Známka

Okresní soud v Semilech nepravomocně vyhověl dědicům nizozemského sběratele Johanna Kleina o vydání cenné poštovní známky z roku 1919, takzvané žilkované čtyřkoruny v hodnotě čtyř až pěti milionů korun. Uspěli s tvrzením, že mu byla ukradena v roce 1991 při výstavě v Tokiu. Ve sporu byli s dědici českého sběratele Ludvíka Pytlíčka, který se ji chystal prodat v aukci v Praze o 26 let později, v roce 2017. Pytlíček před svou smrtí tvrdil, že známku neukradl, ale od Kleina koupil.

Razítkovanou známku rumělkového Merkura nalepili v roce 1856 ve Vídni na balík deseti výtisků novin a poslali předplatiteli. Do dnešních dnů se uchovalo jen asi pět upotřebených exemplářů. Jde o nejdražší raritu mezi poštovními známkami, které se na území dnešní České republiky dřív používaly. Nový vlastník Zdeněk Matějovský získal vzácnou známku v létě, teď ji vystavil v Praze v rodném domě Franze Kafky. Její cena je zhruba dvanáct milionů korun.

Poštovní známky s prezidentem Petrem Pavlem míří do prodeje. Podle odborníků na sběratelství o ně bude velký zájem – větší než u předchozích dvou hlav státu. Sběratelský potenciál ale podle nich nová emise nemá – a to především kvůli jejímu množství. Hodnota by do budoucna mohla narůst u výtisků s barevnostní nebo jinou tiskovou chybou.

Prezident Petr Pavel představil svůj portrét, oficiální fotografii prvního páru a zveřejnil také podobu prezidentské poštovní známky. Kromě základní barevné a černobílé verze fotografie portrétu hlavy státu vzniklo i deset barevných verzí. Snímky jsou ke stažení na webu Hradu.

Prezidentská výměna byla už ve čtvrtek viditelná i na některých školách a úřadech. Portréty Miloše Zemana střídaly ty s Petrem Pavlem. Zatím šlo o neoficiální snímky, často fotografii, kterou nová hlava státu využívala v kampani.

Nepovinným testováním na covid začal nový školní rok. Ministr vyzval učitele, aby hned od září nešíleli s doháněním učiva. Zakladatel a ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl si myslí, že by učitelé měli být po covidovém roku na děti hodní. Zároveň upozornil rodiče, že školy neumí jejich děti připravit na život v 21. století. Největší brzdou ve vzdělání jsou podle něj právě rodiče – naprostá většina z nich nemá představu, co jejich děti budou potřebovat za dvacet let, upozornil Šteffl, který byl hostem Interview ČT24.