Literatura strana 3 z 5

I když mezi obyvateli Česka ubývá čtenářů, aspoň jednu tištěnou či elektronickou knihu za rok přečte téměř tři čtvrtě z nich. Vyplývá to z velkého výzkumu Národní knihovny a Akademie věd, který zájem Čechů o čtenářství prověřoval opět po pěti letech. K nejoblíbenějším autorům a titulům patří Erich Maria Remarque či Harry Potter, naopak poprvé v žebříčku chybí Michal Viewegh.

Herec spojený zejména s československou novou vlnou Vladimír Pucholt, dramatik a režisér Arnošt Goldflam, muzikolog Jaroslav Mihule, výtvarnice Alena Kučerová, architekt Jan Línek a francouzský režisér, dokumentarista a producent Artemio Benki, který žil a pracoval v Praze – to jsou jména laureátů Ceny ministerstva kultury roku 2023, které byly předány 19. října. Udělena byla také Státní cena za literaturu spisovateli Jiřímu Kratochvilovi a překladatelce Jarce Vrbové.

Na pulty tuzemských knihkupectví přibylo naráz patnáct novinek, které vyzdvihuje Velký knižní čtvrtek. V podzimním výběru doporučuje například memoárové texty od nobelistky Annie Ernauxové nebo hudebníka Paula McCartneyho. Českou literaturu zastupují tituly Josefa Formánka či Andrey Sedláčkové.

Spisovatel Jaroslav Rudiš je dlouholetým příznivcem vlaků, často o nich ostatně píše. Sepsal dokonce Návod k použití železnice, který nejprve vyšel německy, nyní se dočkal i českého překladu. Příběhy z vlastních cest po tratích střední Evropy považuje Rudiš za svou nejspíš nejosobnější knihu.

Spisovatel Salman Rushdie se rozhodl literárně zpracovat svou traumatickou zkušenost z loňského srpna, kdy byl pobodán. Z útoku si nese dlouhodobé fyzické i psychické následky. Napadení souviselo s fatvou, tedy rozsudkem smrti, který nad ním v roce 1989 kvůli knize Satanské verše vynesl někdejší íránský duchovní vůdce Chomejní.

„Náš pes štěkal a škrábal na dveře každou noc. Dělal to celé dny, tak jsem si sedl k němu, abych zjistil proč. Když začal znovu štěkat, vyfotil jsem s bleskem zadní dveře. Buďte venku velmi opatrní, protože tohle nevypadá normálně,“ tak začíná vlákno příspěvků na síti X.com uživatele Archesuchus, které doposud vidělo přes 40 milionů lidí. I když po přečtení dalších pár příspěvků je jasné, že se jedná o smyšlený příběh opravdu zručného modeláře, prvotní reakce přiměly autora se k fikci přiznat. Podobné příběhy baví a děsí internet prakticky od jeho vzniku. Množství z nich inspirovalo filmy i knihy, některé povídky zakořenily ve společnosti jako možná pravda.

Ruskou spisovatelku s tatarskými kořeny Guzel Jachina zajímá zejména sovětská historie dvacátých a třicátých let. Ve svých románech se inspirovala osudem své rodiny. „Skrze tyto malé příběhy je možné poznat širší historii země,“ říká autorka. Diskuse o sovětské minulosti je podle ní nutná, nejen v její zemi, ale i na Západě, kde může pomoct pochopit současné dění v Putinově Rusku.

Bob Dylan není jen hudebníkem, vládne také perem. V knize Filozofie moderní písně, která se letos dočkala i českého překladu, probírá téměř sedmdesát nahrávek jiných umělců. Zároveň se nedávno vrátil ve studiu k některým svým starším skladbám a nově je nahrál na album Shadow Kingdom.

„Jeho krajané ho čtou a milují, je národním básníkem, který umí oslovit lidi s literárním vzděláním i ty, kteří k jeho dílu přistupují bez větší průpravy,“ napsala v roce 1984 Královská švédská akademie věd o Jaroslavu Seifertovi, když se mu rozhodla udělit Nobelovu cenu za literaturu. Komunistický režim v Československu takovou zprávu ignorovat nemohl, zároveň mu ocenění básníka v nemilosti nepřišlo dvakrát vhod. Seifert byl přitom vůbec prvním českým literátem, jenž prestižní ocenění získal – a dosud také zůstává jediným, přestože o dalších jménech se spekulovalo. Nic na tom nezměnilo ani vyhlašování v roce 2023, kdy seznam literárních nobelistů rozšířil norský dramatik Jon Fosse.

Letošním laureátem Nobelovy ceny za literaturu se stal Nor Jon Fosse. Akademici ocenili „jeho novátorské hry a prózy, které vyjadřují nevyslovitelné“. Čtyřiašedesátiletý Fosse je po Henriku Ibsenovi nejhranějším norským dramatikem na evropských jevištích. Rozhodnutí Švédské akademie byla v posledních letech mnohokrát velmi překvapivá a oscilovala mezi favorizovanými autory, k nimž patří i Fosse, a téměř neznámými jmény. Zveřejněním jména nositele ocenění za literaturu pokračuje týden Nobelových cen.

