Svět knihy Praha nemá letos hranice. Svou literaturu představí Aaronovitch, Fulghum i Sorokin

Začíná mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha. Letos svou hlavní pozornost neupírá k autorům z jedné země, ale čestným hostem jsou „autoři bez hranic“. Na pražském Výstavišti se čtenáři mohou od 11. do 14. května potkat například se zástupcem britské fantasy Benem Aaronovitchem či americkým filozofem každodenního života Robertem Fulghumem, kteří mají nemalý počet příznivců i v Česku. Festival umožní rovněž setkání s ruským literárním provokatérem Vladimirem Sorokinem a ukrajinskou literární hvězdou Serhijem Žadanem, který navíc odehraje koncert se svou kapelou. Tradičně má svůj stánek na veletrhu i Česká televize.

Koncept „autorů bez hranic“ reaguje na současnou dobu, v níž jsou hranice – nejen ty fyzické, ale i kulturní, sociální, sexuální, žánrové či politické – čím dál méně zřetelné. Mezi českými čtenáři pravděpodobně vzbudí největší zájem dvě jména.

Britského autora a scenáristy Bena Aaronovitche, který je spojen se seriálem i knižní sérií Pán času a také městskou fantasy s policejním konstáblem Peterem Grantem. A americký spisovatel Robert Fulghum, který na Svět knihy Praha 2023 zamíří, aby románem Tak nemožně zřejmé uzavřel trilogii Opravář osudů.

Sorokin i Žadan

Pevnou součástí programu Světa knihy se už stala sekce Literatura jako hlas svobody. Dramaturgie této sekce poskytuje veřejnou tribunu autorům, kteří vzdorují ve své zemi zákazům či cenzuře. Letos přivítá mimo jiné švýcarskou spisovatelku se slovenskými kořeny Irenu Brežnou.

Literátka, ale také publicistka, válečná reportérka a podporovatelka disidentů představí román Nevděčná cizinka, v němž zpracovává zkušenost emigrace. „Možná kdyby více lidí, tedy hlavně politici, četli její válečné reportáže z čečenských válek, nebylo by jich tolik zaskočeno brutalitou současné Putinovy agrese,“ míní dramaturg Světa knihy Guillaume Basset.

Serhij Žadan
Zdroj: Svět knihy Praha/Ekko Swichow

K současnému konfliktu na Ruskem napadané Ukrajině se vztahuje účast dvou hostů. Literární provokatér Vladimir Sorokin měl problémy s publikací svých děl v časech Sovětského svazu, znepokojoval i v novém miléniu svou vizí budoucnosti Ruska v románu Den opričnika či nedávnou esejí Monstrum z minulosti o Vladimiru Putinovi.

Na Svět knihy Praha také dorazí ukrajinský spisovatel a hudebník Serhij Žadan. Autor, který se aktivně zapojil do boje Ukrajiny za svobodu jako obránce Charkova, na festivalu představí svůj válečný román Internát, zároveň vystoupí i se svou punkrockovou kapelou Sobaki. Celý výtěžek koncertu bude věnován na podporu charkovského dobrovolnického praporu Chartija. Na loňskou podporu Ukrajiny navazuje festival distribucí knih v ukrajinštině, aby Ukrajinci žijící v Česku neztratili kontakt se svou literaturou a svým jazykem.

Ilustrovaná Bílá Voda či knižní Babylon Berlín

Návštěvníci se na Světě knihy Praha mohou potkat s tvorbou autorů z třicítky zemí a regionů. Seznámí se také například s populární polskou autorkou historické beletrie Elżbietou Cherezińskou, německou prozaičkou Lucy Frickeovou a jejím krajanem Voklerem Kutscherem, autorem bestsellerové kriminální série Babylon Berlín.

Nechybí ani čeští autoři. Alena Mornštajnová uvede svůj nový román Les v domě, jenž vzbudil po svém vydání na tuzemské literární scéně rozruch kvůli domnělé podobnosti se skutečným příběhem sexuálního zneužívání.

Kateřina Tučková společně s výtvarníkem Jaromírem 99 návštěvníky seznámí s limitovanou ilustrovanou edicí románu Bílá Voda. Egyptolog Miroslav Bárta poodhalí nově publikovaná tajemství Tutanchamonovy hrobky.

Česká televize představí knihy o Modré krvi i Putinově válce

Svět knihy Praha se rovněž připojil k oslavám sta let vysílání Českého rozhlasu a sedmdesáti let České televize. Ta se i letos prezentuje stánkem Edice ČT. Návštěvníci si mohou se slevou zakoupit knihy spojené nejen s pořady ČT a setkat se i s jejich tvůrci. Chystá se například křest knihy k dokumentárnímu cyklu Modrá krev, mapujícího české šlechtické rody, či autogramiáda Toulavé kamery.

