Skořicové krámy vtáhnou do rodiště polského Franze Kafky

3 minuty
Po půlstoletí vyšel nový překlad Skořicových krámů
Zdroj: ČT24

Po více než půlstoletí se nového českého překladu dočkala povídková sbírka Skořicové krámy, která patří k nejznámějším knihám Bruna Schulze. Polský židovský spisovatel a výtvarník v ní zobrazil haličské maloměsto na přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Své rodné město vykreslil Schulz ve Skořicových krámech bohatým jazykem. Květnatě vylíčil své dětství i proměny svého otce. „Nezapře, že chtěl být výtvarným umělcem daleko víc než spisovatelem. Knihu doprovázejí i jeho kresby, které ale nejsou původně určené jako ilustrace,“ podotýká básník a autor nového překladu Petr Motýl.

Bruno Schulz se narodil v roce 1892 v Drohobyči, tehdy ležící v rakousko-uherské monarchii. Později město připadlo Polsku, Sovětskému svazu a dnes se nachází na území Ukrajiny. Schulz pracoval jako učitel kreslení. Skořicové krámy byly jeho prvotinou, ve světě je kniha známá i pod názvem Ulice krokodýlů.

„Jsou v ní nejrůznější motivy od nostalgie, hledání ztraceného času, vyvolávání městečka, ve kterém autor žil celý život, až po morbiditu a hnus. Ve velké rovnováze to drží židovská tradice,“ míní Motýl.

Bruno Schulz
Zdroj: Wikimedia Commons (public domain)

S Kafkou sdílel pohled na svět

Bruno Schulz se svou snoubenkou také přeložil Proces Franze Kafky. Právě k pražskému německému spisovateli bývá často přirovnáván. „Oba autory spojuje, že pod velmi tenkou slupkou skutečnosti vidí fantasmagorický, pokřivený, úplně jiný svět, do kterého se dá velmi snadno vstoupit,“ říká Motýl.

Za druhé světové války nacisté v Drohobyči zřídili ghetto. Schulz plánoval utéct, byl ale zastřelen německým vojákem. Chystaný román nazvaný Mesiáš už nedokončil. „Údajně ho Bruno Schulz považoval za to nejlepší, co napsal, ale ztratil se,“ dodal překladatel.

Přetrvaly ale malby, které Schulz vytvořil pro dětský pokoj velitele SS. Fresky objevili až dokumentaristé v roce 2001, brzy poté byly přesunuty do jeruzalémského památníku Jad vašem – podle některých odborníků neprávem a za pomoci úplatků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela Loretta Switová, známá jako „Šťabajzna“ ze seriálu M.A.S.H.

V pátek krátce po půlnoci zemřela americká televizní a filmová herečka Loretta Switová. Bylo jí 87 let. Proslavila se hlavně rolí Margarety „Šťabajzny“ Houlihanové v americkém válečném komediálním seriálu M.A.S.H., který běžel mezi roky 1972 a 1983.
před 11 hhodinami

„Dyť to zvládnou i malé holky!“ Ženy malovaly zátiší, šachy i traumata

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.
před 17 hhodinami

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
před 20 hhodinami

Dvě kamarádky a jeden manžel řeší v ostravské Aréně své životy

Dvě ženy a jeden muž, nevěra i pomsta. Hořká komedie Kamarádky nabízí v trpký pohled na manželství i přátelství. Hru slovenského dramatika Pavola Weisse, kterou uvádí Komorní scéna Aréna v Ostravě, inspirovaly skutečné příběhy.
před 23 hhodinami

Ve Zlíně se promítají filmy pro děti a mládež z padesáti zemí

Ve Zlíně začal filmový festival pro děti a mládež. Téměř tři sta snímků z padesáti zemí světa se bude promítat do 4. června. Vítězné tituly Zlín Film Festivalu si odnesou Zlatý střevíček, cena za mimořádný přínos patří trikovému mistrovi Borisi Masníkovi a herečce Simoně Stašové.
29. 5. 2025Aktualizováno29. 5. 2025

Mimina lezou po Žižkovské věži už čtvrtstoletí. Nemají být roztomilá

Váží přes tři sta kilo, místo obličeje mají čárový kód a udrží se na svislé ploše. Na žižkovské televizní věži v Praze se černá laminátová mimina v nadživotní velikosti poprvé objevila 29. května 2000. Nejprve dočasně, nakonec pro velký úspěch nastálo. „Kdyby náhodou došlo k tomu, že sem Rusové pošlou atomovou bombu, tak věž asi půjde do kopru, ale mimina vydrží nekonečně,“ prohlásil jejich „otec“ David Černý v 90’ ČT24 moderované Jiřím Václavkem.
29. 5. 2025

Do Česka míří film, jemuž se v Cannes tleskalo 19 minut

Mezigenerační trauma jedné umělecky založené rodiny zvedlo publikum canneského festivalu na nohy na devatenáct minut vyplněných potleskem. Pro české distributory i to může být posvěcením šťastné ruky. Filmy totiž někdy nakupují už roky před premiérou, kdy nemají k dispozici ani scénář, což může přinést obchodní riziko. Jindy vybírají přímo na festivalu.
29. 5. 2025

Příběh zámku z Trutnovska inspiroval filmaře, teď je komplex na prodej

Komplex Nové Zámky na Trutnovsku je na prodej. Do povědomí veřejnosti se dostal v souvislosti s chováním majitelů vůči muži, který jim odmítl prodat pozemky. Příběh se poté stal předobrazem filmu Zahradníkův rok. Firma ruského podnikatele Alexeje Zacharova se zbavuje zámku i čtyřiceti hektarů polností, stavebních parcel a vodní plochy. Z dříve oblíbeného místa k procházkám udělal majitel téměř pevnost obehnanou žiletkovým drátem.
29. 5. 2025
Načítání...