Nicolás Maduro strana 2 z 5

Venezuelské volby podle očekávání vyhrál blok příznivců autoritářského vládce země Nicoláse Madura. Volby za nesvobodné už předem označila řada zemí, Evropská unie i Organizace amerických států (OAS). Podle šéfa diplomacie USA Mikea Pompea je „to, co se děje ve Venezuele, podvod a fraška, ne volby“. Téměř třicítka venezuelských opozičních stran vyhlásila bojkot před několika měsíci poté, co nejvyšší soud jmenoval členy ústřední volební komise, ač podle ústavy to má udělat parlament.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro v úterý prohlásil, že se vzdá svého úřadu, pokud nedělní parlamentní volby vyhraje opozice. Vítězství opozice v těchto volbách je ale nepravděpodobné, protože velká část opozičních stran hlasování bojkotuje jako nesvobodné.

Venezuelská vláda autoritářského prezidenta Nicoláse Madura se snaží přimět obyvatele k účasti na nedělních parlamentních volbách i výhrůžkami, že jim omezí potravinové balíčky. Volby bojkotuje jako nesvobodné velká část opozice, která místo nich organizuje od 5. do 12. prosince on-line referendum o setrvání Madura u moci, což podpořila i venezuelská biskupská konference. Podle ní volby nepomohou vyřešit problémy Venezuelanů, a naopak ještě zhorší krizi, ve které je země už několik let.

Joe Biden se po vítězství ve volbách chystá na výkon prezidentské funkce. Jedním z dominantních domácích témat bude imigrace ze Střední Ameriky. Tento region zná Biden velmi dobře, jako viceprezident ho opakovaně navštěvoval. Už tenkrát byly hlavním důvodem především zástupy migrantů mířících za lepším životem v USA. Zásadní obrat v diplomacii proto lze očekávat právě ve vztahu ke středoamerickým státům. Ve zlepšení vztahů s Washingtonem doufá řada zemí Latinské Ameriky, ne všude ale Bidenovu výhru vítají.

Spojené státy v pondělí oznámily nové sankce namířené na íránské ministerstvo obrany a jednotlivce údajně zapojené do tamního jaderného programu. Opatření míří rovněž na venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, který podle USA spolupracoval s Teheránem při obcházení zbrojního embarga OSN. Krok má podle Washingtonu podpořit víkendové americké prohlášení, že se obnovují veškeré sankce, které na Írán uvalila OSN.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro, členové venezuelské vlády a bezpečnostní síly se dopustili zločinů proti lidskosti, včetně zabíjení a mučení. Uvedli to v Ženevě nezávislí vyšetřovatelé ve zprávě, kterou si loni nechala vypracovat Rada OSN pro lidská práva (UNHRC).

Venezuelský nejvyšší soud vyměnil vedení jedné z hlavních opozičních stran, když do jejího čela jmenoval příznivce autoritářské vlády prezidenta Nicoláse Madura. Lídr venezuelské opozice a šéf parlamentu Juan Guaidó tento krok označil za další manévr režimu před parlamentními volbami chystanými v zemi na konec roku. Informoval o tom deník El Nacional. Už v pátek soud jmenoval členy ústřední volební komise, podle opozice protiústavně, protože toto právo přísluší parlamentu.

Pět íránských ropných tankerů se blíží k Venezuele, které se nedostává pohonných hmot, přestože má jedny z největších ložisek surové ropy na světě. Írán tak nabízí režimu Nicoláse Madura v nesnázích něco jako záchranné lano, píše list The Wall Street Journal.

Ve Venezuele zatkli armádního důstojníka, který zřejmě chystal převrat proti autoritářské vládě prezidenta Nicoláse Madura. Kapitán Dimas Murillo plánoval přepadnout velký sklad se zbraněmi a poté osvobodit politické vězně z armádní věznice Ramo Verde v Caracasu. Informoval o tom opoziční deník El Nacional. Venezuelská vláda událost zatím nekomentovala.

Izrael rozvolňuje některá preventivní opatření, částečně se otevřou školy a obchody, lidé se budou moci modlit ve skupinách do deseti lidí. Vedení Paříže se chystá svým obyvatelům rozdávat roušky zdarma, do poloviny května by ji měl mít každý, kdo bydlí v centru metropole. Situace se ve Francii podle premiéra Édouarda Philippa lepší, ale krize zažehnána není. Turecko se stalo zemí s nejvyšším množstvím nakažených mimo Evropu a USA.

Americká vláda vyzvala Venezuelu ke kompromisnímu vytvoření společné vlády opozice a stoupenců prezidenta Nicoláse Madura. Ministr zahraničí USA Mike Pompeo na tiskové konferenci vybídl Madura i opozičního vůdce Juana Guaidóa, aby do příštích voleb nezasahovali. Sankce USA budou odvolány, až bude plán realizován a z Venezuely odejdou cizí vojáci, řekl ministr ve zjevné narážce na kubánské armádní poradce. Venezuelská vláda podle agentury DPA americký návrh ostře odmítla.

Spojené státy obvinily autoritářského prezidenta Venezuely Nicoláse Madura a několik jeho spolupracovníků z narkoterorismu. Za informace vedoucí k prezidentově dopadení nabízejí 15 milionů dolarů (371 milionů korun). Venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza k obvinění uvedl, že odrážejí posedlost washingtonských elit Venezuelou.

