Razítkovanou známku rumělkového Merkura nalepili v roce 1856 ve Vídni na balík deseti výtisků novin a poslali předplatiteli. Do dnešních dnů se uchovalo jen asi pět upotřebených exemplářů. Jde o nejdražší raritu mezi poštovními známkami, které se na území dnešní České republiky dřív používaly. Nový vlastník Zdeněk Matějovský získal vzácnou známku v létě, teď ji vystavil v Praze v rodném domě Franze Kafky. Její cena je zhruba dvanáct milionů korun.
V Kafkově rodném domě je k vidění vzácný rumělkový Merkur
Události: Známka rumělkový Merkur poprvé na veřejnosti (zdroj: ČT24)
- První poštovní známky se objevily před téměř 180 lety ve Velké Británii. Známkám předcházela poštovní razítka, pocházející ze středověku, která se většinou reliéfně vtlačovala do papíru.
- V roce 1837 přiměl neutěšený stav britských pošt učitele matematiky z Birminghamu Rowlanda Hilla k vydání útlého spisku s názvem O nutnosti poštovní reformy, jejím významu a možnostech. Po schválení jeho návrhu se začaly na všech britských poštách 6. května 1840 povinně používat první dvě poštovní známky světa – černá v hodnotě „one penny“ a modrá „two pence“. Používanější Penny Black (černé jednopennyovky) s portrétem královny Viktorie bylo vytištěno na 68 milionů kusů.
- Hillovo prvenství vynálezu nalepitelné známky však není zcela prokázáno. Zavedení poštovních známek prosazoval také rakouský poštovní úředník Lovrenc Košir, původem Slovinec. Jeho návrh nicméně v roce 1835 zamítla rakouská vláda.
- V laické veřejnosti je nejpopulárnější známkou světa Modrý Mauritius. Ten se objevil společně s Červeným Mauritiem v roce 1847 jako první emise stejnojmenné britské ostrovní kolonie. Má hodnotu dvě pence, existuje asi 11 exemplářů. Červený Mauritius má hodnotu jedné penny, známo je asi 14 exemplářů.
- V habsburské monarchii včetně českých zemí byly první poštovní známky vydány 1. července 1850. První tzv. novinové známky světa, určené výhradně k vyplácení novinových zásilek, dala vídeňská pošta do oběhu 1. ledna 1851. Tento tzv. osmdesátiblok modrých Merkurů má ve středu hlavu boha Herma, který byl ve starém Římě nazýván Merkur. Známky měly barvu modrou, žlutou a růžovou.