Nicolás Maduro strana 3 z 5

Venezuelský režim odolává tlaku opozice a světa mimo jiné za pomoci ilegálních obchodů. V posledních letech soustředí svou pozornost na rozlehlé džungle bohaté na zlato. Úřadující prezident Nicolás Maduro si za něj kupuje přízeň armády. Turecko pak výměnou za zlato posílá do země jídlo. Samotní horníci se však stávají terčem útoků armády či státem sponzorovaných gangů.

Venezuelský Caracas a další části země se opět ocitly bez dodávek elektřiny a tekoucí vody. Podle vlády prezidenta Nicoláse Madura se Venezuela stala terčem „elektromagnetického útoku“. Opozice a řada ekonomů naopak viní z častých blackoutů socialistický režim a nedostatečné investice do energetické infrastruktury.

Venezuelské bezpečnostní složky v rámci snahy o umlčení politických oponentů prezidenta Nicoláse Madura zabily tisíce zejména mladých mužů. K jejich tělům nastražily zbraně či drogy a manipulovaly s důkazy, aby se zdálo, že se bránili zatčení. V nové zprávě to tvrdí OSN.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová vyzvala venezuelské úřady k propuštění vězněných členů opozice. Bacheletová se při své návštěvě Caracasu v pátek setkala jak s opozičním vůdcem Juanem Guaidóem, poté i s autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem, o jehož sesazení Guaidó několik měsíců usiluje. Do země také vyrazí dva zástupci OSN, kteří mají dohlížet na dodržování lidských práv  v zemi.

Tisíce migrantů z Venezuely se snaží dostat přes Kolumbii a Ekvádor do Peru. Od soboty musejí na hranicích předložit pas a víza, dosud jim stačil jen občanský průkaz. Venezuela se pod nadvládou autoritářského prezidenta Nicoláse Madura potýká s hlubokou politickou a ekonomickou krizí, lidem chybí nejzákladnější potřeby.

Americký prezident Donald Trump v pondělí na svém Twitteru napsal, že podle jeho informací Rusko odvolalo z Venezuely velkou část svých vojenských poradců a vyhodnocuje schopnost režimu prezidenta Nicoláse Madura čelit rostoucímu tlaku USA. Zprávu údajně dostal ze samotného Kremlu, ten ale v úterý Trumpovo tvrzení popřel. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že Moskva o žádném odchodu poradců z Venezuely Bílý dům neinformovala a informovat ani nemohla.

Úřadující venezuelský prezident Nicolás Maduro navrhl předčasné volby do Národního shromáždění, které ovládá opozice. Datum zatím nesdělil, původně se volby měly konat v roce 2020. Maduro tvrdí, že chce zákonodárný sbor „legitimizovat“, podle kritiků se ale snaží připravit opozici o hlavní oporu. Madurem vytvořené konkurenční Ústavodárné shromáždění si mezitím prodloužilo mandát do konce příštího roku.

Obyvatelé řady venezuelských měst se potýkají s nedostatkem benzinu. U některých čerpacích stanic se tvoří až kilometrové fronty a panují obavy, že propuknou násilnosti. Armáda již začala dohlížet na prodej pohonných hmot. Příčinou nedostatku je vážná ekonomická krize i sankce. Venezuela má paradoxně největší zásoby ropy na světě.

Zástupci venezuelské opozice a tamního autoritářského režimu prezidenta Nicoláse Madura vedou tajná jednání v norském Oslu. Informoval o tom ve středu argentinský server Infobae s odvoláním na zdroje v Caracasu. Podle venezuelské televize Globovisión a španělského serveru Alnavío se jednání účastnil i venezuelský ministr informací Jorge Rodríguez.

Venezuelský ministr obrany obvinil americké námořnictvo z narušení výsostných vod země v Karibském moři. Opoziční vůdce Juan Guaidó krátce předtím oznámil, že naváže kontakt s armádou USA. Protivládní protesty ovšem slábnou; zahraniční média to vysvětlují tím, že se demonstranti bojí zatčení poté, co si komando ve středu odvezlo místopředsedu parlamentu.

Pád režimu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura je nezvratný proces, obnova hospodářství zničeného komunistickou ideologií ale bude trvat dlouho. Během své pražské návštěvy to uvedl slavný peruánský spisovatel a novinář Mario Vargas Llosa, který velkou část své literární dráhy zasvětil boji za demokracii.

Bývalý šéf venezuelské tajné služby Manuel Figuera, který se před týdnem postavil na stranu opozice, vyzval Venezuelany k vybudování nového státu a k boji s korupcí. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že to bylo Figuerovo první veřejné vystoupení od 30. dubna, kdy ho autoritářský prezident Nicolás Maduro odvolal. Nejméně dva opoziční zákonodárci, kteří čelí stíhání v souvislosti s pokusem vyvolat vzpouru armády, se mezitím uchýlili na ambasády v Caracasu.

