Cenu Jiřího Ortena získal „autentický samotář“ Lubomír Tichý

Cenu Jiřího Ortena za rok 2025, která se uděluje talentovaným autorům do 30 let, získal básník Lubomír Tichý. Porota ocenila jako nejlepší jeho debutovou básnickou sbírku Místní, kterou loni vydalo nakladatelství Fra. Porota ve 38. ročníku hodnotila 27 přihlášených titulů. Zástupci pořádajícího Svazu českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) v úterý vítěze vyhlásili v Čítárně Unijazz na pražském Žižkově.

Tichého porota označila za básníka s nesmělým a zároveň lyricky suverénním jazykem, jaký se v české poezii neobjevil dlouho. Sbírka Místní činí z periferního mikrosvěta podle porotců něco velmi univerzálního a současného. Svět technologií zachycený na venkově, například v podobě nedělních řvoucích motorů, autor prolíná s přírodními motivy.

Básník a literární teoretik Libor Staněk jako člen poroty označil Tichého tvorbu za velmi vyspělou soudobou lyriku. „Jeho projev je autentický, protože je samotářský. Ne ale proto, že by byl uzavřený do sebe, zahleděný do svého tvůrčího aktu, ale protože je ve svém vidění svébytný. Sbírka je realistickým zobrazením vesnického života, kde se s naivní upřímností tematizuje dětské prožívání světa,“ uvedl Staněk.

Tichý vycházel z prostředí rodné vsi poblíž Hradce Králové. „Dětství, rozkročení mezi vesnickým a digitálním prostředím nebo ambivalentní interakce se zvířectvem i obyvatelstvem – to jsou zřejmě hlavní úběžníky mého psaní, byť se vyjevují spíš ex post. V abstrakta totiž přílišnou důvěru nechovám – na rozdíl od detailně konkrétního pohledu směrem ven,“ řekl autor. Narodil se roku 2003, studuje bohemistiku a polonistiku na pražské filozofické fakultě, přispívá do novin a časopisů A2, Revue Prostor, Host.

Mezi dřívějšími laureáty jsou Rudiš i Hůlová

Nominace na Ortenovu cenu vedle Tichého Místních měli jiní dva současní vysokoškolští studenti za své básnické debuty – Sufian Massalema za sbírku Možnosti přehlíženého a Apolena Vybíralová za sbírku Vzteklina. Massalema je podle poroty skvělým a přesným pozorovatelem, Vybíralová originální a zralou autorkou.

Cena Jiřího Ortena vznikla roku 1987, od roku 2009 ji uděluje SČKN. Mezi laureáty patří Michal Viewegh, Tereza Boučková, Petr Borkovec, Jaroslav Rudiš, Radek Malý, Petra Hůlová, Petra Soukupová, Marek Šindelka, Filip Klega, Marek Torčík nebo Sára Vybíralová, která letos zasedla v pětičlenné porotě.

Cena je spojena s finanční prémií pro vítěze padesát tisíc korun a stejně jako v minulém ročníku budou částkou deset tisíc korun odměněni i dva další nominovaní. Podporuje ji ministerstvo kultury, Státní fond kultury, pražský magistrát a také České literární centrum, které vítězi zprostředkuje tvůrčí pobyt. Loni se vítězem Ceny Jiřího Ortena stal spisovatel a básník Marek Torčík s románem Rozložíš paměť.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 19 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...