„Velice obsáhlá kniha Barokní srdce Evropy a Národní technické památky, což je momentálně nejúspěšnější kniha Edice ČT, pokud jde o prodejnost,“ doplnil další představované tituly obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek. Dosavadní historii televize u příležitosti jejího výročí shrnuje publikace 70 let stále spolu. Zpravodajové ČT osobně představí své knižní postřehy Putinova válka.

Nahrávám video
Co nabídne Edice ČT na Světě knihy Praha
Zdroj: ČT24

Pro odbornou veřejnost pořádá Svět knihy Praha poprvé Central and East European Book Market. „V rámci naší dlouhodobé strategie pracujeme na tom, aby se Praha v době konání Světa knihy stala místem, kde se představuje literatura střední a východní Evropy a kde se setkávají literární agenti z celého světa,“ uvedl ředitel festivalu Radovan Auer.

Cenou Jiřího Theinera podpoří veletrh íránské ženy a spisovatele, kteří v současnosti bojují proti útlaku vedeném mulláhy. Novinkou je kampaň „Podporuj svého knihkupce“, jejímž prostřednictvím organizátoři chtějí upozornit na těžkou situaci nezávislých knihkupců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Začíná rekonstrukce Nové scény. Národní divadlo tak napravuje kompromis

Národní divadlo zahajuje generální rekonstrukci Nové scény. Za 1,8 miliardy bez DPH má především brutalistní budovu z počátku osmdesátých let lépe přizpůsobit divadelnímu provozu. Plášť ze čtyř tisíc skleněných „obrazovek“, kvůli nimž bývá stavba vyzdvihována i haněna, zůstane, projde ale renovací. Stejně jako architektonicky cenný interiér.
10:42AktualizovánoPrávě teď

VideoVečerníček O Pejskovi a kočičce míří na prestižní festival v Annecy

Tvůrci večerníčku České televize O Pejskovi a kočičce se v červnu zúčastní festivalu ve francouzském Annecy. Prestižní přehlídka novou verzi původního seriálu z padesátých let vybrala do soutěže televizních projektů. Sedm epizod režisérky Barbory Dlouhé podle knihy Josefa Čapka mělo premiéru loni na podzim na Déčku. Obě hlavní postavy namluvil Marek Eben a nově je doprovodila jazzová hudba Jakuba Šafra.
před 14 hhodinami

Chceme-li změnit realitu v Unii, musíme upozorňovat na negativa, říká režisér Made in EU

Stefan Komandarev patří mezi výrazné bulharské filmaře. Jeho díla ocenil festival v Talinnu, před třemi lety získal hlavní cenu v Karlových Varech a jeho nejnovější film měl světovou premiéru v Benátkách. Právě novinku Made in EU teď promítají i česká kina. Snímek měl premiéru na festivalu lidskoprávní kinematografie Jeden svět. Režisér, scenárista a producent ho na přehlídce uvedl osobně.
včera v 08:00

Ceny kritiky ovládlo Divadlo Na zábradlí, inscenací roku jsou ale Krkavci

Tři ceny divadelní kritiky za rok 2025 míří do pražského Divadla Na zábradlí, a to za herecké výkony Miloslava Königa a Magdalény Sidonové a pro divadlo roku. Nejlepší loňská inscenace Krkavci se rovněž hrála v Praze, ovšem v Dejvickém divadle.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026

Poslední výstřel zasáhne výběrem z české a polské fantastiky

Současně v Česku a Polsku vychází kniha Poslední výstřel. Antologii fantastických povídek připravila dvě výrazná jména žánrové literatury – Leoš Kyša a Jakub Ćwiek. Uvedení knihy podpořil Polský institut v Praze.
22. 3. 2026

Vikingy v Městském divadle Brno čeká rodinné dobrodružství

Městské divadlo Brno připravilo autorský muzikál ViK!NG. Diváci v dobrodružné komedii navštíví bájný svět vikingů. S přípravou tohoto rodinného představení začali tvůrci už v roce 2022. Trojice autorů se sešla už dříve při psaní historického muzikálu Devět křížů.
21. 3. 2026

Zemřel Chuck Norris

Zemřel americký herec Chuck Norris, kterého proslavily role v akčních filmech. Píší to média s odkazem na prohlášení rodiny. Norris byl ve čtvrtek hospitalizován na Havaji. Hlavnímu představiteli seriálu Walker, Texas Ranger bylo 86 let.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026
Načítání...