Spisovatel Milan Kundera v sobotu slaví 94. narozeniny, v Brně se otevře knihovna s jeho jménem, které s manželkou věnoval část svého archivu. Za pár dnů ČT odvysílá o Milanu Kunderovi nový dokument. Diváci si ho mohou pustit 11. dubna ve 21:45 na Dvojce. Režisérka a scenáristka snímku v Interview ČT24 popsala Kunderu mimo jiné jako perfekcionistu, který nedokáže „nechat věci být“.
Buzková dokument o známém spisovateli připravovala velmi dlouho. „Kdybych bývala věděla, jak se to všechno vyvine, tak jsem do toho nešla,“ popisuje s úsměvem projekt, který ji provázel pět let. „Nebojím se práce a překážek, ale občas jsem měla pocit, že tam byla i trocha špatné vůle,“ dodává filmařka.
V té souvislosti zmínila okruh lidí, kteří si podle ní myslí, že něco chrání, ač k tomu nemají žádné právo. „Nejvíc času mi zabralo, než jsem se přes tuto hradbu dostala. A když jsem pak poznala paní Kunderovou, tak to šlo úplně hladce,“ vypráví. S Milanem Kunderou ale Buzková nemluvila, protože je těžce nemocný. Odpovídat jí ale spisovatel prý nechtěl ani v roce 2016, protože byl tak rozhodnutý a stál si za tím.
„Já pokládám toto rozhodnutí za škodu – pro kulturu českou, francouzskou i světovou. Myslím si, že spousta příležitostí nebyla kvůli tomuto kroku využita. Ale bylo to Kunderovo právo a on neustoupil,“ zdůraznila dokumentaristka. Její dílo je koprodukční, a tak přináší na Kunderu pohled český i francouzský.
„Otevřelo se mi to před očima“
Je přesvědčená, že se jí podařilo sblížit je dohromady. „Na to, jak reakce byly dříve ohnivé, tak se mi zdá, že ten film zmírňuje vášně. Já jsem se chtěla zamyslet nad tím, proč byly ty reakce tak jiné. A mám pocit, že tím, že jsem strávila půlku života tady a půlku ve Francii, tak se mi to otevřelo před očima, zvolila jsem i správné respondenty,“ věří režisérka.
Její snímek se mimo jiné věnuje problematice Kunderova odchodu z Československa a ztrátě a získávání občanství v rodné zemi i Francii a obsahuje také pasáž zaměřenou na kauzu z roku 2008, kdy Ústav pro studium totalitních režimů zveřejnil dokumenty, podle nichž Kundera během studií v roce 1950 udal Miroslava Dvořáčka. To ale spisovatel odmítl, vše označil za lež.
„V té době se také projevilo, že ani velcí francouzští intelektuálové nemají ponětí o české historii, a přesto si osobují právo o této věci hovořit – že ten obrovský spisovatel nemůže být udavačem,“ přiblížila francouzský úhel pohledu Buzková. V Česku byla kauza vnímána úplně jinou optikou.
Dokumentaristka nicméně věří, že v Kunderovi zůstalo něco českého i navzdory tomu, že ve Francii žije už velmi dlouho. „Musíme si uvědomit, že tu prožil velkou část života, odcházel v pětačtyřiceti. Myslím, že Francie ho okouzlila – krásně ho přijala, vítala,“ zamýšlí se Buzková. Kundera je podle ní každopádně perfekcionista, který „není schopen nechat věci být“. „Jestli je Žert román o lásce nebo politice, já jako čtenář neřeším,“ míní filmařka. Kundera ale odmítal, že by byl politickým autorem.
