Agresivní jelen a jiné úzkosti. Výstava KAFKAesque odráží kafkovskou dobu Pražské Centrum současného umění DOX připomíná Franze Kafku. Výstava KAFKAesque, která tam trvá až do září, ale nenabízí historický pohled na tvorbu tohoto autora. Prostřednictvím děl tří desítek domácích i zahraničních umělců předkládá jejich vlastní „kafkovské“ pojetí současného světa.
„Zájem o Kafkovo dílo dal vzniknout i termínu ‚kafkovský‘, v angličtině kafkaesque, který se pokouší postihnout podstatné rysy Kafkových textů: všudypřítomné působení neznámých autorit a aparátů moci a marné úsilí těch, kteří jsou v labyrintech jejich zvůle lapeni,“ uvedla k názvu výstavy její spolukurátorka a umělecká ředitelka DOX Michaela Šilpochová
Výstavu konanou v rodném městě Kafky plánovali kurátoři několik let. Projekt se měl původně uskutečnit loni, ale s ohledem na pandemii covidu-19 musel být odložen
Výstava nechce stavět pomníky opakující stará klišé, ale „reflektovat Kafkovo dílo perspektivou současného světa, který se nachází v bodě, kde staré již neexistuje a nové se ještě nezrodilo“
Umělecké práce ve dvou patrech Centra DOX ukazují, že Kafkovo dílo se svými odkazy na existenciální strachy a osobní úzkosti je pro současnou dobu vysoce relevantní
„Počet tvůrců, kteří se nějakým způsobem Kafkou zabývali, je obrovský. My jsme vybírali primárně umělce, v jejichž tvorbě byl Kafka přítomen spíše nepřímo, ale o to intenzivněji. Nešlo nám o ilustraci, ale o reflexi,“ sdělil kurátor Otto M. Urban
Návštěvníci se setkají s díly Josefa Bolfa, Magdaleny Jetelové či Jana Švankmajera, ale i zahraničních umělců, jako jsou britští bratři Chapmanovi, Nicola Samori z Itálie nebo rodák z Polska žijící v New Yorku Maciej Toporowicz
Britský umělec Mat Collishaw například vystavuje kovovou kostru jelena. V podstavci se skrývá mechanismus, který pomocí algoritmů zachycuje negativní příspěvky na síti X. Čím více nenávisti se na sociální síti objeví, tím agresivněji se jelen chová. Podle kurátorského týmu zosobňuje nebezpečí a úzkost, která nás dnes obklopuje v mediálním prostoru
Německy píšící pražský rodák Franz Kafka je jedním z klíčových autorů kulturního světa dvacátého století. Během života publikoval student práv a později dlouholetý úředník úrazové pojišťovny pouze několik děl, která se nesetkala s větším ohlasem. Celosvětového věhlasu se mu začalo dostávat až po jeho smrti, když jeho přítel Max Brod nevyhověl poslední vůli a nespálil Kafkovo dílo
Autoři výstavy poznamenávají, že Kafkovo dílo se postupně stalo kultem a jeho vliv sahá daleko za hranice literárních a akademických kruhů. Inspiroval filmaře Davida Lynche, hudebníky Philipa Glasse či Davida Bowieho i filozofy Jeana-Paula Sartra či Hannah Arendtovou
„Existuje kategorie kafkologů profesionálů. Existuje kategorie kafkologů amatérů. A existuje kategorie žasnoucích čtenářů, kteří upřednostňují osobní přístup. Ten je i kritériem naší výstavy. Zájem o osobní vztah současných umělců ke Kafkovi a jeho světu“, říká ředitel DOX Leoš Válka, jenž se také na výstavě kurátorsky podílel
Výstava KAFKAesque odráží kafkovskou dobu
Události: Výstava Kafkaesque v pražském DOXu (zdroj: ČT24)
