Spisovatel strana 2 z 2

Nakladatelství Argo oznámilo, že přestává vydávat knihy Sergeje Lukjaněnka kvůli jeho podpoře invaze Ruska na Ukrajinu. Příjmy z těch, které už jsou v nabídce, chce posílat organizaci Post Bellum. Ruský autor fantasy, například úspěšné série Hlídka, v reakci označil Čechy za národ se sklony k nacismu. Na jeho slova otevřeným dopisem odpověděl nejprodávanější český autor fantasy František Kotleta. V Událostech, komentářích se k tématu vyjádřil editor nakladatelství Argo a publicista Martin Šust.

V oknech chrámu v Brně-Lesné je nová křížová cesta. Spojuje motivy z posledních chvil Ježíše Krista s osudem intelektuálů, umělců a kněží v době komunistické totality. Hned první zastavení – „Ježíš udán a odsouzen“ – odkazuje k Milanu Kunderovi. Pozdější slavný literát údajně v roce 1950 jako vysokoškolský student udal člověka, který kvůli tomu skončil ve vězení. Kundera informaci popřel jako lživou. Další zastavení připomínají osudy básníků Ivana Blatného a Jana Zahradníčka nebo kněží perzekvovaných komunisty.

Ve Francii vyšel nový román enfant terrible francouzské literatury Michela Houellebecqa. Autor se v novince Anéantir opět věnuje úpadku západní civilizace a varuje před nadvládou médií, sociálních sítí a povrchností politiky. Kniha je hit, za dva dny se prodalo 75 tisíc výtisků.

Zemřel spisovatel a scenárista Stanislav Rudolf, bylo mu 89 let. Informaci potvrdil jeho syn Martin Rudolf. Mezi nejznámější Rudolfovy knihy, které byly i zfilmovány, patří Metráček, Kopretiny pro zámeckou paní nebo Operace mé dcery. Poslední rozloučení bude v rodinném kruhu.

Česko prožívá těžké chvíle – pandemickou krizi, raketový růst cen. Společnosti chybí struktura, potřebuje hlas, který bude spojovat, řekl v nedělním Interview ČT24 publicista, spisovatel a historik Pavel Kosatík. Nový kabinet podle něj musí vysílat signály, že mu záleží na všech lidech.

Nová expozice v chatě spisovatele Bohumila Hrabala v Kersku na Nymbursku bude v plném provozu v roce 2024. Návštěvníci si ji ale budou moci prohlédnout i dříve, například při tradiční akci Hrabalovo Kersko. Výstava by měla zahrnovat Hrabalovy osobní předměty a počítá se i s využitím rozšířené reality, která prostory doplní o další zajímavosti. Na pozemku zároveň vznikne nový objekt se zázemím pro návštěvníky, řekl krajský radní pro kulturu Václav Švenda (Spojenci).

Chatu světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala v Kersku pravděpodobně odkoupí Středočeský kraj. Jeho radní nápad podporují pod podmínkou, že s rekonstrukcí vypomůže ministerstvo kultury. Hrabal s manželkou v domku pobývali od konce 60. let, přímo v něm autor napsal svá nejznámější díla, například Slavnosti sněženek. V nabídce realitní kanceláře se chata objevila za 12 milionů korun. Kraj chce o ceně ještě jednat.

Právě před 30 lety se v Praze uskutečnila světová premiéra filmu Tankový prapor, který se stal vůbec prvním snímkem natočeným mimo monopol československého státního filmu. Slavnostní premiéry filmu akciové společnosti Bonton se účastnil i samotný autor románové předlohy Josef Škvorecký. Jak byl s provedením spokojený?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991. 

