Izraelská armáda brzy zcela obklíčí město Gaza, obyvatelé mají poslední příležitost město opustit. Uvedl to podle serveru The Times of Israel (ToI) ministr obrany Jisra'el Kac. Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) podle agentury AFP oznámil, že kvůli narůstajícím vojenským operacím je nucen dočasně pozastavit své aktivity ve městě a stáhnout z něj zaměstnance. V Pásmu Gazy podle tamních zdravotních úřadů při izraelských úderech a palbě zahynulo nejméně 35 lidí, většina z nich ve městě Gaza.
Izraelská armáda dopoledne oznámila, že uzavírá pobřežní silnici Rašíd spojující jih Pásma Gazy s jeho severní částí. Pohyb směrem na sever již není možný, zatímco odchod z města Gaza na jih pásma bude možný jen přes kontrolní stanoviště armády. Kac podle ToI uvedl, že ti, kdo ve městě zůstanou, budou považováni za „teroristy a stoupence terorismu“.
Vojenské operace v oblasti podle něj nadále pokračují v plné síle. Izraelská armáda od srpna opakovaně vyzývá obyvatele města k odchodu na jih pásma do takzvané humanitární zóny. Nicméně i v těchto oblastech, které jsou označované jako bezpečné, armáda podle médií pravidelně útočí.
ICRC uvedl, že desítky tisíc lidí, kteří ve městě Gaza zůstali, čelí hrozným humanitárním podmínkám. Zároveň podle AFP sdělil, že se bude civilistům ve městě snažit pomáhat i nadále ze svých center ve městech Dajr Balah a Rafáh, které zůstávají v plném provozu.
Počet lidí, kteří zemřeli v důsledku akutní podvýživy, podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví, které je pod kontrolou teroristického hnutí Hamás, vzrostl na 455, včetně 151 dětí, píše Reuters. Panel nezávislých odborníků OSN pro potravinovou bezpečnost 22. srpna uvedl, že v guvernorátu města Gaza propukl hladomor a může se postupně rozšířit do dalších částí pásma. Izrael tvrzení o hladomoru v oblasti důrazně odmítá.
Hamás zřejmě odmítne Trumpův mírový plán, píše BBC
Zpravodajský server BBC s odkazem na vysoce postavený zdroj z teroristické skupiny píše o tom, že Hamás pravděpodobně odmítne mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy. Zdroj podle něj uvedl, že plán slouží izraelským zájmům, ale ignoruje ty palestinské. Hamás podle zdroje zřejmě také nebude ochotný vzdát se zbraní, což je jeden z bodů návrhu amerického prezidenta.
Hamás podle informací BBC bude taky patrně protestovat proti nasazení takzvaných Mezinárodních stabilizačních sil (ISF) v Pásmu Gazy a označí to za formu okupace.
Teroristickému hnutí se podle informací BBC nelíbí například požadavek, aby propustil všechna rukojmí najednou, čímž by přišel o svou vyjednávací páku. Zároveň nevěří, že Izrael neobnoví vojenskou ofenzivu, jakmile budou rukojmí na svobodě, a to přestože garantem dohody má být americký prezident.
Dalším sporným bodem je mapa Pásma Gazy obsažená v plánu, která zřejmě předpokládá nárazníkové pásmo na jihu Pásma Gazy u hranice s Egyptem. Kdo by jej spravoval, není jasné, pokud by do toho ale byl zapojen Izrael, Hamás by byl proti, uvádí BBC. Většina Palestinců v Pásmu Gazy podle serveru plán podporuje, protože si přeje konec války.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023 po útoku Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Izraelská armáda reagovala nejprve vzdušnou a poté rozsáhlou pozemní operací.
Podle úterních údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy bylo od začátku války při izraelských útocích v pásmu zabito nejméně 66 097 Palestinců a dalších 168 536 jich bylo zraněno, píše deník The Guardian. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé.
