Každý Čech mi říkal, že dálnice D1 je prokletá, tvrdí spisovatel Aaronovitch

Nahrávám video

Jeden z nejčtenějších fantasy autorů posledních let Ben Aaronovitch je nyní hostem mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha. Své romány kombinující prvky krimi a magie zasazuje zpravidla do svého domovského Londýna. V rozhovoru pro ČT mluvil o inspiraci českými reáliemi nebo o nápadu s přízračným tankem.

Na festivalu Aaronovitch odhalil, že má blízký vztah k české kultuře. „Rodiče mě často brali na různé obskurní české animované filmy. Všichni ostatní se dívali na pohádky od Disneyho, jenom já jsem sledoval Sen noci svatojánské,“ sdělil.

Doma se prý také četl Franz Kafka nebo Dobrý voják Švejk. „Tyhle knihy se u nás válely po domě. Tehdy jste si nemohli všechno stahovat z internetu. Museli jste ty knihy mít fyzicky. Takže jsem četl to, co se u nás našlo, což znamenalo i hodně české literatury,“ říká.

Britský autor a scenárista pracoval například pro seriál Pán času (Doctor Who) či pro space operu Jupiter Moon. Posléze se pustil i do knižních dobrodružství Pána času. Ve druhé polovině devadesátých let začal pracovat v síti knihkupectví Waterstones a začal psát vlastní příběhy. Vznikla tak úspěšná série městských fantasy s policejním konstáblem Peterem Grantem.

Most s tanky

V Praze Aaronovitch mluvil i o svých dalších literárních plánech. „Momentálně mám jen nápad s přízračným tankem, který válcuje v noci auta na jakési prokleté dálnici. Nechci nic prozrazovat, ale mám i představu, proč tam je zrovna ten tank. Řekněme, že to sahá hluboko do dlouhé a složité historie Česka, hned několik tisíc let, a je to čím dál složitější,“ uvádí.

Inspirovaly ho tak podle jeho slov i české reálie. „Viděl jsem most, přes který prý dřív jezdily tanky. Měly prý ozkoušet, jak moc je ten most pevný. Tahle představa mě zaujala,“ přibližuje v narážce na testování Nuselského mostu a zmiňuje rovněž rok 1968, kdy ulicemi projížděly tanky.

„Také mi každý Čech říkal, že dálnice D1 je prokletá. Nakonec jsem objevil Brno. Pobavilo mě, že existuje město, které má tak bohatou historii a kulturu, a nemluví se o něm. Většinou je spíš přehlíženo. Mluví se o Praze, o Ostravě, ale nikdy ne o Brně. A ještě k tomu má vtipný název, alespoň z pohledu Angličana,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 22 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...