Německý literární vědec Reiner Stach doplňuje svou mimořádně důkladnou Kafkovu biografii dalšími zajímavostmi. Svazek To že je Kafka? 99 odhalení lze číst ale i samostatně, a o překvapení v něm není nouze.
Když v roce 2002 vydal Stach první díl své přelomové biografie Franze Kafky, dočkal se jednohlasných nadšených recenzí. To samé platilo i pro druhý a třetí svazek. (Česká vydání následovala v letech 2016–2018.)
V situaci, kdy kafkovská literatura možná více než stonásobně převyšuje počet Kafkových děl, ať již těch několik vydaných, ale i těch nevydaných, deníků a dopisů, je těžké přijít s něčím skutečně novým. Jak dokazuje unisono nadšených ohlasů, Stachovi se to podařilo.
Říká se, že kafkovská literatura je často spíše o jejím původci, o Stachovi tři objemné svazky vypovídají, že je to svědomitý, do popředí se nederoucí biograf, plný empatie a pochopení, citlivý. A také dobrý vypravěč.
„Triumf jak na poli životopisu, tak literární vědy,“ napsal tehdy The Guardian a například Frankfurter Allgemeine Zeitung mluvily o „imponující syntéze stavu bádání v oblasti kafkovské biografie“, zmiňovaly i diskrétnost, s níž Stach popisuje Kafkův osobní život i jeho dílo, úžasný vhled, chválily životopiscův jazyk.
Místo existenciálních temnot švindlování u maturity
Přestože Stach původně plánoval svazky čtyři, nakonec z řady důvodů na čtvrtý nedošlo. Materiály, které shromáždil, ale pod stolem ani v zastrčeném šanonu neskončily, výsledkem je oněch 99 kapitolek, přibližujících Kafku ze zcela jiného, „nekafkovského“ úhlu. Tedy žádné temnoty či existenciální hlubiny, ale Kafka člověk, se vším všudy, co k tomu patří, se všemi běžnými radostmi i starostmi, maličkostmi.
Dočteme se například, s jakou chutí Kafka holdoval pivu („… ať se pivní sklenice vyprazdňují dlouhými doušky“) nebo jak švindloval při maturitě (to tehdy se spolužáky pověřili svého světáčtějšího kolegu, ať obloudí služku obávaného řečtináře a získá od ní jeho notes s maturitními otázkami), jak se dokázal rozzuřit. Dozvídáme se také o jeho návštěvách u slečen, o nápadu na předchůdce telefonního záznamníku, jak snil o olympijském vítězství či falšoval podpis.
Na otázku z názvu knihy – To že je Kafka? – si tak Reiner Stach odpovídá širokým výčtem, byť jen heslovitě a namátkou.
