Nicolás Maduro strana 2 z 5

K pobřeží Venezuely míří nejmodernější americká letadlová loď USS Gerald R. Ford doprovázená křižníky a torpédoborci. V oblasti už dva měsíce operuje téměř desítka válečných lodí, které podle USA potopily patnáct plavidel údajných pašeráků drog a zabily celkem 61 lidí. Američtí zákonodárci i právní experti upozorňují, že Trumpova administrativa by k tomu měla mít souhlas Kongresu, což nemá. Washington obviňuje režim Nicoláse Madura z napojení na narkokartely. Přítomnost úderného svazu i přelety bombardérů zvyšují napětí, zatímco média spekulují o možné americké intervenci, tu však Donald Trump popírá.

Venezuela ostře kritizovala vojenské cvičení USA a Trinidadu a Tobaga probíhající v Karibiku, během kterého se dle Caracasu americká CIA pokouší osnovat operaci k vyvolání války proti Venezuele. Autoritářský režim prezidenta Nicoláse Madura uvedl, že zadržel „skupinu žoldáků“ s informacemi o akci CIA, píší agentury Reuters a AFP. Pentagon na údajné pašerácké lodě v Karibiku a Tichém oceánu útočí přibližně dva měsíce. Zákonodárci z Demokratické i Republikánské strany kritizují, že se tak děje bez souhlasu Kongresu.

Desítky amerických válečných lodí a letadel a na deset tisíc vojáků, které během posledních dvou měsíců vláda Spojených států vyslala do Karibiku, představují největší vojenské nasazení v tomto regionu za několik dekád, napsal server BBC Mundo. Podle něj ale zřejmě není cílem této operace boj proti pašerákům drog, jak tvrdí americká vláda. Někteří analytici míní, že jde o zastrašující kampaň, která má přimět venezuelskou armádu, aby přestala podporovat autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Ve Venezuele, kterou USA obviňují z pašování drog, nastane brzy pozemní akce, prohlásil podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Spojené státy v Karibiku podnikly letecký útok na další loď, šest lidí na palubě zemřelo. Šéf americké obrany Pete Hegseth následně nařídil vyslat údernou skupinu letadlové lodi USS Gerald R. Ford k břehům Jižní Ameriky. Venezuelský vládce Nicolás Maduro tvrdí, že Washington připravuje „agresi proti jeho zemi s cílem svrhnout jeho vládu“.

Americká armáda podnikla v Karibiku úder proti ponorce, která prý sloužila k přepravě drog, řekl americký prezident Donald Trump, čímž potvrdil předchozí informace médií. Agentura Reuters uvedla, že dva členové posádky útok přežili a dva zahynuli. O více přeživších informuje také AP. Obě agentury citují nejmenované zdroje. Přeživší mělo zajmout americké námořnictvo. To však Trump nepotvrdil.

Americký námořní admirál Alvin Holsey, jenž dohlíží na sílící údery Pentagonu na lodě v Karibiku, které USA viní z pašování drog z Venezuely, oznámil rezignaci, píší americká média. Vyjádřil znepokojení ohledně mise v Karibiku a mezi ním a ministrem obrany Petem Hegsethem vznikla neshoda, píše deník The New York Times s odvoláním na své zdroje. Holsey stojí v čele velitelství americké armády SOUTHCOM, které má na starosti veškeré operace v Karibiku a Střední a Jižní Americe.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že povolil Ústřední zpravodajské službě (CIA), aby ve Venezuele dělala tajné operace. Agentura Reuters krok označuje za „výrazné vystupňování snah USA vyvinout tlak“ na režim venezuelského autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Potvrdil tak zprávu deníku The New York Times (NYT), který dále napsal, že operativci mají prý i povolení zabíjet. Konečným cílem je dle NYT konec Madurova režimu. USA přitom již zničily lodě u venezuelského pobřeží s odůvodněním, že patřily narkoteroristům a převážely drogy.

Čerstvá laureátka letošní Nobelovy ceny za mír María Corina Machadová na Foru 2000 vyzvala k podpoře venezuelského opozičního hnutí a zastavení přílivu zdrojů, které pocházejí mimo jiné z obchodu s drogami a pomáhají udržet u moci režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Na závěrečný panel konference se připojila on-line a poděkovala všem, kdo ocenění slaví společně s venezuelským lidem.

Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová, oznámil norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna „za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.

Pět amerických stíhaček se ve čtvrtek přiblížilo k pobřeží Venezuely, oznámil podle tiskových agentur Reuters a AFP venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino López a označil to za hrozbu ze strany Spojených států. Incident poté v noci na pátek SELČ odsoudilo tamní ministerstvo zahraničí, podle nějž šlo o nelegální průnik do oblasti pod vzdušnou kontrolou Venezuely, který ohrozil bezpečnost civilního a komerčního letectví v Karibiku.

Venezuela pořádá námořní cvičení v Karibiku. Odpovídá tím na krok Spojených států, které v oblasti posílily svou vojenskou přítomnost. Podle agentury AFP to ve středu oznámil venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino López. Podle ministra je cvičení reakcí na „vyhrůžky ze strany USA“.

