem je také spisovatel indického původu Salman Rushdie, který pro mnohé představuje svobodu slova, nebo provokativní francouzský autor Michel Houellebecq.
O laureátech rozhoduje Švédská akademie. Kdo se stane dalším nobelistou, není snadné předpovědět, protože podle literárních odborníků se členové akademie s oblibou uchylují k neočekávané volbě před autory bestsellerů. V žebříčcích prodejnosti pak obvykle poskočí i knihy nově vybraných laureátů, prestižní ocenění zájem o jejich tvorbu celosvětově zvyšuje.
Například v roce 2016 akademie vyznamenala jako prvního písničkáře v historii Boba Dylana. Zatímco někteří nevšední výběr hudebníka uvítali, jiným připadal absurdní. Dylan se odmítl zúčastnit tradiční recepce a ceremonie na stockholmské radnici a cenu převzal s několikaměsíčním zpožděním v dubnu 2017 na soukromém setkání bez přítomnosti médií.
Akademie se vzpamatovala ze skandálu
Nobelova cena za literaturu má obvykle každý rok jen jednoho – žijícího – laureáta. Výjimkou byl loňský ročník, kdy Švédská akademie vyhlásila současně držitele za roky 2018 a 2019: polskou spisovatelku Olgu Tokarczukovou a rakouského dramatika Petera Handkeho. Udělení ceny Handkemu vyvolalo mnoho kritiky kvůli obdivu, který literát projevoval vůči srbskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi.
V roce 2018 Švédská akademie čelila skandálu, jehož hlavní postavou byl manžel jedné ze členek respektované instituce Jean-Claude Arnault. Ten byl v roce 2018 byl odsouzen za znásilnění a čelil i mnoha obviněním ze sexuálního obtěžování, některé se měly odehrát v prostorách Švédské akademie. Arnault veškerá obvinění odmítl, stejně jako nařčení, že opakovaně předem vyzradil jméno laureáta ceny za literaturu.
V souvislosti s Arnaultem a jeho manželkou Katarinou Frostensonovou se objevila i obvinění ze střetu zájmů. Švédská akademie, která také každoročně rozděluje asi tři miliony dolarů v podobě stipendií, totiž v minulosti finančně podporovala stockholmské soukromé kulturní centrum Forum, jež Arnault s Frostensonovou vedli. Někteří členové v době skandálu Švédskou akademii opustili.
Od roku 1901, kdy byla Nobelova cena udělena poprvé, nebyla do té doby vyhlášena pouze v době první a druhé světové války v letech 1914, 1918 a 1940 až 1943 a v roce 1935, kdy nebyl nalezen nikdo, kdo by si cenu zasloužil.
Nobelovy ceny pokračují
Nobelovy ceny se udělují i v dalších oborech, noví držitelé jsou oznamováni během jednoho týdne. Ceny laureáti oficiálně převezmou na ceremonii ve Stockholmu 10. prosince, tedy na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela. Každé ocenění je spojeno s finanční odměnou ve výši jedenácti milionů švédských korun (téměř 24,5 milionu českých korun).
V pondělí vyhlásil Karolínský institut letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Ocenění získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se takzvané periferní tolerance.
V úterý akademie oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku letos obdrží Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky.
Ve středu pak akademie sdělila, že laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Japonec Susumu Kitagawa, britský vědec působící v Austrálii Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Ocenění získali za výzkum metalo-organických sítí.
V pátek se vyhlašování ze Stockholmu přesune do Osla, kde norský Nobelův výbor oznámí cenu za mír. O tuto Nobelovu cenu v posledních týdnech projevil zájem americký prezident Donald Trump.
Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením Nobelovy ceny za ekonomii.