Před sto lety začalo město Horní Planá na Českokrumlovsku používat svůj český název, do té doby se jmenovalo Oberplan. Souviselo to s tím, že drtivou většinu obyvatel tvořilo německy hovořící etnikum. V současnosti v rozlehlém katastru Horní Plané žijí už jen tři německé rodiny. Město se neustále snaží propojovat obě národnosti, při té příležitosti ve středu odhalilo pamětní lavičky rakouského spisovatele Adalberta Stiftera a českého literáta Iva Nového, kteří v Horní Plané tvořili.

Nositel Nobelovy ceny za literaturu Peter Handke zůstává rakouským občanem. Úřady ve spolkové zemi Korutany zastavily řízení o odnětí jeho občanství, uvedl deník Die Presse s odvoláním na hejtmana Petera Kaisera. Handke, který zaujímal prosrbské postoje za války v Jugoslávii, v roce 1999 obdržel pas od režimu tehdejšího jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, což vyvolalo pochyby o možnostech jeho občanství.

Nobelovu cenu ani velkou přízeň německé intelektuální smetánky Heinrich Mann na rozdíl od svého bratra Thomase nikdy nezískal. Přesto se německý spisovatel zapsal u čtenářů třeba úspěšným románem Profesor Neřád nebo satirou Poddaný. Možná nejdůležitější byl ale jeho odpor ke vstupu Německa do první světové války a boj proti dalšímu válečnému běsnění a nacismu. Od Mannova narození 27. března 1871 uplyne 150 let.

Před sto lety vyšla první část Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války, díla spisovatele Jaroslava Haška. Svůj čtyřdílný román Hašek dopisoval na sklonku života, dokončit ho však nestihl. I přesto se ale nakonec Švejk stal světoznámým hrdinou. Pravnuk spisovatele Martin Hašek v Událostech, komentářích řekl, že autor v té době určitě nečekal, že Švejk bude mít takový úspěch, a už vůbec, že bude přeložen do desítek světových jazyků.

Ve věku 75 let zemřel spisovatel a překladatel Vojtěch Steklač. O jeho úmrtí informoval Havlíčkobrodský deník. Steklač psal hlavně knížky pro děti, nejznámější je série Boříkovy lapálie, příběhy čtveřice kamarádů z pražských Holešovic.

Spisovatel Milan Kundera věnuje Moravské zemské knihovně v Brně sbírku různých vydání svých knih a také archiv článků a dalších dokumentů. Vše se bude převážet z pařížského bytu Milana a Věry Kunderových letos na podzim. Moravská zemská knihovna (MZK) plánuje, že zpřístupní knihy badatelům i dalším zájemcům o dílo jednadevadesátiletého brněnského rodáka a světoznámého romanopisce usazeného ve Francii.

V den vyhlášení generální stávky žádající konec vlády jedné strany došlo před 30 lety ještě k jedné zásadní, byť méně nápadné události. Komunisty ovládané úřady zpřístupnily 27. listopadu 1989 v knihovnách dosud zákazané tituly. Skončilo tak rozdělování literatury na oficiální a samizdatovou. Čtenáři směli svobodně číst třeba Havla nebo Vaculíka.

Básník a spisovatel Jan Skácel zemřel před třiceti lety, 7. listopadu 1989. Prostřednictvím metafor ve své poezii mísil lásku se smrtí, smutek s nadějí i bolest s touhou. Kromě básní psal i knížky pro děti, fejetony a překládal. Život strávil na Moravě, která se do jeho díla významně vepsala. V Brně budou lidé na básníka vzpomínat.

Jedinečná muzika na hraně žánrů, které dominuje burácení piana a sugestivní hlas Filipa Topola. To jsou Psí vojáci, jedna z nejvýraznějších kapel, které vzešly z undergroundu, známá písněmi jako Žiletky, Chce se mi spát nebo Marilyn Monroe. Svůj první koncert odehráli právě před čtyřiceti lety, 3. listopadu 1979 na Pražských jazzových dnech. Mladí kluci vzbudili zájem publika i Státní bezpečnosti. Na první výslech musel Topol dřív, než dostal občanský průkaz.