Lev válí na saxofon jako Stivín. Český jazz má svou vlastní známku

3 minuty
Český jazz má svou vlastní známku
Zdroj: ČT24

Legendy českého jazzu mají poprvé společnou poštovní známku. Výtvarník Jiří Slíva použil jako námět českého lva a přidal saxofon a typickou čepici Jiřího Stivína. Chce tím připomenout jazzmany, kteří u nás žánr ovlivnili, třeba Jaroslava Ježka, Karla Růžičku nebo právě Stivína. Česká pošta novou známku vydává v půlmilionové edici.

Jiří Slíva odeslal návrh nové známky na známkovou komisi ministerstva průmyslu a obchodu už začátkem roku 2017. Odůvodnil to významnou rolí, kterou jazz na české kulturní scéně hraje. Ještě před vydáním muselo známku posoudit několik odborníků. „Musel jsem s tím na heraldickou komisi, aby pošta neměla problém, jestli se tam nezneužívá státní symbol. Nemyslím Stivína, ale lva,“ směje se výtvarník.

Nová jazzová známka Jiřího Slívy stojí jednačtyřicet korun, pošta ji označila písmenem Z, což znamená, že je určena pro zásilky mimo Evropskou unii a do zámoří. Lidé v současnosti ročně utratí za známky přibližně devět set milionů korun. Ještě před dvěma lety to přitom bylo o sto milionů více. Ročně pak pošta vydá kolem sto padesáti známek s novými motivy.

„Spíš si vybíráme výtvarníky podle toho, jaké téma chceme zpracovat. Takže zhruba devadesát procent výtvarníků získá práci od nás a deset procent z nich nám předkládá svoje skici,“ popisuje obvyklý postup vedoucí známkové tvorby České pošty Břetislav Janík.

Česká pošta
Zdroj: ČT24

Český jazz je už osmá Slívova známka. Ještě před tím, než mu Česká pošta začala známky tisknout, kreslil si je jen tak pro sebe a pro neexistující státy. Jako dítě chtěl mít totiž co největší kolekci známek hlavně z exotických zemí, takže si je občas prostě vymaloval sám.

Svůj jednoduše rozpoznatelný rukopis a originalitu zachoval Slíva i pro skutečné známky a slaví úspěchy. Třeba o známku s typickým českým jídlem měli velký zájem japonští filatelisti. Jeho další dílko se svatomartinskou husou se do prodeje dostane letos v listopadu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 10 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 10 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 12 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 15 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 21 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...