Evropská unie uzavře na třicet dnů své vnější hranice. Shodli se na tom premiéři a prezidenti členských zemí EU. Své hranice uzavírají i další země. Ukrajina omezuje dopravu, ve velkých městech od úterý nejezdí metro. Rakousko izolovalo další obce, karanténní opatření nově platí ve Francii. V Srbsku nesmějí vycházet senioři. Čínská provincie Chu-pej hlásí jednoho nového pacienta, Jižní Korea má už třetí den v řadě méně než sto nově infikovaných.

Washington a Moskva se naplno vrátily ke strategii aktivní diplomacie v zemích, které ten druhý považuje za svou zájmovou zónu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zamířil na jihoamerické turné, kde tvrdě kritizuje politiku Spojených států. Jeho americký protějšek Mike Pompeo zase před pár dny přijel do Kazachstánu a Běloruska, kde nabídl výhodné dodávky ropy.

Tempo růstu spotřebitelských cen ve Venezuele loni výrazně zpomalilo, inflace tak dosáhla 9585,5 procenta proti 130 060 procentům o rok dříve. Oznámila to v úterý venezuelská centrální banka. Vláda loni nečekaně uvolnila přísnou regulaci ekonomiky, která trvala 15 let, opustila kontrolu cen a umožnila transakce v dolarech, připomíná agentura Reuters.

Autoritářský režim prezidenta Daniela Ortegy se snaží umlčet nikaragujská opoziční média, a tak už rok a půl zadržuje ve skladech celního úřadu desítky tun papíru a dalšího materiálu určeného dvěma velkým mediálním skupinám v zemi, informoval nejstarší deník této středoamerické země La Prensa. Podle listu hrozí, že se Nikaragua stane první zemí světa bez tištěných novin.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro v rozhovoru s americkým listem The Washington Post uvedl, že je připraven na dialog se Spojenými státy, který by mohl vést k vybudování nových vzájemných vztahů.

Vůdce venezuelské opozice Juan Guaidó složil v sídle parlamentu přísahu jako předseda zákonodárného sboru. Před ním učinil už v neděli totéž poslanec Luis Parra za podpory poslanců věrných režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Na nedělní zasedání ale policie nepustila opozici, která proto jmenování Parry odmítá. Guaidóa už řada států, včetně USA a Evropské unie, uznává jako dočasného venezuelského prezidenta.

Venezuelská státní televize oznámila, že vedení parlamentu se ujal poslanec Luis Parra. Podle agentury AFP, která se odkazuje na televizní přenos z místa, se poslanec předsedou sám prohlásil. Opozice, která sněm v Caracasu dosud ovládala, mluví o „parlamentním puči“ a tvrdí, že Parra se stal šéfem parlamentu bez hlasování a potřebného kvora. Dosavadní předseda parlamentu a opoziční vůdce Juan Guaidó, který usiloval o znovuzvolení, nebyl spolu s dalšími zástupci opozice k hlasování připuštěn. Spojené státy v neděli večer uvedly, že pro ně Guaidó nadále zůstává dočasným prezidentem.

Venezuelští poslanci zřejmě budou moci hlasovat o klíčových věcech, aniž by byli přítomni v parlamentu. Opozice chce tímto krokem čelit tlaku ze strany režimu úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura. Část zákonodárců kvůli represím utekla do exilu nebo se skrývá na cizích ambasádách. Jejich hlasy mohou chybět při lednové volbě vedení parlamentu.

Nepokoje v Bolívii, které vypukly v říjnu kvůli výsledkům prezidentských voleb, si vyžádaly již deset mrtvých. S odvoláním na místní prokuraturu o tom informovala agentura AP. Bývalý prezident Evo Morales, jenž podal o víkendu demisi a odletěl do Mexika, ve čtvrtek kritizoval Spojené státy, které uznaly prozatímní hlavou státu senátorku Jeanine Áňezovou. Stav v Bolívii označil Morales za „vojenskou diktaturu“.

V některých částech Bolívie propukly nepokoje poté, co prezident Evo Morales sporným způsobem zvítězil už v prvním kole voleb hlavy státu. Sčítání hlasů v neděli na den pozastavil volební soud poté, co z předběžných výsledků vyplývalo, že bude nutné druhé kolo, nyní oznámil vítězství v prvním kole. Morales by tak vládl už čtvrté období za sebou. Opoziční kandidát Carlos Mesa prozatímní výsledek neuznal a hovoří o podvodu.

Venezuelská centrální banka provádí interní testy, které mají zjistit, zda může držet kryptoměny. Reaguje tak na pokyn od státní společnosti Petróleos de Venezuela (PDVSA), která usiluje o to, aby mohla posílat do centrální banky bitcoiny a ethery a aby pak banka platila dodavatelům této ropné firmy kryptoměnami. Zaměstnanci také studují návrh, aby centrální banka mohla započítat kryptoměny do devizových rezerv, které jsou teď blízko minima za 30 let. S odvoláním na informace čtyř zdrojů to uvedla agentura Bloomberg.

Přes 10 tisíc Venezuelanů překročilo o víkendu hranici z Kolumbie do Ekvádoru. Od pondělí totiž začalo platit nařízení, podle něhož si před vstupem do země musí venezuelští emigranti zažádat o humanitární vízum. Ekvádorská vláda se tak snaží omezit masovou migrační vlnu do své země.