Každý Čech mi říkal, že dálnice D1 je prokletá, tvrdí spisovatel Aaronovitch

Nahrávám video

Jeden z nejčtenějších fantasy autorů posledních let Ben Aaronovitch je nyní hostem mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha. Své romány kombinující prvky krimi a magie zasazuje zpravidla do svého domovského Londýna. V rozhovoru pro ČT mluvil o inspiraci českými reáliemi nebo o nápadu s přízračným tankem.

Na festivalu Aaronovitch odhalil, že má blízký vztah k české kultuře. „Rodiče mě často brali na různé obskurní české animované filmy. Všichni ostatní se dívali na pohádky od Disneyho, jenom já jsem sledoval Sen noci svatojánské,“ sdělil.

Doma se prý také četl Franz Kafka nebo Dobrý voják Švejk. „Tyhle knihy se u nás válely po domě. Tehdy jste si nemohli všechno stahovat z internetu. Museli jste ty knihy mít fyzicky. Takže jsem četl to, co se u nás našlo, což znamenalo i hodně české literatury,“ říká.

Britský autor a scenárista pracoval například pro seriál Pán času (Doctor Who) či pro space operu Jupiter Moon. Posléze se pustil i do knižních dobrodružství Pána času. Ve druhé polovině devadesátých let začal pracovat v síti knihkupectví Waterstones a začal psát vlastní příběhy. Vznikla tak úspěšná série městských fantasy s policejním konstáblem Peterem Grantem.

Most s tanky

V Praze Aaronovitch mluvil i o svých dalších literárních plánech. „Momentálně mám jen nápad s přízračným tankem, který válcuje v noci auta na jakési prokleté dálnici. Nechci nic prozrazovat, ale mám i představu, proč tam je zrovna ten tank. Řekněme, že to sahá hluboko do dlouhé a složité historie Česka, hned několik tisíc let, a je to čím dál složitější,“ uvádí.

Inspirovaly ho tak podle jeho slov i české reálie. „Viděl jsem most, přes který prý dřív jezdily tanky. Měly prý ozkoušet, jak moc je ten most pevný. Tahle představa mě zaujala,“ přibližuje v narážce na testování Nuselského mostu a zmiňuje rovněž rok 1968, kdy ulicemi projížděly tanky.

„Také mi každý Čech říkal, že dálnice D1 je prokletá. Nakonec jsem objevil Brno. Pobavilo mě, že existuje město, které má tak bohatou historii a kulturu, a nemluví se o něm. Většinou je spíš přehlíženo. Mluví se o Praze, o Ostravě, ale nikdy ne o Brně. A ještě k tomu má vtipný název, alespoň z pohledu Angličana,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 10 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 12 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.