Jeden z nejčtenějších fantasy autorů posledních let Ben Aaronovitch je nyní hostem mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha. Své romány kombinující prvky krimi a magie zasazuje zpravidla do svého domovského Londýna. V rozhovoru pro ČT mluvil o inspiraci českými reáliemi nebo o nápadu s přízračným tankem.
Každý Čech mi říkal, že dálnice D1 je prokletá, tvrdí spisovatel Aaronovitch
3 minuty
Rozhovor se spisovatelem Benem Aaronovitchem
Na festivalu Aaronovitch odhalil, že má blízký vztah k české kultuře. „Rodiče mě často brali na různé obskurní české animované filmy. Všichni ostatní se dívali na pohádky od Disneyho, jenom já jsem sledoval Sen noci svatojánské,“ sdělil.
Doma se prý také četl Franz Kafka nebo Dobrý voják Švejk. „Tyhle knihy se u nás válely po domě. Tehdy jste si nemohli všechno stahovat z internetu. Museli jste ty knihy mít fyzicky. Takže jsem četl to, co se u nás našlo, což znamenalo i hodně české literatury,“ říká.
Britský autor a scenárista pracoval například pro seriál Pán času (Doctor Who) či pro space operu Jupiter Moon. Posléze se pustil i do knižních dobrodružství Pána času. Ve druhé polovině devadesátých let začal pracovat v síti knihkupectví Waterstones a začal psát vlastní příběhy. Vznikla tak úspěšná série městských fantasy s policejním konstáblem Peterem Grantem.
Most s tanky
V Praze Aaronovitch mluvil i o svých dalších literárních plánech. „Momentálně mám jen nápad s přízračným tankem, který válcuje v noci auta na jakési prokleté dálnici. Nechci nic prozrazovat, ale mám i představu, proč tam je zrovna ten tank. Řekněme, že to sahá hluboko do dlouhé a složité historie Česka, hned několik tisíc let, a je to čím dál složitější,“ uvádí.
Inspirovaly ho tak podle jeho slov i české reálie. „Viděl jsem most, přes který prý dřív jezdily tanky. Měly prý ozkoušet, jak moc je ten most pevný. Tahle představa mě zaujala,“ přibližuje v narážce na testování Nuselského mostu a zmiňuje rovněž rok 1968, kdy ulicemi projížděly tanky.
„Také mi každý Čech říkal, že dálnice D1 je prokletá. Nakonec jsem objevil Brno. Pobavilo mě, že existuje město, které má tak bohatou historii a kulturu, a nemluví se o něm. Většinou je spíš přehlíženo. Mluví se o Praze, o Ostravě, ale nikdy ne o Brně. A ještě k tomu má vtipný název, alespoň z pohledu Angličana,“ dodává.
