TÉMA

Josef Rauvolf

Netrpěl předsudky a přibližoval hudbu posluchačům, vzpomíná na Černého publicista Rauvolf

Jiří Černý netrpěl hudebními předsudky a za písněmi, o kterých mluvil, si vždy stál, uvedl v pořadu Události, komentáře publicista a překladatel Josef Rauvolf. Podotkl, že Černý byl velkým vzorem nejen pro něj, ale i pro všechny lidi, kteří o hudbě psali nebo píšou.
19. 8. 2023|

Ramones v podzemce, svatba s mulou a Ginsbergova lednička. I tak bohéma psala svůj vlastní život

Výstava Bohemia: Příběh fenoménu, již otevřela pražská Kunsthalle, zkoumá momenty bohémy a jejích projevů v letech 1950 až 2000. V pařížských kavárnách, kolabujícím New Yorku i z Číny devadesátých let. Činí tak prostřednictvím uměleckých děl, fotografií, ale i filmu a hudby.
28. 4. 2023|

Manželka není milenka a onanie vede k šílenství. Jiní viktoriáni rozebírají knihy nemravné

Studie o sexualitě a pornografii v Anglii v polovině 19. století, jak zní podtitul publikace s názvem Jiní viktoriáni, není „knihou nemravnou“. Obálka s dámou v nedbalkách skrývá zasvěcený pohled literárního kritika a znalce viktoriánské doby Stevena Marcuse.
8. 1. 2023|

„Celý život je zápas.“ Sestry Válovy malovaly stranou, a přesto na cestě předurčené osudem

Výstava Cesta předurčena osudem, již kutnohorská GASK uspořádala ke stému výročí narození sester Jitky a Květy Válových, připomíná mimořádný odkaz těchto stále poněkud opomíjených umělkyň. Zároveň vyšel knižní rozhovor, který vedla s Jitkou Válovou novinářka Marcela Pecháčková.
26. 11. 2022|

Umění po válce hledalo Cesty svobody. Pollock chtěl být v obraze a malířky nechtěly být smetí

Vídeňská galerie Albertina Modern otevřela Cesty svobody. Výstava nabízí reprezentativní výběr umělců amerického abstraktního expresionismu, v dialogu s umělci francouzského informelu a také podobně zaměřenou scénou Rakouska. Konkrétní jména vymezuje podtitul: Od Jacksona Pollocka až k Marii Lassnigové.
19. 11. 2022|

Zesnulí ve starém Egyptě to neměli lehké. Cesta do zásvětí vede teď i přes výstavu v Drážďanech

V drážďanském Zwingeru otevřeli Cestu do zásvětí. Výstava návštěvníky zavede do říše mrtvých, která patří zesnulým obyvatelům starého Egypta. Zvláštnosti země Nilu, jejího náboženství, tradic a kultury, fascinují lidi od starověku až dodnes. Výstava je výběrem z více než šesti tisíc předmětů týkajících se starého Egypta z drážďanských sbírek.
29. 10. 2022|

Šánti, šánti, šánti. Před sto lety „atomová bomba“ básníka T. S. Eliota zanechala v poezii Pustou zemi

Před sto lety, 16. října 1922, vydal básník, esejista a dramatik T. S. Eliot jednu z nejvýznamnějších básnických skladeb nejen dvacátého století. Pustá země u příležitosti stého výročí vychází v novém překladu.
16. 10. 2022|

Písničkářský Šafrán po půlstoletí neuschl. Vyšlo album, které sešrotovala StB

Volné sdružení písničkářů Šafrán oslavilo padesát let od svého vzniku. Koncert s názvem Diagnóza v pražském Divadle Archa ukázal, že Šafrán ani po půlstoletí neuschl. K výročí také vyšlo na vinylu eponymní album, které Šafrán natočil v roce 1976. Těsně před vydáním byl ale celý náklad na příkaz Státní bezpečnosti sešrotován. Nahrávky nově vyšly i jednotlivým písničkářům z někdejšího sdružení: Vladimíru Mertovi, Vlastimilu Třešňákovi a Jaroslavu Hutkovi.
7. 10. 2022|

„Mám rád pod nohama tenký led.“ Dokument Moonage Daydream zachycuje hledání Davida Bowieho

Do tuzemských kin vstupuje celovečerní dokument Moonage Daydream. Snímek režiséra Bretta Morgena přibližuje život, názory a tvorbu Davida Bowieho. Shrnuje cestu zesnulého britského hudebního inovátora. A to cestu uměleckou a kreativní, duchovní i cestou zrání.
15. 9. 2022|

Výstřel z revolveru a zrušení interpunkce. Futuristické manifesty nabízí ohlédnutí do budoucnosti

Přestože historicky patří italský – ale i ruský – futurismus do počátku 20. století, jeho vliv nepolevuje a setkáváme se s ním v mnoha oblastech umění. Připomíná to i publikace Futuristické manifesty, která vyšla letos v češtině. Svazek přináší hned šestatřicet manifestů italských futuristů dotýkajících se nejen literatury a výtvarného umění, ale také architektury, hudby, kinematografie a fotografie.
1. 9. 2022|

Jak tlesknout jednou rukou na papíře

Národní galerie vystavuje japonské zenové obrazy ze sbírky Kaeru-an. Ukázka zenbuddhistického přístupu k tušové malbě a kaligrafii je vzácná hned z několika důvodů. Práce se štětcem a tuší jsou k vidění v Salmovském paláci do 2. října.
21. 7. 2022|

„Komunistická“ architektura si nese své stigma neprávem, chce přesvědčit rozsáhlá publikace

