Martin Donutil se proměnil v brouka v divadelní počítačové hře

Nahrávám video

Jedna z nejslavnějších povídek Franze Kafky vstupuje na prkna pražského Divadla Rokoko. Absurdní příběh Proměna, v němž se obchodní cestující promění v brouka, nastudoval režisér kyjevského Národního divadla Ivan Uryvskyj. Ke klasické předloze přistoupil jako k surreální počítačové hře. V hlavní roli se představuje Martin Donutil.

Po nepokojné noci se Řehoř Samsa probouzí jako nestvůrný hmyz. V trýznivé situaci se ocitne bez vlastního přičinění, následky ale musí nést stejně. Podobně jako národ, který je terčem válečné agrese. „Kafka řekl, že v určitý den se člověk stane rukojmím okolností, které ho obklopují. Ten text by klidně mohl být o Ukrajině a myslím, že také o Česku,“ uvedl režisér inscenace Uryvskyj.

Podle inscenátorů dnešní společnost, posedlá informačními technologiemi, čelí podobným výzvám, jaké Kafka popisoval ve své tvorbě. Ztráta individuality, absurdita života v podmínkách technologické závislosti, izolace a krize identity – to vše činí Proměnu aktuální pro současné publikum.

Řehoř Samsa se v nastudování Rokoka ocitá v absurdním digitálním světě. „V naší inscenaci jsou dva úhly pohledu. Jednak nás inspirovaly současné videohry, ale také videohry, které jsme hráli jako děti. Naše životy by také šlo rozdělit na herní levely. Každý den plníme nějaký úkol, nějakou misi,“ vysvětluje Uryvskyj.

Martin Donutil v inscenaci Proměna
Zdroj: Městská divadla pražská/Patrik Borecký

Náznak herecké budoucnosti

Počítačová hra v pojetí tvůrců se mění v urputný boj o vlastní existenci v rychle se měnícím okolním světě.

Představitel hlavního hrdiny Martin Donutil je sám fanouškem počítačových her. Místo hmyzích krovek v inscenaci navlékl oblek na snímání pohybu – technologii dnes běžně užívanou při vývoji videoher. „Označí si vás různými body, které snímají speciální kamery. A na základě vašeho pohybu se to převádí na postavu ve hře, aby se hýbala reálně. Vlastně to, co nás herce asi čeká v budoucnu místo hraní ve filmech,“ předpokládá Donutil.

Do kůže kafkovského hrdiny se vrací podruhé. V brněnském divadle Husa na provázku už hrál v inscenaci Amerika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 7 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 21 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 23 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
včera v 10:32

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.