Nobelovu cenu za chemii dostali objevitelé kvantové tečky

Nobelovu cenu za chemii letos dostali vědci Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov za objev a vývoj kvantových teček – nanočástic, které jsou natolik malé, že jejich velikost ovlivňuje jejich vlastnosti.

Kvantové tečky – to je pojem, který může znít až ezotericky, ale ve skutečnosti tato technologie už pronikla do běžných životů. Tyto nejmenší součástky nanotechnologie totiž v současné době například šíří světlo z televizorů a LED lamp a mimo jiné mohou také navádět chirurgy při odstraňování nádorů.

Nahrávám video

Každý, kdo studuje chemii, se učí, že vlastnosti prvku se řídí tím, kolik má elektronů. Když ale vědci pozorovali hmotu v miniaturních rozměrech – v takzvaných nanorozměrech – všimli si, že tam vznikají kvantové jevy, které se řídí jinými zákony. Například samotnou velikostí hmoty. Laureátům Nobelovy ceny za chemii 2023 se podařilo vyrobit částice tak malé, že jejich vlastnosti jsou určovány kvantovými jevy. Tyto částice, které se nazývají kvantové tečky, mají v současné době velký význam v nanotechnologiích.

„Kvantové tečky mají spoustu fascinujících a neobvyklých vlastností. Důležité je, že mají různé barvy v závislosti na své velikosti,“ uvedl při oznamování cen předseda Nobelova výboru pro chemii Johan Åqvist. Co to znamená pro praktický život?

Fyzika už delší dobu ví, že teoreticky mohou v nanočásticích vznikat kvantové efekty závislé na velikosti těles. Ale až donedávna bylo téměř nemožné je v nanodimenzích vymodelovat. Proto málokdo věřil, že se tyto poznatky podaří prakticky využít – zůstávaly pro vědce jen zajímavostí, která nijak neovlivní svět, v němž žijeme.

Na začátku 80. let se ale sovětskému vědci Alexeji Jekimovovi podařilo vytvořit kvantové efekty závislé na velikosti v barevném skle. Barva pocházela z nanočástic chloridu měďnatého a Jekimov prokázal, že velikost částic ovlivňuje barvu skla prostřednictvím kvantových efektů.

O několik let později Louis Brus jako první vědec na světě prokázal kvantové efekty závislé na velikosti částic volně se vznášejících v kapalině.

A do třetice roku 1993 Moungi Bawendi dokázal změnit chemickou výrobu kvantových teček, díky čemuž vznikly téměř dokonalé částice. Právě jejich vysoká kvalita byla nutná pro jejich využití v praktických aplikacích.

Svět plný kvantových teček

Kvantové tečky se v současné době nacházejí v počítačových monitorech a televizních obrazovkách založených na technologii QLED. Písmeno Q v názvu znamená právě „quantum dot“ neboli kvantová tečka. Dodávají také požadované vlastnosti světlu některých LED lamp a biochemici a lékaři je používají k mapování biologických tkání.

Kvantové tečky tak už přinášejí lidstvu užitek – ale vědci předpokládají, že to je teprve začátek jejich slávy. V budoucnu by totiž mohly přispět k vývoji ohebné elektroniky, drobných senzorů, tenčích solárních článků a také šifrované kvantové komunikace – potenciál těchto drobných částic se ale teprve začíná zkoumat. 

Loni Nobelovu cenu za chemii dostali Američané Carolyn Bertozziová a Barry Sharpless a také Dán Morten Meldal za revoluční způsob spojování molekul.

Nobelovská kontroverze

Podle švédských médií Královská švédská akademie věd ve středu zveřejnila jména nositelů letošní Nobelovy ceny za chemii – předčasně a omylem. Byla obsažená v rozeslané e-mailové zprávě; předseda Nobelova výboru pro chemii Johan Aqvist nicméně agentuře Reuters sdělil, že šlo o chybu. 

„Nobelova cena za chemii pro rok 2023 oceňuje objev a vývoj kvantových teček, nanočástic, které jsou natolik malé, že jejich velikost ovlivňuje jejich vlastnosti,“ citoval z tiskové zprávy odeslané prostřednictvím e-mailu švédskou akademií list Dagens Nyheter. Přesně toto znění se pak objevilo i v oficiálním zdůvodnění zveřejněném o několik hodin později.

„Bohužel nemohu nijak komentovat to, co bylo zveřejněno. Je důležité si uvědomit, že Akademie věd se zatím nesešla a nepřijala rozhodnutí, kdo získá letošní Nobelovu cenu za chemii,“ komentovala ještě ve středu ráno kauzu mluvčí švédské akademie Eva Neveliusová. Jak je možné, že správná jména unikla ještě předtím, než se o nich mělo hlasovat, zatím nikdo nevysvětlil.

Nobelovský týden

Udělování Nobelových cen probíhá každoročně ve stejném pořadí, kdy se jako první o ocenění v pondělí dozvědí laureáti ceny za lékařství, o den později se oznamují jména nositelů ceny za fyziku. Po oznámení cen za chemii následuje ocenění za literaturu, za mír a za ekonomii.

Slavnostní předání cen je plánované na 10. prosince, tedy na výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. S cenou se letos pojí odměna ve výši 11 milionů švédských korun (23 milionů korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 1 hhodinou

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 19 hhodinami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 22 hhodinami

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
včera v 10:14‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
včera v 08:55‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
18. 11. 2026‌‌

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.