Cenu Jiřího Ortena získal „autentický samotář“ Lubomír Tichý

Cenu Jiřího Ortena za rok 2025, která se uděluje talentovaným autorům do 30 let, získal básník Lubomír Tichý. Porota ocenila jako nejlepší jeho debutovou básnickou sbírku Místní, kterou loni vydalo nakladatelství Fra. Porota ve 38. ročníku hodnotila 27 přihlášených titulů. Zástupci pořádajícího Svazu českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) v úterý vítěze vyhlásili v Čítárně Unijazz na pražském Žižkově.

Tichého porota označila za básníka s nesmělým a zároveň lyricky suverénním jazykem, jaký se v české poezii neobjevil dlouho. Sbírka Místní činí z periferního mikrosvěta podle porotců něco velmi univerzálního a současného. Svět technologií zachycený na venkově, například v podobě nedělních řvoucích motorů, autor prolíná s přírodními motivy.

Básník a literární teoretik Libor Staněk jako člen poroty označil Tichého tvorbu za velmi vyspělou soudobou lyriku. „Jeho projev je autentický, protože je samotářský. Ne ale proto, že by byl uzavřený do sebe, zahleděný do svého tvůrčího aktu, ale protože je ve svém vidění svébytný. Sbírka je realistickým zobrazením vesnického života, kde se s naivní upřímností tematizuje dětské prožívání světa,“ uvedl Staněk.

Tichý vycházel z prostředí rodné vsi poblíž Hradce Králové. „Dětství, rozkročení mezi vesnickým a digitálním prostředím nebo ambivalentní interakce se zvířectvem i obyvatelstvem – to jsou zřejmě hlavní úběžníky mého psaní, byť se vyjevují spíš ex post. V abstrakta totiž přílišnou důvěru nechovám – na rozdíl od detailně konkrétního pohledu směrem ven,“ řekl autor. Narodil se roku 2003, studuje bohemistiku a polonistiku na pražské filozofické fakultě, přispívá do novin a časopisů A2, Revue Prostor, Host.

Mezi dřívějšími laureáty jsou Rudiš i Hůlová

Nominace na Ortenovu cenu vedle Tichého Místních měli jiní dva současní vysokoškolští studenti za své básnické debuty – Sufian Massalema za sbírku Možnosti přehlíženého a Apolena Vybíralová za sbírku Vzteklina. Massalema je podle poroty skvělým a přesným pozorovatelem, Vybíralová originální a zralou autorkou.

Cena Jiřího Ortena vznikla roku 1987, od roku 2009 ji uděluje SČKN. Mezi laureáty patří Michal Viewegh, Tereza Boučková, Petr Borkovec, Jaroslav Rudiš, Radek Malý, Petra Hůlová, Petra Soukupová, Marek Šindelka, Filip Klega, Marek Torčík nebo Sára Vybíralová, která letos zasedla v pětičlenné porotě.

Cena je spojena s finanční prémií pro vítěze padesát tisíc korun a stejně jako v minulém ročníku budou částkou deset tisíc korun odměněni i dva další nominovaní. Podporuje ji ministerstvo kultury, Státní fond kultury, pražský magistrát a také České literární centrum, které vítězi zprostředkuje tvůrčí pobyt. Loni se vítězem Ceny Jiřího Ortena stal spisovatel a básník Marek Torčík s románem Rozložíš paměť.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Český film je v dobré kondici, stačí jen trochu přidat, říká Bezděk Fraňková

Bývalá šéfka Státního fondu audiovize Helena Bezděk Fraňková získá letošního Českého lva za mimořádný přínos kinematografii. Cenu uděluje prezidium České filmové a televizní akademie. Odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi ji převezme 14. března na slavnostním večeru Českých lvů. Bezděk Fraňková v průběhu dvou dekád ve státní správě prosadila mimo jiné zavedení filmových pobídek, které do tuzemska lákají zahraniční štáby. Ty tu v posledních letech utrácejí miliardy korun.
před 11 hhodinami

Česko na Eurovizi bude reprezentovat Daniel Žižka

Česko zná svého zástupce pro letošní ročník Eurovision Song Contest. Na jedné z nejsledovanějších hudebních soutěží světa bude se skladbou CROSSROADS Českou republiku reprezentovat Daniel Žižka, který patří k nejvýraznějším talentům nastupující hudební generace. Česká televize odvysílá přímé přenosy květnových semifinále na ČT2, finále pak na ČT1.
8. 3. 2026

Kniha o mediální češtině luští oříšek, jaké exemplární příklady jsou na vině

Lingvistka Lucie Jílková v knize Jak moc nás to posunulo? nabízí odpověď, jak jsou na tom s čistotou češtiny média. A nezní příliš lichotivě.
7. 3. 2026

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
6. 3. 2026

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
6. 3. 2026

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
6. 3. 2026

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026
Načítání...