Venezuelská tajná služba na příkaz úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura zatkla místopředsedu tamního parlamentu Edgara Zambrana, který spolu s dalšími šesti zákonodárci vyzval armádu k převratu. Politik čelí obvinění ze spiknutí a velezrady. Maduro ve čtvrtek vyzval armádu v oblastech u hranice s Kolumbií k maximální pohotovosti. Rusko tvrdí, že nebude zvyšovat počet vojáků v zemi.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval Spojené státy, aby se vzdaly „nezodpovědných“ plánů na svržení venezuelského prezidenta. Zdůraznil to na úvod schůzky se šéfem venezuelské diplomacie Jorgem Arreazou v Moskvě. Po setkání s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem ve Finsku pak dle agentury TASS uvedl, že ani USA ukvapené vojenské řešení nechtějí.

Lídr venezuelské opozice a šéf parlamentu Juan Guaidó v sobotu připustil, že jeho tým špatně odhadl podporu armády, když tento týden oznámil závěrečnou fázi svržení autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Guaidó, jehož od ledna uznalo na 60 zemí za prozatímního prezidenta, v rozhovoru s deníkem The Washington Post rovněž uvedl, že nevylučuje vojenskou pomoc Spojených států. Maduro v sobotu při návštěvě posádky kadetů vyzval vojáky, aby byli připraveni na možnou americkou intervenci.

Stoupenci venezuelské opozice se po výzvě prozatímního prezidenta Juana Guaidóa shromažďují u kasáren v Caracasu, aby opět vyzvali vojáky věrné úřadujícímu prezidentovi Nicolási Madurovi k přechodu na svou stranu. Informovala o tom agentura AFP.

Nejméně čtyři oběti a na 230 zraněných si vyžádaly za předchozí dva dny ve Venezuele střety protivládních demonstrantů a prorežimních sil, informovala o tom ve čtvrtek místní nevládní organizace Observatoř sociálního konfliktu (OVCS). Do ulic Caracasu vyšly ve středu tisíce lidí podpořit opozičního lídra Juana Guaidóa, který vyzval ke generální stávce a svržení autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Ten opozici vzkázal, že bez váhání nechá uvěznit všechny „zrádce“.

Tisíce lidí zaplnily ve středu ulice Caracasu při protestech na podporu opozičního lídra Juana Guaidóa, který vyzval ke generální stávce a svržení autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Během střetů mezi demonstranty a prorežimními silami zemřela mladá žena a 130 lidí bylo zraněných, informovala agentura AFP. Maduro oznámil potlačení pokusu o puč a opozici vzkázal, že bez váhání nechá uvěznit všechny „zrádce“.

Venezuelský úřadující prezident Nicolás Maduro oznámil, že potlačil pokus o puč. Armáda mu prý zůstala věrná až na malou skupinu rebelujících vojáků. Madurův režim, který má podporu Ruska, Číny a dalších zemí, se pokouší svrhnout Juan Guaidó, kterého ve funkci prozatímního prezidenta uznává většina evropských zemí včetně Česka, velká část Latinské Ameriky i Spojené státy. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve středu zopakoval, že jeho země je připravena k vojenskému zásahu ve Venezuele.

Lídr venezuelské opozice a prozatímní prezident Juan Guaidó v úterý vyzval armádu a lid ke svržení vlády úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura a uvedl, že má podporu mnoha vojáků. Ministr obrany Vladimir Padrino ale tvrdí, že celá armáda stojí za Madurem. Obrněné vozy v úterý najížděly do protestujících a vojáci použili i vodní děla. V centru města vzplálo několik aut. Podle zpravodaje ČT v USA Davida Miřejovského hlásí zraněné obě strany.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v úterý v telefonátu s šéfem venezuelské opozice Juanem Guaidóem slíbil, že Česko poskytne Venezuele humanitární pomoc. Kritizoval také přítomnost ruských vojáků ve Venezuele, kteří jsou v zemi se souhlasem autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Ministerstvo doplnilo, že česká humanitární pomoc Venezuele dosáhne deseti milionů korun. Česko uznalo Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely.

Tisíce Venezuelanů po celé zemi v sobotu znovu demonstrovaly proti vládě Nicoláse Madura, jejíž hospodářská politika způsobila podle opozice i řady expertů ekonomickou a humanitární krizi. Lidé v ulicích vyjadřovali podporu prozatímnímu prezidentovi Juanu Guaidóovi. V Caracasu se ale sešli také příznivci úřadujícího prezidenta Madura.

Venezuelské Ústavodárné shromáždění poplatné autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi v úterý zbavilo imunity opozičního lídra Juana Guaidóa. Informovaly o tom světové agentury. Otevřela se tak cesta k možnému odsouzení a uvěznění politika, jehož více než 50 zemí světa uznává za prozatímního prezidenta zbídačené jihoamerické země.

Konec venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se blíží, protože jeho režim není dlouhodobě životaschopný, ale je těžké odhadnout, zda to bude trvat týdny, měsíce nebo přes rok, uvedl v pořadu Interview ČT24 ekonom a bývalý ministr financí Ivan Pilip.