Impozantní dvousvazková publikace Architektura 58–89 nabízí příběh české architektury z této doby, jejích osobností i projektů – na téměř čtrnácti stech stranách najdeme přes čtyřicet osobností či skupin tuzemské architektury, a k tomu ještě jedenáct diskuzí s teoretiky či filozofy. Není to žádná lehká četba, oba svazky váží skoro šest kilo.
10. 6. 2022|

„Fotky jsou takový, jaký jseš ty.“ Josef Koudelka vydal své Deníky

Josef Koudelka je známý především svými fotografiemi, za svůj dlouhý život se vypracoval mezi světovou špičku. Zákulisí tvorby, ale i života, Koudelka nyní odhaluje v knize nazvané prostě Deníky.
17. 3. 2022|

Chtěl jsem, aby to znělo, jako by jim estébáci nešlapali na krk, říká zvukař o čištění alb Plastiků

Šest nově vydaných studiových alb The Plastic People of the Universe zní naprosto jinak, než jak byli posluchači undergroundové kapely zvyklí. Zvuk je čistý, ostrý, zároveň si však ponechává typické plastikovské aroma. V nové, restaurované verzi se k fanouškům dostaly desky Egon Bondy's Happy Hearts Band Banned, Pašijové hry velikonoční, Jak bude po smrti, Hovězí porážka, Co znamená vésti koně a Půlnoční myš.
30. 1. 2022|

Romantismus v Rusku a Německu spojují sny o svobodě. A výstava v Drážďanech

Výstava Sny o svobodě, jež je k vidění v drážďanském Albertinu, má příhodný název. Svoboda a touha po ní byla totiž leitmotivem celého romantismu a upřesňující podtitul „Romantika v Rusku a Německu“ určuje záběr impozantní přehlídky toho nejlepšího, co epocha romantismu nabízí.
23. 10. 2021|

Vladimír Mišík vydal nové album, v Nočním obraze nesentimentálně vzpomíná

Vladimír Mišík vydal své „poslední“ album. Noční obraz není pouze další položkou v diskografii čtyřiasedmdesátiletého umělce, ale především upřímnou snahou o výpověď.
6. 10. 2021|

„Jaký hledání?“ Vladislav Mirvald šel na krajinu jednoduše s kružítkem

Výstava, již připravila lounská Galerie Benedikta Rejta ke stému výročí narození Vladislava Mirvalda, skládá poctu nejenom tomuto významnému, byť stále ne zcela doceněnému výtvarníkovi. Poukazuje zároveň na řadu dalších, zajímavých bodů.
27. 9. 2021|

Divadlo Continuo ve svých Pokojích nic neskrývá

Divadelní soubor Continuo se speciálním letním projektům věnuje již pětadvacet let. Spadají do takzvaného site-specific umění. Letošní představení tradičně mezinárodní tým pod vedením režiséra Pavla Štourače nazval Pokoje a věnuje se v něm zcela aktuální situaci covidové izolace.
29. 7. 2021|

Znepokojující morality Zbyška Siona nejsou možná krásné, jistě ale pravdivé

Roudnická Galerie moderního umění připravila výběr obrazů a kreseb Zbyška Siona z šedesátých a sedmdesátých let. Výstavu můžeme vnímat i jako podnět k širšímu zamyšlení nad tím, co to znamená být skutečným umělcem.
25. 7. 2021|

Ambient není jen hudbou k marinovanému humrovi

Přestože bývá ambientní hudba vnímána povětšinou jako nevtíravá, nerušící, řada alb vydaných v poslední době potvrzuje, že tomu tak nemusí být vždy. Zároveň jsou důkazem pestrosti a neustálého vývoje a proměnlivosti tohoto specifického žánru.
5. 7. 2021|

Jak Jung četl z mandal

Švýcarský psycholog Carl Gustav Jung byl nejen jednou z nejvýznamnějších osobností soudobé psychologie, vedle řady průlomových teorií přišel i se zcela novým pohledem na lidskou psychiku a na vše, co se v ní odehrává a promítá. Svědčí o tom i jeho kniha Mandaly, jež nedávno vyšla v českém překladu.
6. 6. 2021|

Od „Blowin' in the Wind“ po „Murder Most Foul“. Shrnutí Boba Dylana v devíti písních

Bob Dylan, který 24. května slaví osmdesátiny, složil přes šest set písní, z nichž mnohé se staly doslova součástí kulturního dědictví. Co za některými z nich stojí? Výběr je vzhledem ke kvalitě Dylanových písní nevděčný, berme jej tedy spíše jako jakýsi pokus přiblížit všestrannost oslavencovy tvorby – tvorby, jež proměnila podobu populární hudby a rocku.
24. 5. 2021|

Západoevropští kunsthistorici zírali. Výboje ruské avantgardy jsou silné i po stu letech

Výstavu Malevič – Rodčenko – Kandinskij a ruská avantgarda ze sbírek Muzea umění Jekatěrinburg připravila Alšova jihočeská galerie. Nejenže nabízí významná díla, která u nás nebývají k vidění. Zároveň vybízí k zamyšlení nad uměleckým děním v Rusku a Sovětském svazu v prvních dvou desetiletích minulého století.
16. 5. 2021|

Písničkář Karel Vepřek s empatií vnímá verše Ortena či Reynka i potrubí

Písničkář Karel Vepřek se dočkal výsady, jíž se nemůže chlubit každý – soubor osmi CD, shromážděných ve dvou krabicích jako První & Druhý box, nabízí dosud nevydané nahrávky z let 1987 až 2010. Zároveň rozšiřuje pohled na celou písničkářskou scénu.
7. 4. 2021|