Česká republika bude čestným hostem na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2026, řekl v Praze jeho generální ředitel Juergen Boos. Česko se plánuje představit jako země na pobřeží literárního oceánu. Záměr, aby ČR byla hlavní hostující zemí na veletrhu, nedávno schválila česká vláda. Na přípravu a samotné hostování je potřeba podle schváleného záměru vyčlenit asi 198 milionů korun pro roky 2023 až 2027. Organizací české prezentace je pověřena Moravská zemská knihovna.

Opustil život sportovní hvězdy, aby mohl bojovat proti nacistům. Viléma Jakše, výraznou osobnost meziválečného sportu, připomíná nový román Dalibora Váchy.

„Nejsilnějším hlasem současné česky psané literatury je tato kniha,“ napsal spisovatel Jáchym Topol o románu Evropanka. Básník, prozaik a překladatel Alexej Sevruk učinil ze své babičky vypravěčku ukrajinských dějin dvacátého století. O životě za stalinismu, druhé světové války i v rozkládajícím se Sovětském svazu.

Poslední volné místo v takzvaném čestném kruhu na brněnském Ústředním hřbitově připadne ostatkům Milana Kundery. Spisovatel zemřel v červenci v 94 letech v Paříži a jeho manželka Věra si přála, aby jeho ostatky jednou spočinuly v rodném Brně. Kdy se tak stane, není zřejmé a záleží na vůli Kunderovy manželky.

Architektura, která v Československu vznikla mezi lety 1958 a 1989, je dodnes vnímána nejednoznačně. Část veřejnosti ji stále pejorativně označuje za „komunistickou“. Výtvarník a rapper Vladimir 518 se rozhodl tuto etapu československé architektury nahlédnout komplexně, bez ideologických předsudků. Nejprve v objemné knize, od 20. září také v osmidílném seriálu České televize.

V září se v Praze konaly dvě akce, které se soustředily na udržitelnost v kultuře. Galerie hlavního města Prahy (GHMP) řešila na veletrhu Art Book Fair ekologii a udržitelnost v knižním průmyslu. A konference Střed zájmu s podtitulem „udržitelnost jako způsob existence“ nabídla kulturním organizacím k tomuto tématu kontext i inspirativní příklady.

Jeden je Izraelec a druhý Palestinec, oba jsou ale otcové, kteří přišli o dcery. Skutečný příběh palestinského akademika Bassama Aramina a izraelského grafického designéra Ramiho Elhanana se stal inspirací pro román irského spisovatele Columa McCanna. Kniha Apeirogon vyšla nedávno v českém překladu, autor ji v Česku představil osobně – a spolu s ním i oba protagonisté.

Kafka Band uzavírá trilogii nahrávek inspirovaných dílem spisovatele Franze Kafky. Po Zámku a Americe vydává v září nahrávku Der Process, která vychází z autorova posledního a nedokončeného románu. Kafka Band tvoří formace okolo spisovatele Jaroslava Rudiše, výtvarníka Jaromíra 99 a hudebníka Dušana Neuwertha.

Několik amerických spisovatelů včetně držitele Pulitzerovy ceny Michaela Chabona žaluje společnost Meta Platforms. Podle literátů Meta porušila jejich autorská práva, když jejich díla použila pro zlepšování svého systému umělé inteligence (AI). Spisovatelé minulý týden žalovali i společnost OpenAI, která stojí za chatovacím programem ChatGPT.

Laureátem Literární ceny Knižního klubu se stal Martin Sichinger s tragikomickým románem Zítra přijde Olah. Líčí dospívání v omsdesátých letech na československém maloměstě. Autor tuto cenu získal již podruhé. Ocenění náleží dosud nevydaným rukopisům, letošní vítězná kniha se ke čtenářům dostane během září.

V češtině vyšel román Cormaca McCarthyho Pasažér. Spisovatel a scenárista, který zemřel letos v červnu, patřil mezi nejvýznamnější americké literáty druhé poloviny 20. století. Na aktuálně vydanou knihu naváže druhý text. Pod názvem Stella Maris by měl vyjít ještě letos.

K českým čtenářům se poprvé dostává v překladu tvorba Abdulrazaka Gurnaha, který v roce 2021 obdržel Nobelovu cenu za literaturu jako první autor tmavé pleti z Afriky po téměř třech desetiletích. Gurnah je rodákem ze Zanzibaru, nicméně žije ve Velké Británii a píše anglicky. Jeho tématem je koloniální minulost. Do ní je zasazen i příběh otroka Júsufa, hrdiny románu Ráj, jímž si Gurnah získal na literární scéně pozornost. Odehrává se na počátku dvacátého století v Tanzanii, kterou ničí kolonialismus a násilí.

Japanoložka Anna Cima přibližuje svými romány Japonsko, kde také sama žije. České čtenáře – a také kritiky – si získala už prvotinou Probudím se na Šibuji, loni pak vydala rozsáhlé Vzpomínky na úhoře. Její románový debut vyšel také v japonštině.

Skoro tunu knih přivezli o víkendu pracovníci Moravské zemské knihovny (MZK) z pařížského bytu spisovatele Milana Kundery. V Brně, kde se Kundera narodil, už z dřívějška mají část spisovatelova archivu a překlady jeho knih do mnoha světových jazyků. Nyní převáželi osobní knihovnu, kterou si Kundera nechával až do posledních chvil. Zemřel 11. července.