Filatelie

Razítkovanou známku rumělkového Merkura nalepili v roce 1856 ve Vídni na balík deseti výtisků novin a poslali předplatiteli. Do dnešních dnů se uchovalo jen asi pět upotřebených exemplářů. Jde o nejdražší raritu mezi poštovními známkami, které se na území dnešní České republiky dřív používaly. Nový vlastník Zdeněk Matějovský získal vzácnou známku v létě, teď ji vystavil v Praze v rodném domě Franze Kafky. Její cena je zhruba dvanáct milionů korun.

Dramatický příběh zaoceánské lodi Titanic znovu ožívá, tentokrát ale na výstavě v Praze. Lidé si tam budou moci poprvé prohlédnout poštovní unikát ze slavného parníku. Jde o průvodku z lodní pošty, kterou jako jediný v Evropě získal český sběratel. Takové lístky se přitom jen tak jednoduše do rukou filatelistů nedostanou, většinou jsou v majetku muzeí.

Česká grafička Marina Richterová vyhrála Mezinárodní cenu za filatelistické umění, která se udělovala v italském Asiagu. Výtvarnice vytvořila pro Českou poštu aršík na motivy postav z děl Williama Shakespeara.

Výjimečný případ padělání známek řeší policie v Hradci Králové. Syn spolu s matkou nevytvářeli napodobeniny unikátů, ale falšovali známky v běžné korespondenci. Podle policistů šlo o stovky zásilek po Česku i do ciziny. Znalce překvapil i způsob provedení falzifikátů, už použité a orazítkované známky měnili pachatelé na zdánlivě nové.

Královéhradečtí policisté viní z trestného činu padělání a pozměnění známek šestašedesátiletou ženu a jejího třiačtyřicetiletého syna – během půl roku dali na pobočce České pošty na Královéhradecku do oběhu stovky falešných poštovních známek. Způsobili tím škodu dvacet tisíc korun, řekla mluvčí policie Iva Kormošová. Případ označila za kuriózní. „Královéhradečtí policisté se s takovým případem dosud nesetkali,“ doplnila.

Poštovní známky s prezidentem Petrem Pavlem míří do prodeje. Podle odborníků na sběratelství o ně bude velký zájem – větší než u předchozích dvou hlav státu. Sběratelský potenciál ale podle nich nová emise nemá – a to především kvůli jejímu množství. Hodnota by do budoucna mohla narůst u výtisků s barevnostní nebo jinou tiskovou chybou.

Poštovní tiskárna cenin v Praze, která patří státu i soukromým vlastníkům, řeší existenční problémy. Ubylo jí zakázek a dlouhodobě prodělává. Tiskárna dosud zajišťuje výrobu českých poštovních známek, smlouva s poštou jí ale na konci roku skončí a nového tendru se tiskárna neúčastní.

Vyšetřování končí, komu ale známka za miliony korun s názvem Pošta československá 1919 patří, policie nezjistila a předala ji do úschovy soudu. Ceninu odcizil neznámý pachatel filatelistovi z Nizozemska na výstavě v Tokiu v roce 1991 a předloni ji do aukce v Praze nabídl sběratel Ludvík Pytlíček. Tvrdil, že ji řádně koupil.

Nejdražší známka československé historie nebude k vidění na světové výstavě Praga letos v srpnu. Kvůli roztržce mezi jejím novým majitelem a organizačním výborem výstavy. V březnu vydražil pražský galerista čtyřkorunovou zelenou známku na žilkovaném papíře s převráceným přetiskem za dosud rekordní částku.

Legendy českého jazzu mají poprvé společnou poštovní známku. Výtvarník Jiří Slíva použil jako námět českého lva a přidal saxofon a typickou čepici Jiřího Stivína. Chce tím připomenout jazzmany, kteří u nás žánr ovlivnili, třeba Jaroslava Ježka, Karla Růžičku nebo právě Stivína. Česká pošta novou známku vydává v půlmilionové edici.

Policie v Semilech zabavila unikátní známku Pošta československá 1919 v hodnotě až tři a půl milionu korun. V roce 1991 ji neznámý zloděj ukradl na výstavě v Tokiu filatelistovi z Nizozemska. Vloni známku nabídl k prodeji sběratel Ludvík Pytlíček. Ten ale tvrdí, že ji koupil. Teď ji dobrovolně vydal policii.

Nejvzácnější československá známka, vydaná v roce 1919, zamířila v neděli do dražby. Vydražena byla už jednou, před devadesáti lety. Tehdy se o relativně vysoké ceně – 32 tisíc – zmiňoval i dobový tisk. Tentokrát ovšem částka překvapila i znalce, zájemce nabídl 7,8 milionů korun. K tomu musí zaplatit aukční provizi.