Šéf Bílého domu Donald Trump prohlásil, že americká armáda v pondělí provedla útok na loď patřící venezuelskému drogovému kartelu. Plavidlo mělo dle prezidenta namířeno do Spojených států. Dodal, že při útoku byli zabiti tři muži.

Šéf Bílého domu Donald Trump usiluje o likvidaci venezuelských gangů a kartelů, které se dle něj podílí na pašování drog do USA. Z účasti na tom Washington viní i venezuelského vládce Nicoláse Madura. Odborníci z InSight Crime však upozorňují, že na pašování drog se autoritářský režim přímo nepodílí. Američané již zasáhli loď údajně napojenou na gang Tren de Aragua, dle Bílého domu budou údery pokračovat.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za SPOLU) v pátek vyzval k okamžitému propuštění českého občana Jana Darmovzala, který je rok vězněn ve Venezuele. Podle šéfa české diplomacie nebyl z ničeho obviněn a je vězněn neoprávněně.

Americká armáda v Karibiku zaútočila na venezuelskou loď, která převážela nelegální drogy. Jako první o této akci informoval americký prezident Donald Trump, později uvedl, že při úderu bylo zabito jedenáct členů venezuelského zločineckého gangu. Agentura Reuters poznamenala, že jde o první takovou známou operaci od doby, kdy Trump v oblasti výrazně zvýšil přítomnost amerických válečných lodí.

Deportace budí v USA silné emoce. Jejich symbolem se stal Kilmar Abrego, kterého administrativa prezidenta Donalda Trumpa nechala protizákonně převézt do vězení v Salvadoru. Z něj se pak po velké právní bitvě dostal zpět do Spojených států. Nyní je obviněn ze členství v gangu, což odmítá. Obhájce se snažil zabránit jeho propuštění z vazby – čeká totiž, že jej imigrační úřad vyhostí do třetí země. To je nyní častější postup amerických úřadů.

Venezuelský vůdce Nicolás Maduro prohlásil, že nasadí po celé zemi 4,5 milionu příslušníků provládních milicí, aby čelili hrozbám Spojených států ohledně nasazení amerických sil v Karibiku, píše agentura AFP. Připomněla, že USA zdvojnásobily odměnu za Madurovo dopadení na padesát milionů dolarů (téměř 1,1 miliardy korun).

Spojené státy nabídly odměnu padesát milionů dolarů (téměř 1,1 miliardy korun) za pomoc při dopadení venezuelského vůdce Nicoláse Madura, jehož po loňských sporných volbách neuznávají za hlavu této jihoamerické země. Oznámila to americká ministryně spravedlnosti Pamela Bondiová, podle níž Maduro spolupracuje se zločineckými skupinami a má příjmy z prodeje drog. Venezuelský ministr zahraničí Yván Gil oznámení označil za „ubohou politickou propagandu“.

Venezuelská volební komise oznámila, že tamní parlamentní „volby“ vyhrála s výraznou většinou vládnoucí Sjednocená socialistická strana. Volby v zemi nejsou svobodné, režim autoritářského vůdce Nicoláse Madura politické odpůrce pronásleduje.

Autoritářský režim venezuelského prezidenta Nicoláse Madura zadržel tento týden více než sedmdesát politiků, aktivistů či novinářů, které obvinil ze spiknutí proti vládě a snahy „sabotovat“ nedělní parlamentní a regionální volby. Mezi zadrženými je i dvacítka cizinců, včetně Španěla, Argentince či Bulhara, napsal španělský server El Confidencial.

Americký nejvyšší soud v pátek ponechal v platnosti svůj dočasný zákaz vyhošťování Venezuelanů na základě zákona o nepřátelských cizincích z konce 18. století. Informuje o tom agentura AP, která připomíná, že zákona, který se dosud využíval jen v dobách válek, se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží využívat pro usnadnění deportací.

Ruský vládce Vladimir Putin při projevu na Rudém náměstí v Moskvě prohlásil, že ruská společnost pevně podporuje ty, kteří bojují ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Vojenské přehlídky k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem se účastní čínská hlava státu Si Ťin-pching, přiletěl také slovenský premiér Robert Fico nebo český europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!). Naprostá většina evropských představitelů ale na protest proti ruské agresi vůči Ukrajině chyběla.

Pětice členů venezuelské opozice po roce opustila útočiště na argentinské ambasádě v Caracasu a je v USA, řekl v úterý tamního času (v noci na středu SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Podrobnosti k cestě disidentů neuvedl, záležitost ale označil za záchrannou operaci. Vláda autoritářského venezuelského prezidenta Nicoláse Madura se k události zatím nevyjádřila.

Nejvyšší soud USA zrušil nařízení federálního soudu, které bránilo administrativě prezidenta Donalda Trumpa deportovat venezuelské migranty na základě zákona z 18. století, informovala agentura AP. Uvedl nicméně, že Venezuelané musejí mít možnost soudně napadnout své vyhoštění ještě před deportací. Tyto případy pak náleží soudům v Texasu, a nikoli ve Washingtonu.